Cibuloviny jsou vytrvalé rostliny, tvořící (na rozdíl od ostatních trvalek) podzemní zásobní orgán, který je základem rostliny, která poroste v příštím roce. Všechny cibuloviny procházejí stejným jednoročním vegetačním cyklem.
Utajený způsob žití
Vegetační cyklus cibulovin je u jednotlivých druhů (i rodů) časově rozdílný, vždy ale platí, že počátkem nového cyklu končí předešlé období. Možná vám způsob žití cibulovin připomíná dvouletky: vysázíte v tomto roce, kvetou v roce příštím.
Kombinujte několik druhů cibulovin ve skupinách, získáte tak pestřejší jarní záhon s delší dobou kvetení
Cibulnaté (a také hlíznaté) rostliny žijí svůj utajený zimní život dávno před tím, než my zjara objevíme první náznaky rašících listů. Zatímco většina trvalek začíná vegetační období viditelnými změnami na nadzemních částech, cibuloviny se mění pod zemí.
Chcete, aby cibuloviny přežily po podzimní výsadbě zimní období bezpečně a v dobrém zdravotním stavu? Myslete na to, že okamžikem výsadby je probouzíte z klidu. Sázejte je do hloubky, jakou požadují jednotlivé druhy, do prokypřené země a nikdy nepřihnojujte umělými hnojivy pod cibule – spálili byste nejen kořeny, ale i zásobní orgány rostliny.
Zdravé cibule jsou pevné, slupky čisté, beze skvrn. Rostliny se někdy hlásí k životu narašením ještě před výsadbou, což není na škodu. Musíte je ale sázet opatrně, abyste nové výhony nepoškodili
Proměny neviditelné
Změny, probíhající v cibulích (případně cibulovitých hlízách) rostlin, jsou pouze změny odpovídající určité vývojové fázi cibuloviny. Genetické změny možné nejsou, proto si nově vzniklé cibule zachovávají vlastnosti mateřských rostlin.
Také z cibulovin tvořících shluky náhradních cibulí mají potomci stejné vlastnosti jako mateřská cibulovina. Změna barvy a vzhledu je obvykle dílem virových infekcí, jak to jistě znáte u tulipánů nebo mečíků.
Období vegetačního klidu přezimujících cibulovin, jako jsou třeba tulipány, česneky nebo narcisy, je provázeno zánikem nadzemních částí i kořenů. Po dva tři měsíce tohoto klidu probíhají v cibulích nejbouřlivější proměny biologické i morfologické (vyvíjí se tvar budoucí rostliny).
Tři měsícve vegetačního klidu přečkají cibule v temném a suchém prostředí při teplotách kolem dvaceti stupňů i v papírovém sáčku. Cibule mohou dýchat a neohrožuje je nadměrná vlhkost
Některé druhy mají v cibuli již před podzimní výsadbou vytvořeny všechny budoucí orgány rostliny. Oblíbené hyacinty jsou vlastně půl roku před začátkem vegetace zkompletovány včetně jednotlivých květů s pestíky a tyčinkami.
Bez podpučí nevypučí
Zkrácený stonek tvořící spodní část cibule se jmenuje podpučí. Bývá korkovité, ztvrdlé, s kořenovým věncem po obvodu. Základy kořenů se v přesně vymezeném počtu vytváří na podpučí v době vegetačního klidu cibulovin.
Přirychlit hyacint ve skleněné nádobě vám umožní sledovat i vývoj kořenů. V žádném případě rostlinu nepřihnojujte, veškeré zásobní látky má uloženy v cibuli
Při výsadbě má proto podpučí vždy směřovat dolů. Rostliny vysazené obráceně mohou sice vyrašit, ale budou slabé, případně vůbec nepokvetou. Poškodíte-li podpučí nebo kořenový věnec (či čerstvě narašené kořeny), nové již rostlina nevytvoří.
Před výsadbou násilím neodstraňujte zaschlé kořeny, protože při vylomení podpučí zahyne celá rostlina. Po výsadbě cibulí začnou z podpučí během krátké doby rašit jednoleté kořeny, zásobující rostlinu vodou a živinami.
Jakákoliv manipulace s narašenými cibulovinami v listopadu a prosinci je krajně nevhodná. Kořeny, dorůstající do dvaceticentimetrové hloubky, berou živiny z povrchových vrstev půdy. Zkrácení kořenů, ke kterému při manipulaci dojde, znamená, že na zásoby živin již rostliny dobře nedosáhnou.
Starých kořenů se rostliny po narašení zbaví samy a zdravá cibule vytvoří na korkovém podpučí takovýto hustý věnec nových kořenů
Přidejte vodu i v mlhavém podzimu
Při zakořeňování cibulí (toto období trvá asi šest týdnů) potřebují rostliny dostatek vody. Záleží pochopitelně na půdě, v níž cibuloviny pěstujete – přemokřené a těžké půdy jsou nebezpečnější než sucho.
Přes podzimní měsíce by dostatek vláhy měly zajistit dešťové srážky, případně doplňková závlaha v bezmrazém období. Další zvýšené nároky na vodu budou mít cibuloviny při tvorbě nadzemních orgánů a těsně před rašením.
V tomto období nejvyšších nároků na vláhu by měla být jejich potřeba pokrytá zásobou ze zimního období a nastupujících předjarních dešťů.
Přes svou zdánlivou křehkost jsou krokusy odolné proti nízkým teplotám až do minus pěti stupňů. Spíše je poláme vítr a nenechaví kosové je s oblibou oštipují
Chutné a šťavnaté
Právě proto, že cibuloviny v zimě nespí, jsou pro myši a jiné hlodavce vítaným soustem. Nejlepší ochranou před nájezdy těchto nenechavců je kočka. Nemáte-li kočku, můžete do stávajících myších děr ještě před příchodem mrazu a sněhu nasypat návnadu.
Ke koupi je například Lanirat Micro, granulovaný přípravek určený přímo pro venkovní použití – nerozpadá se ve vlhku. Vsypte jej do nor a zajistěte kamenem proti vyhrabání domácími zvířaty.