vytisknout velikost písma Chutnají vám pečené kaštany? Vysaďte si kaštanovník jedlý!

Zdá se vám to nereálné, protože kaštanovník jedlý (Castanea sativa) znáte jako vzrostlý mohutný strom ze zámeckého parku? Pravda, ten by se vám do zahrady asi nevešel, jenže byly vyšlechtěny nové, výrazně menší odrůdy!

Původní dospělý kaštanovník jedlý je dlouhověký strom dorůstající výšky mezi dvaceti až třiceti metry, proto se nehodil k rodinným domkům do zahrádek běžné velikosti. V minulých dobách se uplatňoval jako solitérní parkový strom, k vidění bývá i v zámeckých zahradách.

Kaštanovníky v minulosti a dnes

Stromy kdysi vysazované mívaly kmeny až dvoumetrového průměru, a protože plodívaly nejdříve po patnácti letech (nezřídka i později), bylo čekání na úrodu dosti zdlouhavé. Zato bylo téměř jisté, že kaštanovník se dožije alespoň pěti set let (jsou známy i exempláře více jak tisícileté).

Klepněte pro větší obrázek
Zámecký park v Ploskovicích se chlubí alejí vzrostlých kaštanovníků: takové stromy by se vám na zahradu asi nevešly

Dnes koupíte mladé roubované stromky ve specializovaných zahradnictvích. Kvést mohou již čtvrtým či pátým rokem po výsadbě. Kaštanovník je rostlina jednodomá, samosprašná, ale měl by mít pro jistotu druhého opylovače, abyste mohli na podzim sklízet jedlé kaštany. Podpůrným opylovačem může být i semenáč: díky lepšímu opylení pak nesklízíte téměř žádné hluché plody bez kaštanů.

Koruny těchto nových odrůd kaštanovníků jsou méně rozložité, stromy dorůstají výšky do deseti metrů, a bez obav je proto můžete vysadit i na zahradu rodinného domu. Plodnost nastupuje kolem pátého roku a zrání kaštanů je ranější asi o dva týdny. Na ukázku jsem vybrala tři nejprodávanější odrůdy.

Klepněte pro větší obrázek
Některé ovocné školky vám nabídnou stromky kontejnerované, schopné výsadby během celé vegetační sezony

Kdy poprvé zaplodí?

Je to roubovaná odrůda kaštanovníku jedlého původem z Francie. Má menší korunu a začíná kvést zhruba o tři týdny dříve než semenáč, tedy v polovině června, a proto i dříve dozrává. Sklizeň začíná v polovině října.

'Migoule' plodí už čtvrtým rokem, a pokud má k sobě opylovače (i semenáče), bývá úroda vyšší. Pochopitelně se plodů dočkáte i při jednom exempláři. Stromky jsou vhodné pro výsadbu do pěti set metrů nadmořské výšky.

Kaštanovník jedlý má rád slunnou polohu, spokojí se však i s mírným přistíněním. Půda by měla být hlubší, humózní, přidáte-li mu při výsadbě hrabanku z bukového či dubového listí, uděláte jen dobře.

Spolu se stromkem byste si měli koupit přípravek Ectovit – obsahuje půdní houby, které kaštanovníky potřebují pro zdárný růst a vývoj i v příštích letech (houby se samy udrží v půdě).

Klepněte pro větší obrázek
Květenství kaštanovníku je celkem nenápadné pro svou bělavě zelenou barvu, pokud ale strom rozkvete, rozhodně stojí za povšimnutí

S výsadbou si dejte záležet, vyplatí se to  

Další francouzská odrůda kaštanovníku jedlého je velkoplodá. Plodnost nastupuje později, mezi pátým až osmým rokem, čas kvetení a zrání je prakticky stejný jako u předešlé odrůdy, to znamená sklizeň kolem poloviny října.

Výsadba a pěstování se u obou odrůd shoduje: ráda bych upozornila, že kaštanovníky se prodávají jako prostokořenné stromky, tedy bez kontejneru, a nemají pevný kořenový bal. Proto věnujte výsadbě zvýšenou pozornost – nešetřete dobrou zeminou a vydatnou zálivkou a ke každému stromku přidejte již zmíněný Ectovit.

Co vyšlechtili na Slovensku

Poslední nejčastěji prodávanou odrůdou kaštanovníku jedlého je slovenská odrůda 'Marcus'. Geneticky je vhodná do vyšších poloh kolem šesti set metrů nad mořem. Podnoží této odrůdy je semenáč kaštanovníku setého.

