Nelekejte se, nejde o žádný převratný objev týkající se škodlivosti zeleniny. Jen některým z nás může její konzumace působit (alespoň občas) problémy. Je možné proti jejich vzniku nějak bojovat?
Bez zeleniny se žít nedá
Zelenina by měla být v naší stravě celoročně rovnoměrně zastoupena. Doporučovaná spotřeba činí téměř sto třicet kilogramů na osobu za rok, z toho by měly být víc jak dvě třetiny čerstvé zeleniny.
V České republice se podle výzkumů spotřeba pohybuje kolem osmdesáti kilogramů na osobu a čerstvou zeleninu si dopřáváme hlavně od jara do podzimu (jen kolem padesáti šesti kilogramů ročně).

Podle výzkumů stále pokulháváme za doporučeným množstvím konzumace zeleniny
Komu vadí
Jste-li zdraví, nehrozí vám žádné potíže ani při její velké spotřebě. Hůře jsou na tom ti, kterým některé druhy syrové zeleniny způsobují alergické problémy.
Ty se mohou projevit svěděním sliznic v dutině ústní nebo mírným otokem – naštěstí jsou zeleninové alergeny poměrně mírné a tepelnou úpravou se zneškodní.
Zlobivá zelenina
Pro osoby s citlivým zažíváním může působit potíže hlavně kořenová zelenina – petržel, celer i mrkev. V syrovém stavu mohou alergickou reakci u některých jedinců vyvolat rajčata, paprika, křen, cibule a česnek, někdy i pórek.

Mrkev a další kořenová zelenina nemusí být vhodným druhem zeleiny pro lidi se zažívacími obtížemi
Obvykle se reakce projeví hned na začátku sezony po prvním jídle, později se žádné potíže objevit nemusí. Pro nemocné se zánětem žaludku nebo žaludečními vředy, při žlučníkových potížích nebo dietě po žloutence je vždy lepší veškerou zeleninu povařit a rozmělnit.
Mléko & spol. budiž pochváleno
Dopřáváte-li si často zahradní šťovík, rebarboru nebo špenát, připravujte si je s mlékem (smetanou), tvarohem nebo se sýrem. Kyselina šťavelová obsažená v těchto zeleninách může mít vliv na odvápnění kostí. Přidáte-li však mléko, smetanu či sýr, dodaný vápník vytvoří s kyselinou neškodný šťavelan vápenatý, a vy si tak v klidu užijete vitaminů.
\
Připravujete špenát? Nezapomeňte na mléko!
Křížené alergie
Alergici mají problém zapeklitější – většinou jsou alergičtí na pyly kvetoucích stromů, trav a jiných rostlin. Poslední výzkumy ukázaly, že se u nich v souvislosti s konzumací zeleniny mohou vyskytnout takzvané křížené alergie:
- alergie na pyl hvězdicovitých bylin a pelyňku – souvislost s alergií na kořenovou zeleninu (hlavně celer), cibuli a česnek
- alergie na pyly trav – vyvolává alergii na rajčata, papriku, hrášek, melouny, kedlubny a ředkvičky

Jedna alergie může jít ruku v ruce s druhou
- alergie na pyl břízy a lísky – přidává se alergie na kořenovou zeleninu
- alergie na ambrózii – působí alergii na okurky, melouny a cukety
Neduste se dusičnany
Hodně se také mluví o dusičnanech obsažených v zelenině. Nejvyšší obsah jich bývá v zelenině rychlené ve skleníku či fóliovníku brzy zjara a na podzim, kdy je málo slunečního světla.
Taková zelenina není vhodná pro malé děti, dospělý by jí musel sníst denně velké množství, aby se projevil škodlivý účinek. Mnohem více dusičnanů obsahují oblíbené uzeniny… Ve vlastním skleníku snižte obsah dusičnanů v přirychlované zelenině řidší výsadbou a sklizní za poledne či odpoledne (obsah dusičnanů je v té době nejnižší).

Pozor dávejte především na to, co dáváte dětem
Raději bez chemie
Zelenina, i ta s krátkou vegetační dobou, do sebe stačí vstřebat škodlivé látky z chemických postřiků, hnojiv, a dokonce i z ovzduší. Pokud budete muset, používejte chemické prostředky určené pro ten který druh zeleniny a dodržujte lhůty uvedené výrobcem. Postřiky proti škůdcům může nahradit netkaná textilie, jež zabrání hmyzu v napadení rostlin.
Hnojení s rozumem
Močůvka nebo fekálie rozhodně nepatří na zeleninu, ale do kompostu. Choroboplodné bakterie a paraziti by vás mohli pěkně dlouho potrápit. Zálivka závadnou nebo znečištěnou vodou je také sázka do loterie – nikdy nevíte, co obsahuje.
Pokud používáte umělá hnojiva, vybírejte přípravky určené k přihnojování zeleniny. Na trhu jsou hnojiva vhodná pro listovou, plodovou i kořenovou zeleninu. Nezvyšujte dávky, spíš byste zelenině uškodili, než prospěli, navíc rostlina nestačí nadměrné množství hnojiva spotřebovat a uskladňuje si některé látky do zásoby (a vy je s chutí schroupete).

Pěstujete-li si zeleninu sami, můžete ovlivnit její obsah
Zeleninu tedy ano, nebo ne?
Pochopitelně ano – zeleninu jezte od zimy do zimy. Umytou, tepelně zpracovanou nebo syrovou, takovou, která vám chutná a nepůsobí potíže. V množství druhů, jež se pěstují, najde každý to svoje.
Nezapomeňte ale na informace uvedené v tomto článku a řiďte se jimi. Rozhodně vám ze zeleniny hrozí mnohem méně komplikací než u některých jiných potravin.