vytisknout velikost písma Daří se vám pěstovat salátovky?

Vypěstovat si salátovky není zas takový problém, zvolíte-li správnou odrůdu, dodržíte určitá pravidla a vyjdete vstříc nárokům rostlin. Pak se můžete těšit na první plody ze skleníku již měsíc po výsadbě.
Daří se vám pěstovat salátovky?

Ten, kdo si nestihl vypěstovat vlastní sazenice salátovek, nemusí zoufat. Má i tak možnost výběru odrůd, a může se dokonce rozhodnout mezi hadovkami dlouhými a krátkými. Dlouhé salátové okurky hadovky zná každý – plody měří přes třicet centimetrů, jsou hladké, nehořknou a hodí se pro pěstování ve skleníku i fóliovém krytu.

Menší sestřičky

V posledních letech se stále častěji objevují odrůdy krátkých hadovek, které jsou pro drobné pěstitele přímo ideální. I v této skupině si lze vybrat z dvojí velikosti: minihadovky mají délku od patnácti do dvaceti centimetrů, midihadovky narostou v délce od dvaceti do dvaceti čtyř centimetrů.  

Klepněte pro větší obrázek
Salátovky obsahují velké množství vody, a tak v horkých dnech příjemně osvěží 

Jak se jmenují?

Každým rokem přibývá nových odrůd salátovek, některé zanikají, osvědčené zůstávají v sortimentu již několik let. Například ze skupiny midihadovek je oblíbenou odrůdou 'Media F1', raná okurka s tmavými plody, výnosná a nenáchylná k chorobám.

Pěstujte s námi: okurky nakládačky od semene ke sklizni

Pěstujte s námi: okurky nakládačky od semene ke sklizni

'Hende F1' patří mezi minihadovky – je to velmi raná středně zelená, hladká a výnosná salátovka, další odrůda Deltastar F1 je také raná salátovka s tmavě zelenými, drsnějšími plody. Všechny odrůdy mají vyrovnané plody s tenkou slupkou, nemají sklon k deformování okurek a hlavně – nehořknou!  

Co jim připravíme

V každém případě salátovky vyžadují kvalitní, výživnou (vyhnojenou), hluboko zpracovanou zem. Před výsadbou do ní lze zapracovat plná minerální hnojiva nebo speciální hnojivo ve formě rašelinového substrátu.

Rychle rostoucí a bohatě plodící rostliny mají vysokou spotřebu živin, jakmile nemají z „čeho brát“, růst se zpomaluje a plodnost klesá, plody začnou být deformované a rostliny jsou i celkově náchylnější k chorobám.

Optimální teplota půdy pro výsadbu sazenic by měla být kolem patnácti stupňů Celsia, zálivková voda nemá mít nižší teplotu, než je teplota půdy. Pokud pěstujete salátovky ve skleníku každoročně, je dobré půdu vyměnit do hloubky, kam až zasahuje kořenový systém okurek, to tedy znamená asi dvaceticentimetrovou vrstvu zeminy. Vyhnete se tak přenosu chorob z minulé sezony na okurky letošní.  

Opora je podpora

Polní salátovky rostou na zemi bez problémů, skleníkové okurky potřebují oporu, aby se mohly šplhat do výšky. Řešením jsou buď sítě na pěstování okurek, nebo opěrné spirály, případně volně visící motouzy s oky, do kterých se rostlina zavádí. Pro zahrádkáře budou asi nejjednodušším řešením opěrné spirálové tyče, jež se prodávají v různých délkách a průměru.

Nešetřete na nějakém tom milimetru a kupte si raději silnější spirály – vzrostlá salátovka obsypaná plody něco váží – a slabé spirály se pod tíhou budou prohýbat nebo z nich budou rostliny sjíždět.

Někteří pěstitelé kombinují spirály (jako hlavní oporu pro rostlinu) s motouzy s oky, do kterých se uchycují postranní výhony (rostlina dorostlá k vrcholu skleníku se zaštípne, a tím se podpoří růst postranních výhonů).  

