Na dřevěnou nástavbu domu nebo adaptaci starší konstrukce v podkroví působí řada vlivů. Jedním z nejrizikovějších je biologické poškození.
To, jakou „chuť“ na naše dřevěné konstrukce dostanou plísně, dřevokazné houby a hmyz, závisí na řadě faktorů, které můžeme víceméně ovlivnit. Například stupeň napadení dřeva dřevokaznými houbami je závislý na
- obsahu polysacharidů a ligninu
- podílu vody a vzduchu ve dřevě
- teplotě okolního prostředí
- záření v různých vlnových délkách a
- kyselosti dřevní hmoty
Ne vše škůdcům chutná
Míru napadení konstrukce, kterou se teprve chystáme stavět, také můžeme ovlivnit výběrem druhu dřeva. Proti houbám jsou odolné např. akát, dub nebo kaštan, které mají větší podíl průvodních toxických látek typu tříslovin a živic. Naopak jiné průvodní složky na bázi dusíku, hořčíku, draslíku a vápníku růst hub stimulují.
Dalším nebezpečím, které dřevěné konstrukce ohrožuje, je dřevokazný hmyz, zejména čeledě červotočovitía tesaříkovití. I rozvoj těchto škůdců závisí na teplotě a vlhkosti. Všichni brouci jsou zvyklí na suché prostředí a živí se celulózou dřeva. Často napadají dřevo poškozené stravitelné. Tesaříci se rozvíjejí při vlhkosti dřeva 9 až 65 % (optimum 20 až 35 %) a při teplotě 12 až 38 °C (optimum 29 °C). Červotočům vyhovuje vyšší vlhkost a pouze občasné či téměř žádné vytápění. Optimální teplota pro všechny červotoče je mezi 20 až 27 °C, ale pro zakuklení je nutný pokles.
Neposkytovat zbytečně šance
Pokud chceme v konstrukci vytvořit co nejméně příznivé podmínky pro rozvoj parazitních organismů, můžeme ještě před použitím biocidních prostředků zvolit optimální konstrukční řešení. Dřevěné prvky nad vytápěnými prostory totiž mohou být vystaveny různým rizikům podle toho, jaký typ konstrukce je použit. V podkrovní konstrukci můžeme porovnat dva z nich.
V prvním případě umístíme tepelnou izolaci mezi krokve s pojistnou hydroizolací a parotěsnou vrstvou z fólie lehkého typu. Hraniční relativní vlhkost v této variantě dosahuje 77 % a nachází se velmi blízko hodnotě udávanÉ jako hraniční pro růst plísní. Je také zcela nevhodná pro růst dřevokazných hub a hmyzu. Růst plísní v této variantě proto zatím nehrozí.
Jiným způsobem je umístění tepelné izolace nad krokvemi s parotěsnou vrstvou a pojistnou hydroizolací z asfaltových pásů. Modelové zkoumání ukázalo, že relativní vlhkost v této variantě neumožňuje ani dlouhodobě růst dřevokazných hub a je silně nepříznivá i pro výskyt dřevokazného hmyzu. Protože se vypočtená hmotnostní vlhkost pohybuje nad hranicí 9 %, varianta připouští výskyt tesaříka krovového,ovšem spíše přežívání zavlečených larev než masivní výskyt dospělců.
Rozhodující těsnost izolace
Obě konstrukční varianty mají tedy schopnost rezistence proti biotickému poškození, problém nastává, pokud je spoj vzduchotěsné a parotěsné vrstvy netěsný. Hmotnostní vlhkost dřeva je v tomto případě dostačující pro růst prakticky všechdřevokazných hub, dřevokazný hmyz nevyjímaje. . Lze tedy říci, že při této variantě u staršího objektu s původním krovem a snefunkční biocidní ochranou (což je v praxi častý případ), je možné dříve nebo pozdějiočekávat vznik biotického napadení velkého rozsahu.
Nezastupitelné biocidy
I přes možnosti preventivní ochrany konstrukce krovů uvedenými variantami je nezbytná jejich chemická ochrana. Zabudované dřevo se chrání při rekonstrukcích nátěrem a postřikem, k ochraně mírně narušeného dřeva lze použít také injektáž nebo bandážování. Chemická ochrana dřeva se má realizovat při teplotách kolem 20 °C. Při nižších teplotách, zejména pod 10 °C se snižuje penetrace ochranného přípravku do dřeva. Ochrana proti hmyzu se má provádět v době výletů dospělých jedinců, tedy od května do září. Aby byla biocidní ochrana účinná, je před realizací nutné:
- Vyčistit povrch střešní konstrukce od rozvlákněného dřeva, prachu a dalších nečistot. To se týká především zhlaví, krokví,pozednic apod.
- Neutralizovat povrch dřeva, pokud je dřevo kyselé, nátěrem nebo postřikem 10 % vodným roztokem boraxu (Na2B4.10 H2O)nebo 10 % vodným roztokem sody (Na2CO3.10 H2O).
Účinnost chemické ochrany také klesá u vodorozpustných přípravků použitých do prostředí, kde může docházet ke kondenzaci (přípravky na bázi kyseliny borité, tetraboritanu sodného a polyboritanů). Rovněž dřevo zcela nezbavené kůry je snadněji atakováno dřevokazným hmyzem. Povrchové narušení dřeva kůrovcem usnadňuje jeho další narušení až destrukci tesaříkem, či červotočem. Organické biocidy také samypozvolna stárnou a to oxidací vzdušným kyslíkem, zvláště při vyšší teplotě.