vytisknout velikost písma Chráníme rostliny před horkem a suchem

V parném létě, kdy v horkém vzduchu lapáme po dechu, trpí i flóra. Přitom ve snaze pomoci se můžeme dopouštět mnoha chyb. Předně je mylná představa, že rostliny v horku potřebují více vody.
Chráníme rostliny před horkem a suchem

Klepněte pro větší obrázekOdborníci mnohdy smutně pozorují, co mi laici ve snaze zachránit rostlinky před suchem tropíme. Podle vedoucího novodvorského arboreta, Miroslava Franka, by zálivka měla být optimální a v žádném případě by neměla promočit substrát.

„Důležité je, aby půda byla vlhká a provzdušněná. Zalévat by se mělo ráno nebo večer, rozhodně ne v poledne,“ uvedl Miroslav Frank a dodal, že tato slova platí především o zavlažování půdy ve sklenících.

Závlaha během slunečného dne je horší než sucho

Kapky vody na listech spolu se sluníčkem plní stejnou funkci jako skleněná čočka, tak může dojít k popálení listů světelným paprskem. Listy však vodu potřebují. Nejen pro podporu chemických procesů uvnitř zelené hmoty, ale i kvůli vnější očistě a dýchání. Dobrý zahradník si při zatažené obloze na tato slova vzpomene.

Kolik zalévat? Různé rostliny spotřebují různé množství vody. Alespoň pro ilustraci, metr vysoké rostliny jako fíkusy potřebují denně zhruba 3 až 4 litry vody. Dospělý modřín odpaří za den až 1200 litrů, tělem břízy projde za den asi 1000 litrů vody.

Neméně náročná je péče o rostliny zasazené v květináčích. Voda totiž obsahuje soli, které po odpaření zůstanou v substrátu nádoby a tam se koncentrují. Rostlinám to může škodit a po určité době mohou odumřít. „Pomůže důkladné prolití vlažnou vodou anebo včasné přesazení rostliny,“ radí Miroslav Frank.

S letněním postupujeme opatrně

V domácnostech se zabydlují rostliny jako jsou klívie, různé druhy palem, cypřišky, v prodejnách jdou na odbyt oleandry. Tyto rostliny jsou původní v biochoru lesa. Pokud je po převozu domů umístíme ihned na otevřenou plochu, ozářenou celodenním sluncem, můžeme jim přemírou záření uškodit. Tenhle způsob se nazývá letnění, ale na sluníčko venku musíme rostliny zvykat pomalu.

„Alespoň 14 dnů by si rostliny měly na změnu prostředí zvykat, nejlépe někde ve stinném prostředí. Teprve po této době mohou být vystaveny slunečním paprskům,“ zdůraznil Miroslav Frank. Podle jeho slov by se mělo zacházet podobně i s palmami, bromeliemi, fíkusy, voskovkami a podobnými rostlinami, které jsou v přírodě běžně vystaveny účinkům přímého slunce.

Nejvíce nyní v horku trpí tzv. balkonové rostliny jako jsou pelargónie, petunie, klívie, fuchsie a další. Je dobré je před přímým sluncem krýt. Alespoň gázou nebo lehčí pytlovinou.

A co záhonky vyprahlé sluncem?

Většinou na nich bývá spečená krusta. Ta bohužel ještě umocňuje výpar vody. Abychom tento efekt zmírnili, musíme v horkých dnech neustále kypřit, kypřit a kypřit. Udusaná a spečená zemina odvede několikanásobně více vody než ta dobře prokypřená. Po každé zálivce či deštíku proto substrát kolem rosltin pokopeme nebo zkypříme, tím narušíme kapiláry odvádějící vodu na povrch.

Posekaná tráva – vododržná spása

Vyhazujete posekanou trávu? Pak se chováte vskutku pošetile! S její pomocí totiž můžeme udržet v zemi desítky litrů vody. Nastýláme ji všude tam, kde je odhalená půda a také pod stromy. Této činnosti se říká mulčování a má skutečně zázračné schopnosti. Nejen že udržuje vláhu v zemi, ale zároveň výborně reguluje velké výkyvy teplot mezi nocí a dnem.

Jak tedy vyzrát na sucho?
  • Kypříme, kypříme a kypříme! Narušením povrchových kapilár udržíme v zemi desítky litrů vody.
  • Nastýláme neboli mulčujeme! Vrstva posekané trávy na velkém pozemku udrží desítky litrů vody v zemi.
  • Zavlažujeme brzy ráno či pozdě večer! A to vždy velkými dávkami vody jednou týdně. Je to lepší než zálivka malým množstvím vody denně. Rostliny takovou vodu stejně nedokáží efektivně využít.
  • Balkonové rostliny zaléváme denně! Nic naplat, ale v dobách největšího úpalu spotřebuje jeden truhlík až tři litry vody denně. A my musíme zálivku dodávat. Pomocníkem mohou být samozavlažovací nádoby opatřené knoty.
  • Přístiňujeme! Pokud to dovolí technické možnosti, některé rostliny můžeme přistínit vzdušnými tkaninami. Zvláště klíčící rostliny a sazenice bychom měli pěstovat v polostínu.
  • Rohože na skleník! Vedle větrání můžeme obzlváště parné dny ve skleníku zmírnit rohožemi kladenými na sklo.
Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |
Jak pěstovat vřes v truhlíku na balkoně i na zahradě

Jak pěstovat vřes v truhlíku na balkoně i na …

Vřesy rozkvétají mezi posledními rostlinami od konce léta do pozdního podzimu a ozdobí truhlíky, zahradu a doplní i podzimní aranžmá.

14.  9.  2017 |