Klepněte pro větší obrázek
Plody je třeba sbírat, když jsou zralé, nikoliv přezrálé  

Prostor k životu

Skleník je uzavřený prostor, jenž omezuje výkyvy teplot, zaručí salátovkám vyrovnanou vlhkost půdy i vzduchu a dostatečný přísun živin. O to vše se musíme postarat, aby byla sklizeň co nejčasnější a bohatá.

Doporučovaná hustota výsadby je vzdušnější – zachovávejte rozumný rozestup rostlin, postačí dvě sazenice na metr čtvereční, a to při výsadbě v květnu pro červnovou sklizeň. Větrání skleníku je nutné zvlášť v slunečných dnech, přistínění není vůbec na škodu.

Pokud jsou ještě v květnu rána chladná, nevětrejte skleník hned dveřmi, aby rostliny nepřistydly. Studený přízemní vzduch nemají rády ani starší okurky, žloutnou jim listy a rostliny se oslabují. Nejlepší teplota pro pěstování okurek je v rozmezí dvaceti dvou až dvaceti čtyř stupňů, dlouhodobé vyšší teploty zpomalují růst.

Pochopitelně s teplotou stoupá i potřeba vody, pozor ale na teploty nižší: klesají-li teploty k deseti stupňům, je lepší zálivku omezit na nutné minimum (hrozí zahnívání kořenů). 

To nejlepší na konec: sklizeň

Salátovky je potřeba sklízet včas a probírkově: to znamená procházet skleník a plody v patřičné velikosti sklidit. Okurky dorůstají rychle, násadu mají bohatou a přerostlé plody by zastavily vývoj dalších plůdků. Sklizené okurky uchovejte v chladu a temnu (na světle plody žloutnou), kde vydrží víc jak týden.  

Nenechte se zaskočit exotikou

Pokud dostanete „indickou okurku“, vězte, že to je lagenarie (Lagenaria siceraria). Může mít plody jako hrušky i jako obří okurky. Lagenarie je mnohem teplomilnější než naše salátovky, proto vám poroste ve skleníku (kde větráním zajistíte přístup opylujícímu hmyzu) – nebo ji vysaďte na chráněné místo k jižní zdi domu. Studená zem a nízké noční teploty ji poškodí, proto pokusy s pěstováním venku nejsou moc úspěšné.

Klepněte pro větší obrázek
Lagenarie se dají sníst a stejně tak je můžete použít jako dekoraci 

Sklízí se mladé plody, z nichž se připravují saláty. Dají se také zpracovávat a konzumovat stejně jako cukety. Ukrajovat z plodů lze i na rostlině, rána se zacelí, a postupně tak konzumujete stále čerstvou „okurku“. Plody v botanické zralosti jsou dřevnaté a duté, hodí se k usušení a jako trvalá připomínka vašeho úspěšného pěstování.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak uchovat sladkost ovoce

Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak …

Dobře zralá hruška je sladká a šťavnatá. A taky poměrně křehká – snadno se otlačí, či dokonce rozmáčkne. Je proto třeba ji rychle spotřebovat. Kompoty jsou fajn, ale když je hrušek mnoho a už padají ze stromu, je potřeba rychlé akce.

13.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky. Vyberte si ze tří receptů

Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky.…

Šípkový sirup je medicína, kterou znaly a využívaly už generace před námi. Přidejte se k nim a vyzkoušejte chuť plodů, které příznivě působí na organismus dětí i dospělých. Bez éček a dalších umělých přísad se obejde náš recept na šípkový sirup.

19.  9.  2020 |
Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A návod na pěstování

Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A ná…

Má šťavnatou dužinu, lahodnou, mírně nakyslou, osvěžující chuť. Vzdáleně připomíná fík, jde ale o plod opuncie. Pokud jste ho ještě neochutnali, o hodně jste přišli. Poradíme vám nejen, jak kaktusové fíky jíst a správně připravit, ale i jak opuncii pěstovat.

23.  9.  2020 |