Má poměrně velké plody, s jejichž sklizní můžete počítat od pátého roku. Ve vyšších polohách začíná plodit kolem osmi let. Jako všechny odrůdy kaštanovníku i tyto se prodávají ve velikosti sto padesát až dvě stě centimetrů, některé stromky bývají ve velikosti sto až sto padesát centimetrů.

Klepněte pro větší obrázek
Jedlé kaštany dozrávají postupně, sklízejte je, až když oplodí puká a semena (kaštany) jsou pěkně vybarvená

První roky jsou stromky choulostivější

Kaštanovníky jsou původem z jižní Evropy a severní Afriky, proto v sobě stále mají touhu po teplejších krajích. V našich podmínkách prospívají dobře, jen mladé stromky je dobré první dva až tři roky po výsadbě chránit před velkými mrazy.

Postačí obalit kmínek bublinkovou fólií nebo jutou a zakrýt kořenový systém vrstvou listí a chvojí, aby listí vítr nerozfoukal. Obalený kmínek bude lépe chráněn i před prudkými zimními výkyvy teplot (ve slunečných dnech) a obal nakonec poslouží i jako ochrana před prudkým jarním slunkem.

Klepněte pro větší obrázek
Pražené kaštany patří k oblíbeným pochoutkám vánočních trhů. Udělat si je můžete i doma: zralé plody nařízněte na špičce do kříže a krátce je opečte na horké plotně či v troubě

Počítejte s vyšší pořizovací cenou

Při koupi stromků budete možná překvapeni cenou, která je oproti jiným ovocným druhům poměrně vysoká (pohybuje se kolem tisícikoruny). Kaštanovník ale, na rozdíl třeba od jabloní, kupujete nejspíš jen jeden, takže si udělejte radost a vysaďte jej.

Je nejen krásný a zajímavý v době květu, ale pečené kaštany se mohou stát vaši oblíbenou pochoutkou. Zalistujte ve francouzských receptech: objevíte dost nápadů, jak jedlé kaštany zužitkovat.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak správně naložit kysané zelí: Pochutnat si na něm můžete už za měsíc

Jak správně naložit kysané zelí: Pochutnat si…

Také tak milujete kysané zelí? Kromě toho, že je chutné, je doslova nabité vitamíny a minerály. A i když se dá koupit v každém obchodě, nad to domácí není. Naložte si ho podle našeho návodu a už nikdy nebudete chtít jiné.

5.  10.  2019 |
Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Mysleli jste si, že letos už je sezóna hub za námi? Pak budete překvapeni. Z některých lokalit nosí houbaři domů stále plné košíky. Zjistili jsme pro vás, kde aktuálně houby rostou a jaké. Mrkněte se v galerii nejen na poslední úlovky z října 2019.

17.  10.  2019 |
Minimalistická výzva na vlastní kůži: Za měsíc jsem vyhodila 465 věcí. Jak to šlo?

Minimalistická výzva na vlastní kůži: Za měsí…

Máte pocit, že váš domov přetéká věcmi? Seberte odvahu a začněte vyhazovat. Tak jako já. Žiju se svou rodinou na padesáti metrech čtverečních a v jednu chvíli jsem si řekla dost. Jak mi šlo zbavit se osobních pokladů a co bylo nejtěžší?

6.  10.  2019 |
Poslední sklizeň rajčat: I zelené plody můžete zpracovat

Poslední sklizeň rajčat: I zelené plody můžet…

Začínající podzim s sebou přináší sklizeň plodové zeleniny. Rajčata zrají, ale ne všechna stihnou dozrát venku – co s nimi? Nevěšte hlavu, není třeba je vyhazovat. Nazmar nemusí přijít nic z toho, co jste vypěstovali.

1.  10.  2019 |
Kana bez zazimování uhyne, postarejte se o ni!

Kana bez zazimování uhyne, postarejte se o ni…

Jak přezimovat kanu neboli dosnu? Není to nic složitého, hlízy vyjměte ze země, jen pozor, hlínu z nich neoklepávejte. Pokud jste kanu pěstovali v květináči, nemusíte ji z hlíny vyndavat, jen ji i s květináčem dejte dovnitř na studené místo. Jakou potřebuje teplotu?

9.  10.  2019 |