Podmínkou kvalitního bydlení v podkroví je dostatek světla. Zároveň je nutné myslet na tepelně-izolační vlastnosti prosklení.
Prosklení střech můžeme podle typu a účelu rozdělit na tradiční střešní okna, střešní balkony (výstupy na terasu) ateliérová prosklení. K výše uvedeným nárokům na tato prosklení patří samozřejmě i těsnost proti zatékání, odpovídající estetický vzhled a také možnsot co nejsnadnější údržby.
Typy střešních prosklení
- střešní okna
- střešní balkony
- ateliérové prosklení
Klíčový prvek: materiál
Pro splnění požadavků na tepelnou izolaci je v případě střešního prosklení klíčovou složkou materiál. Pro střešní prosklení se běžně používají dvojskla, která v současnosti disponují kvalitními izolačními parametry – za posledních deset let se standard jejich tepelné prostupnosti posunul z hodnoty 2,1 na U = 1,1. Na jejich tepelně-izolační vlastnosti se tedy lze spolehnout. Je také možné sáhnout po izolačních trojsklech s ještě lepšími vlastnostmi, jejich nevýhodou je větší hmotnost, což může v konstrukci střešního okna znamenat problém.
Novinkou na trhu je technologie Heat Mirror, která je výsledkem vývoje amerického vojenského průmyslu, který měl ochránit posádky kosmických lodí před účinky škodlivého záření. Jednotka izolačního skla Heat Mirror je v podstatě dvojsklo, uvnitř kterého je napnuta fólie Heat Mirror. Výsledkem je třívrstvý systém se dvěma nezávislými komorami, který svými vlastnostmi převyšuje trojsklo a zachovává si hmotnost dvojskla. Heat Mirror dosahuje hodnoty tepelného prostupu dosahuje více než zajímavé hodnoty U = 0,55, cena je ale proti standardním systémům příslušně vyšší.
typ | výhody | nevýhody |
dvojsklo | nižší hmotnost | vyšší tepel. prostup. |
trojsklo | lepší izolace | zátěž konstrukce |
Heat Mirror | maximální izolant | vyšší cena |
Vydrží izolace?
U investorů se někdy objevuje obava, zda inertní plyn, který v uzavřeném prostoru mezi skly zajišťuje izolační vlastnosti, časem neuniká a zda se tedy nezhorší tepelně-izolační vlastnosti okna. To se týkalo skel, která se vyráběla v minulosti starší technologií. Použité těsnící materiály, které těsní inertní plyn mezi skly, totižčasem ztratily elasticitu a vlivem tepelné roztažnosti a stárnutí docházelo k úniku inertního plynu. Okna vyráběná dnes současnou moderní technologií by měla inertní plyn udržet a k únikům by již nemělo docházet.
Zasklení a rámy
Kromě tepelně-izolačních vlastností skel má pro funkčnost střešního prosklení zásadní význam vlastní technologie zasklení a materiál rámů a křídel oken. Ideální je dvojsklo zapustit co nejvíce do profilu křídla či profilu samotného rámu prosklení. Nevyplácí se dávat přednost vizuální atraktivitě, protože hodně „štíhlé“ rámy prosklení zkrátka neodpovídají normě o místě s nejnižší povrchovou teplotou v interiéru, v horším případě i promrzávají.
U použitého materiálu se hodnotí jeho kvalita, estetické vlastnosti i povrchová úprava. Na trhu se setkáme s borovicovým masivem (smrk se pro tyto potřeby nepoužívá téměř vůbec), hliníkovým profilem či novátorskou kombinací poplastovaného dřevěného jádra.
- Borovicový masiv – je optimální, pokud zvažujeme modul pružnosti, tepelný prostup a estetickou hodnotu; pro výrobce je ale nezbytné zajistit jeho kvalitní přípravu – např. vyzrání dřeva celým cyklem ročních období, dosušení na požadovanou hodnotu, výběr kvalitních kusů bez estetických vad
- Hliníkový profil – snadnější údržba a standardní estetika, má ale omezené možnosti otevírání
- Dřevěné jádro s plastovým povrchem – novinkou na trhu, která kombinuje klady plastové i dřevěné technologie
Různé typy otevírání
Kromě lepších tepelně-izolačníchvlastností současné střešní prosklení nabízí podle účelu a úmyslů investora i různá dispoziční, estetická řešení. Pro otevírání prosklení se nabízejí různé systémy. Nejběžnějším je kyvné otevírání na středových závěsech, které je efektivní, jednoduché a vhodné do prostor, kde není na závadu, že křídlo při otevření zabírá prostor v místnosti. Kyvněvýklopný systém tuto nevýhodu nemá, protože seokno běžně otevírá na horních závěsech ze střechy ven, středové závěsy se pak používají jen při mytí vnější strany. Efektním, ale finančně nejnáročnějším je systém využívající posuvu střešního prosklení do strany.
Náročné speciality
Vedle klasických střešních oken, kde se používá tradičních pravoúhlých segmentů, současné zpracování umožňuje i lichoběžníkové, kosé či půlkruhové a kruhové tvary. Pokud ale zvolíme méně tradiční tvarové řešení, musíme se smířit s tím, že možná nebudeme mít plnou funkci otevírání okenních prvků. Také cena nejrůznějších „specialit“ v prosklení bude odpovídat náročnosti provedení.
Čištění bez komplikací
Nepodstatnou otázkou není ani mytí oken, které se může zvlášť u ateliérových zakázek stát kamenem úrazu pozdějšího fungování okna. Přinejmenším částečné řešení nabízejí současná „samočisticí“ skla. Principem je speciální vnější povrch, na němž jednak působením slunečního záření dochází k rozkladu organických nečistot, jednak se na něm netvoří kapky a nevznikají tak skvrny ze zaschlých nečistot. V prostředí silně zatížených prašností je ale i i těchto oken po několika letech třeba počítat s jejich vnějším čištěním.
S použitím materiálů spol. Solara.