Tisíce let chodil obyčejný člověk bos, a chůze naboso je tak pro nás mnohem přirozenější než chůze v obuvi. Nejenže umožňuje bližší kontakt s přírodou a snižuje hladinu stresu, ale nerovnosti povrchu přirozeně procvičují a namáhají svaly, které noha při chůzi v botě nemusí téměř používat. Navíc masírují akupresurní body zodpovědné za správnou funkci vnitřních orgánů, a tím jim pomáhají lépe fungovat.
Jak vašemu zdraví prospívá chůze naboso
Bosá chůze je důležitá i pro mozek, protože pomocí chodidel dostává nové signály a musí pracovat, říct vazům, svalům a šlachám, kdy se uvolnit a kdy zpevnit, aby se člověku dobře kráčelo. Podle vědců také styk bosých chodidel se zemí pomáhá jedinci se uzemnit, což umožní tělu vstřebat ze země přirozené elektrony. Nevědecky ale lze říct, že bosá chůze napomáhá zdravému postoji, lepšímu spánku i úbytku bolesti.
Chcete chodit bosi i na své zahradě? Postavte si stezku
Ačkoliv člověk chodil bos tisíce let, v moderní době na bosé chodidlo číhá mnoho nebezpečí v podobě různých střepů a dalších ostrých předmětů, které mohou nohu poranit. I na vlastní zahradě se může takové nebezpečí objevit. Pokud se tedy bojíte zranění, a přesto chcete benefity chůze bez bot využít, postavte si bosou stezku. Zaujme i děti, které se budou nejen rády podílet na její stavbě, ale hlavně pak po ní budou pořád běhat. Jejich noha se bude vyvíjet zdravě, což je v dospělosti ušetří mnoha trápení.
TIP NA VIDEO: Chcete mít krásnou zahradu? Tady jsou tipy, které se hodí každý rok!
Připravte prostor a začněte s výkopem
Bosou stezku můžete zbudovat téměř kdekoliv, na rovině i v nerovném terénu. Můžete zvolit rovný chodníček, který bude směřovat z bodu A do bodu B, i stezku, která se klikatí jako had či stáčí jako spirála ke středu.
Až vymyslíte, kudy stezka povede, začněte tím, že vykopáte drny a hlínu zhruba do hloubky 10 centimetrů. Výkop vyrovnáte a udusáte. Do výkopu poté položíte zahradní pásovinu, která zabrání plevelu v růstu, protože nepropustí světlo.
Vyberte vhodný materiál, ideálně přírodní
Pak je třeba udělat obrubníčky, které stezku nejen ohraničí, ale oddělí od sebe i jednotlivá pole různých povrchů. Materiál zvolte podle svého uvážení, můžete sáhnout po plastových obrubnících, které se prodávají v hobbymarketech. Jsou poměrně levné, snadno se udržují, jsou ohebné. V čistě přírodní bosé stezce však nevypadají příliš hezky.
Ideální je přírodní materiál
Další variantou jsou dřevěné latě, kulatiny, trámky, opracované větve… Pokud chcete jednotlivé kusy dřeva spojit, raději než hřebíky, které se do přírody nehodí, volte provázky či dřevěné spojovací čepy. Poslední variantou jsou betonové či kamenné obruby, které jsou vysoce trvanlivé, ale pokud je budete kupovat, sáhnete poměrně hluboko do kapsy.
Vytvořte různé povrchy
Materiálu, z něhož vytvoříte jednotlivé plochy stezky, je nepřeberně. Držte se ovšem přírodnin. Na začátek cestičky umístěte jemný materiál, aby si nohy přivykly. Doprostřed můžete umístit hrubší a pichlavější materiály, aby se chodidla pořádně promasírovala. Nakonec zase kvůli relaxaci patří materiály jemnější.
Mezi jemnější výplně patří písek, tráva, seno, mech, kůra, jehličí, smrkové šišky, k drsnějším materiálům se řadí větší kameny a hrubší štěrk, šišky z borovic, klacíky… Chůze po kulatinách umí nohy protáhnout víc, než si možná umíte vůbec představit. Pokud máte na zahradě potůček, jezírko či jinou vodní plochu, při stavbě stezky se je pokuste využít. Voda, a tím pádem i změna prostředí, pomůže nohy prokrvit. Neštítíte-li se špíny, klidně využijte i bláto, má zajímavý chladivý efekt. Ostatně krok do vody může poté následovat a nohy se rovnou omyjí.