„Perličky jsou v našich klimatických podmínkách celkem nenáročné na chov. Navíc jejich exotický vzhled ozdobí každou zahradu.“ To byl hlavní důvod, proč se Stanislav Cigánek, dlouholetý chovatel perliček, rozhodl kdysi rozšířit svůj chov drůbeže právě o ně. Samozřejmostí jsou vejce a následně maso, pro které se perličky také chovají. Chovatelé oceňují i to, že perličky patří mezi nejzdravější druhy drůbeže. Téměř vůbec se nepotýkají s nemocemi, a dokonce se jim vyhýbá salmonela.
Jak poznat čerstvá vejce? Podívejte se na video:
Kde perličky pořídit a za kolik
„Nejlepší je koupit perličky přímo u některého z chovatelů nebo na specializovaných chovatelských výstavách. Jedině tak budete mít jistotu, že zakoupená zvířata budou zdravá. Další výhodou nákupu přímo u chovatele je možnost zkontaktovat se s ním, pokud byste později měli nějaké dotazy či problémy,“ říká Stanislav Cigánek.
Na internetu najdete mnoho nabídek jak od chovatelů, tak z chovatelských družstev. Většinou se prodávají půlroční či roční kusy za cenu kolem 400 Kč nebo malé perličky staré 1–3 týdny za 140 Kč. V druhém případě musíte obzvláště dbát na správnou teplotu a osvětlení v kurníku, aby nedošlo k podchlazení kuřat a jejich následnému uhynutí. Teplota by se měla pohybovat mezi 25–30 °C. Podstatná je i suchá podestýlka.
Jak chovat perličky
Perličky se velice dobře snáší s jinými zvířaty a drůbeží, které máte na dvorku nebo v chovu, a není ani problém ubytovat je společně se slepicemi v jednom kurníku. Neplechu může provádět pouze perlák, který bývá velice dominantní: o zájem perliček a slepic bude klidně bojovat i s kohoutem. Perličky ale můžete chovat i bez něj.
Perličky potřebují suchou podestýlku, v kurníku nesmí chybět
Kurník by měl být dostatečně veliký pro všechnu chovanou drůbež. Hřady musí mít rozestup minimálně 15 cm. Perličky se rády drží u stropu, protože právě tam se cítí v bezpečí. Snášková hnízda jim dejte do klidnější a tmavší části kurníku, aby měly pro snůšku klid. Základem dobrého kurníku je silná vrstva suchých hoblin, perličky se rády v podestýlce peleší. Samozřejmostí je také dostatek tepla, především v zimě. „Perličky jsou zvířata původem z africké savany. Pokud jim nabídnete dobře zateplený kurník se suchou podestýlkou, není pro ně přezimování v našich podmínkách problém,“ dodává Stanislav Cigánek.
Perličkám dopřejte výběh a správnou výživu
Perličkám se snažte dopřát pořádný výběh. Vzhledem ke svému původu stále touží po nutné dávce volnosti a celý den chodí a chodí. Denně klidně projdou 100metrový výběh několikrát za sebou. Na svých procházkách sezobávají nejrůznější hmyz, brouky a slimáky. Pokud je pustíte mezi brambory, dokonale vyzobou všechny škůdce včetně mandelinky bramborové. Zároveň se ale nemusíte bát, že by vám vyhrabávaly záhonky.
Denně perličkám vyměňujte vodu a doplňujte krmivo. Základem jejich jídelníčku jsou obilniny, obilný šrot, vařené brambory, řepa, máčené tvrdé pečivo a zelené krmení. V době snůšky se postarejte o dostatečný přísun vápníku. Pokud mají perličky velký výběh, nepotřebují od vás mnoho, kdeco sezobnou během svých procházek.
Kdy začínají perličky snášet?
Na první vajíčka se můžete těšit už koncem března, nejpozději v dubnu. V případě, že v těchto měsících ještě není dostatek trávy a tepla, vytvořte v kurníku podmínky vhodné pro snůšku. Podstatné také je ponechat v hnízdě nějaké již snesené vejce. Pokud by perlička přišla a žádné nenašla, hrozí, že začne snášet někde jinde. Snůškové místo si najde kdekoli na zahradě, a vy pak můžete mít problém vejce vůbec najít. Za celou snůškovou roční dobu perlička snese zhruba 120 vajec.
Proč chovat perličky? Důvodů je několik
Vejce od perličky je podobné tomu slepičímu, jen mírně menší, s velmi jemnou chutí. Světle hnědá kropenatá skořápka je tvrdá a hutná, díky čemuž můžete vejce dlouho skladovat. Dobře uskladněné vydrží od léta až do příštího jara. Při dlouhém skladování může pouze ubýt podíl bílku. Říká se, že vejce má méně cholesterolu než to slepičí. Pokud je budete vařit natvrdo, stačí pouze 4 minuty.
Maso perliček je jemné, libové, bohaté na nenasycené mastné kyseliny, má nízký obsah cholesterolu a mnoho vitaminů. Chuťově se dá přiblížit zvěřině, možná bažantovi.
„Perličky se chovají i proto, že jsou to výborní hlídači. Vždy, když hrozí nějaké nebezpečí, začnou vydatně skřehotat. Varují tak celé okolí. Zvuk perliček drásá uši také hlodavcům, a tím pádem odpuzuje potkany, kteří se při chovu drůbeže často vyskytují,“ shrnuje Stanislav Cigánek. Tato vlastnost může být užitečná, ale zároveň také obtěžující. Ne každý soused bude chtít křik od perličky poslouchat každý den.
V neposlední řadě můžete využít také jejich trus jako výborné hnojivo pro celou zahradu, ať už okrasnou, či užitkovou.