vytisknout velikost písma Cibuloviny kvetoucí v létě jsou už v prodeji

Využijte zimní klid a vyberte si, jaké cibuloviny kvetoucí v létě si pořídíte. Už nyní je v zahradnických centrech koupíte od tří korun (montbrécie) do třiceti za větší cibule méně pěstovaných druhů.

Cibuloviny se vyskytují na téměř všech světadílech – s výjimkou Austrálie a polárních oblastí.

Většinou se jedná o nížinné rostliny, mnoho druhů je však schopno přežívat díky svým dokonalým zásobním orgánům (cibulím) také v oblastech s nadmořskou výškou přes dva tisíce metrů.

Rozmanitost cibulovin je obrovská: od rostlin s cibulkami vážícími pouze několik gramů, jako je například ladonička (Chionodoxa gigantea), až po rostliny s obřími cibulemi, jejichž reprezentantem může být česnek (Allium giganteum) nebo řebčík (Fritillaria imperialis).

Klepněte pro větší obrázek

Do záhonů i k řezu

V létě kvetoucí cibuloviny vyniknou v popředí smíšených trvalkových záhonů, uplatní se i jako soliterní rostliny či v jednopruhových skupinách. Vyšší druhy se hodí výborně k řezu, květenství vydrží ve váze nejméně dva týdny.

Nejmenšími cibulovinami kvetoucími v pozdním létě jsou podzimní krokusy s výškou kolem patnácti centimetrů, metrové výšky dorůstá například acidantera. Někdy se mezi cibuloviny počítají i rostliny, jejichž zásobní orgán spíše připomíná hlízu – pak by byl opravdovým obrem téměř třímetrový liliochvostec (Eremurus robustus).

Stejně jako zjara kvetoucí cibuloviny se i tyto po odkvětu nechají zatáhnout a vyjmou se ze země během září, některé druhy až během října. Seznamte se s některými z nich a vybírejte, která vám svými barvami zpestří letní měsíce.

Habešské mečíky

Z jižní Etiopie pochází acidantera (Acidanthera bicolor), v Evropě se objevila v třicátých letech minulého století. Její původní název je dnes synonymem, správně se používá jméno Gladiolus calliantus, neb nám botanikové tento rod zařadili mezi mečíky.

Rostlina má cibulovitou hlízku, u nejstarších rostlin může dosahovat průměru deseti centimetrů. Vysazuje se od poloviny dubna (v příznivém roce lze i počátkem měsíce) na slunné místo. Stín, mokré stanoviště ani příliš těžkou půdu nesnáší.

Klepněte pro větší obrázek

Hloubka výsadby se řídí stejným pravidlem jako u ostatních cibulovin – třikrát hlouběji, než je průměr cibule. Acidantera dorůstá téměř metrové výšky, v květenství je pět až osm květů. Jiná barva než bílá se středovým, tmavě fialovým okem není.

Velké květy silně a příjemně voní jako vanilka. Rostlina začíná kvést v červenci, postupně nakvétá až do října. Po prvních mrazících vyndejte cibule ze země, usušte je a skladujte přes zimu při patnácti až dvaceti stupních.

Montbrécie neboli krokosmie

Dnešní kultivary montbrécie (Crocosmia) jsou potomky C. aurea a C. poesii, původem z jižní Afriky. Drobnokvěté montbrécie jsou zimovzdorné (nikoli mrazuvzdorné), takže se v teplých oblastech mohou pěstovat jako víceleté trvalky.

Velkokvěté kultivary jsou choulostivější, u nich se přezimování v záhonech nedoporučuje. Nic nezkazíte, pokud z půdy vyndáte na podzim i drobnokvěté montbrécie – nemají rády přemokření a dlouhodobé promrznutí půdy je zlikviduje.

Rostliny sklizené koncem října nechte osušit a cibulky skladujte při teplotách kolem dvou stupňů. Cibulky montbrécií jsou drobné, do dvou centimetrů, při výsadbě v dubnu je sázejte maximálně do šesticentimetrové hloubky.

