Stává se, že přes veškerou péči klívie (Clivia) sice dobře roste, ale květy se neobjevují ani na starších exemplářích. Možná proto se tato pokojová rostlina pěstuje čím dál méně. Poradíme vám, jak ji ke květu spolehlivě přivedete.
Klívie potřebuje k tomu, aby vykvetla, podobné podmínky jako některé hlíznaté rostliny. Chyby při jejím pěstování jsou důvodem, proč na její krásně zbarvené zářivé květy čekáte marně celá léta. Zkuste se letos postarat o klívii trochu jinak, květů se pak určitě dočkáte.
Listy jako řemen
Za své české pojmenování vděčí klívie širším, obloukovitě převislým listům, dlouhým až čtyřicet centimetrů. Vyrůstají postupně z cibulovitého stonku pravidelně na obě strany, staré spodní listy po čase odumírají.
Řemenatka se pěstuje nejčastěji ve dvou druzích: s čistě zelenými, celokrajnými listy a vzpřímenými květy je to mohutnější Clivia miniata. Jemnějšími a užšími listy s nerovným okrajem se vyznačuje Clivia nobilis. Květní stvol má slabší a zvonkovité květy zůstávají svěšené i po rozkvětu.
Stavba květu napovídá, že klívie patří do čeledi amarylkovitých
U nás běžně k vidění nejsou, ale byly už vyšlechtěny kultivary s podélně pruhovaným listem, mající buď bělavé, nebo žlutobílé pásy v tmavé zeleni. Možná že by jim člověk i odpustil, když by občas nevykvetly.
Přinutit klívii k tvorbě květenství je přitom docela jednoduché, pokud ovšem nemáte příliš mladou rostlinu. První květenství většinou tvoří až ve třetím roce, řemenatky množené ze semen ještě o rok později.
Proč nekvete, když jí nic nechybí?
Jestli si lámete hlavu, proč zdravě vypadající a bujně rostoucí klívie nekvete, potom vás asi překvapí, že jí celoročně dopřáváte příliš péče. Stejné místo, stejný způsob zálivky a hnojení přivítají jen mladé rostliny v prvních letech.
Aby řemenatka kvetla v období od února do května, nutně potřebuje dobu odpočinku. To znamená, že byste jí měli koncem srpna pomalu omezovat zálivku, přestat ji přihnojovat a během září ji přestěhovat na chladnější místo.
Před stěhováním na zimní stanoviště je vhodné dopřát klíviím sprchu. Zbavíte je tak nečistot a usnadníte jim dýchání
Rostliny nesnáší přímé slunce, protože jim spálí listy. Vyberte pro ně umístění na západním okně, a pokud je letníte venku, pak zásadně ve stínu. V zimě, kdy bývají dny krátké, potřebují klívie pro vývoj květů více světla, ale ani v tu dobu je nedávejte na osluněný parapet.
Od října jim vyhovuje teplota nižší, postupně může klesnout na osm až dvanáct stupňů Celsia (případně ještě méně, minimálně však na čtyři stupně). Zálivku omezte na minimum, řemenatku nepřihnojujte a čekejte.
V prosinci by se měl objevit rašící květní stvol. Jakmile dosáhne velikosti kolem deseti centimetrů, můžete klívii zalévat více, nevadí jí ani vyšší teplota. V době, kdy už se chystá rozkvést, snáší špatně jakékoliv přesuny.
Jaký bude květ?
Starší řemenatky mohou mít květní stvol téměř půl metru vysoký, v kulovitém květenství bývá až dvacet nálevkovitých květů. Jejich zářivě ohnivá barva zdobí klívii průměrně tři týdny – květy se plně rozvíjí postupně a stejně tak odkvétají.
Při troše štěstí seženete kultivary kvetoucí v mnoha nečekaných barvách. Jméno 'White Lightning' napovídá, že jde o řemenatku s čistě bílými květy, upoutá i výrazným středem kalichu. Zářivě červená barva klívie 'Red Roman' svítí do dáli, růžová 'Pure Joy' je něžná a jemná.
Milovníky žluté barvy uspokojí 'Gideons Yellow', 'Alicia' má pouze žlutý střed květního kalichu. Řemenatky mohou mít i květy vícebarevné, zajímavé (i když pro někoho méně líbivé) jsou rostliny se zelenavými zvony.
Květy řemenatek nemusí mít jen oranžovou barvu
Po odkvětu jí dopřávejte
Odkvetlý květní stvol seřízněte nad úžlabím listů, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen. Od konce února, to znamená v době, kdy začíná kvést, ji také můžete začít přihnojovat. Až do konce srpna pak každé dva týdny aplikujte zálivku obohacenou hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny.
Klívii často otírejte listy, na nichž se usazuje prach – ten ucpává dýchací póry a zhoršuje zdravotní stav rostliny. S jejím přesazováním si moc starostí dělat nemusíte. Prospívá lépe, má-li květináč téměř přeplněný kořeny, starší klívie mají i třetinu kořenů vynořenou nad zem.
Stejně hluboko ji pak zasaďte do nového, jen o maličko prostornějšího květináče. Někdy postačí v nádobě jen vyměnit zeminu: kupovaný zahradní substrát s pařeništní zeminou bohatě vyhovuje.
Klívii si namnožíte rozsazením trsů ze zdravých rostlin, jde to i semeny – vysévejte je ale hned po dozrání, klíčivost ztrácí brzy. Dříve pokvetou rostliny množené vegetativně.
Rozdělené trsy, nachystané k množení, musí mít samostatné, vyvinuté kořeny a měly by mít alespoň tři páry listů. I tak počítejte s tím, že první květenství mívají jen několik zvonů
Škůdci bývají nenápadní
Na celkem nenáročné klívie si troufnou hlavně vlnatky a červci – ty zlikvidujete postřiky na savý hmyz. Úporněji se drží puklice, z pevných listů se ale poměrně dobře odstraňují setřením (postřiky pomáhají, dokud se škůdce neobrní štítkem).
Při odstraňování poškozených nebo i starých listů buďte opatrní, šťáva z celé rostliny je jedovatá nejen pro lidi, ale také pro domácí zvířata.