Klepněte pro větší obrázek

Dobře prokypřená zahradní zem a slunné stanoviště jim plně vyhovuje, přivítají přihnojení kompostem. Dorůstají kolem osmdesáti centimetrů a kvetou od července do zámrazu drobnými červenooranžovými květy, jichž je kolem dvaceti na jednom stonku.

Montbrécie se výborně hodí k řezu, pokud se květenství sklízí podobně jako u mečíků – s jedním nejspodněji rozkvetlým květem. Troufnete-li si nechat rostliny přes zimu v zemi, neodstraňujte nadzemní část, dobře je zakryjte listím a chvojím.

Omamná vůně frézií

Zahradní frézie (Fresia) jsou poněkud náročnější na pěstování, protože však jsou jejich cibulky levné, vyzkoušejte je. Výsadba začíná v květnu, abyste se vyhnuli namrzání narašených rostlin. Pěticentimetrová hloubka cibulkám frézií postačí, zem potřebují lehčí, propustnou a živnou.

Chráněné a slunné stanoviště bude pro ně tím pravým místem. Můžete je i předpěstovat v květináči a vysázet po „zmrzlých“ na záhon. Na jedné rostlině obvykle vyrostou dva až tři asi šedesáticentimetrové stonky s květy v pastelových barvách od bílé přes žlutou, lila, růžovou až tmavě červenou.

Klepněte pro větší obrázek

Některé kultivary jsou plnokvěté, všechny frézie moc příjemně voní. Kvetou během července a srpna, vhodné jsou i k řezu. Sklizené cibulky se špatně uchovávají, pokud se vám tedy pěstování dařilo, kupte pro další jarní výsadbu cibulky nové.

Tigridie, šelma v zahradě

Tato cibulovina původem z Mexika je jediným pěstovaným druhem (Tigridia pavonia). Vysazuje se od poloviny dubna do lehčí, živné půdy na chráněné stanoviště, a to po pěti až deseti cibulkách do jednoho místa.

To každý rok střídejte, nevysazujte ji ani po gladiolech. Tigridie má ráda teplo a plné slunce, aby se její květy mohly řádně vybarvit. Květ má tři velké jednobarevné okvětní plátky vždy s výrazným kropenatým středem v leopardím vzorování.

Klepněte pro větší obrázek

Cibulky koupíte ve směsi základních barev – žlutá, růžová, červená. Květní stonky jsou vysoké kolem čtyřiceti centimetrů a nesou čtyři až šest květů postupně nakvétajících. Každý květ rozkvete ráno a odkvete v podvečer, další květ se rozvine opět ráno.

Skupina tigridií kvete déle jak měsíc, vegetace končí počátkem října. Ze sklizených cibulí odstraňte nať, usušte je a skladujte v chladu v suché rašelině nebo pilinách, aby nevyschly.

Nerina, letní hyacint

Proč letní hyacint? Neboť nerina (Nerine) svými květy skutečně připomíná hyacint. Jako jednu z mála cibulovin ji budete pěstovat celoročně: od poloviny května na záhonu, kam přesadíte velkou kulatou cibuli s dužnatými kořeny (pozor při výsadbě, jsou křehké).

Klepněte pro větší obrázek
Ve Středozemí se nerina rozrůstá jako u nás trsy kosatců

Nerina kvete od srpna do října, okolík má šest až dvanáct růžových květů. Po odkvětu přeneste rostlinu na světlo, při teplotách kolem osmi stupňů ji pravidelně zalévejte (občas lze přihnojit). Na jaře ji opět přemístěte do záhonu (můžete ji zapustit v květináči do země a přesadit až po třech až pěti letech).

Babí léto v barvě ocúnů

Podzimní ocúny (Colchicum) vydrží na stanovišti více let, přičemž každým rokem bohatě kvetou od srpna do října. Pěkně vonící květy koupíte ve směsi barev bílé, růžové, lila nebo žluté.

Klepněte pro větší obrázek

Litoška překvapí výškou květního stvolu

Litoška (Ornithogalum regale syn. Galtonia) je cibulovina asi půlmetrová, s květním stvolem víc jak metr vysokým, s hroznem bílých květů. Kvete na stvolu postupně od spodu v období od července do září. Vysazujte ji od března do skupin, po skončení vegetace se velké cibule skladují podobně jako hlízy jiřin.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |