Padlí růžové, skvrnitost růží, mšice, molice, svilušky, lalokonosci a další choroby a škůdci, se kterými se můžete setkat při pěstování popínavých rostlin.
Choroby popínavých rostlin
Padlí růžové (Sphaerotheca pannosa) patří mezi vřeckaté houby, nejčastěji napadá rostliny z čeledě Cucurbitaceae a růže. Padlí se projevuje jako bílý prášek na povrchu listů, výjimečně i na rubu listů. Při silném napadení listy předčasně usychají a opadávají. Optimální podmínky pro vznik padlí jsou vysoká vlhkost vzduchu a vysoké teploty. Preventivně je potřebné se vyhýbat přehnojení dusíkem za současného nedostatku draslíku. Proti padlí růžovému pomáhá také výluh z přesličky rolní.
Z popínavých rostlin nejčastěji bývají napadány rzí popínavé růže, a to rzí Phragmidium mucronatum a Phragmidium rosae. Na spodní straně listů se vytvářejí žlutooranžové pupínky. Při jejich otevření se dostávají ven spóry, které se dále šíří větrem. V prvních fázích se snažíme napadené části rostliny odtrhnout a spálit. Je to také choroba, s níž se u popínavých rostlin nejčastěji setkáme u popínavých růží.
Černá skvrnitost růží (Diplocarpon rosae) napadá téměř všechny kultivary růží. Děje se to od brzkého léta až do podzimu. Na listech i na měkkém dřevu jsou viditelné černohnědé okrouhlé skvrny, které se na okrajích paprsčitě rozšiřují. Při silnějším napadení listy žloutnou a opadávají. Rostliny jsou tím velmi oslabovány a dalším rokem méně kvetou. Všechny napadené části rostliny se snažíme odstranit a zničit (spálit). Účinné přípravky proti této chorobě jsou Baymat, Saprol Neu a Euparen.
Škůdci popínavých rostlin
Mšice napadají mladé výhonky rostlin, vrcholky stonků, mladé listy a pupeny, na kterých se vyskytují v celých koloniích. Některé mšice parazitují na listech rostlin, jiné i na kořenech rostlin. Spolu s mšicemi se zahradník setkává i s mravenci, kteří s nimi žijí v symbióze. Mravenci se živí lepkavými výměšky mšic a současně je chrání před jejich přirozenými nepřáteli.
Mšice sají rostlinné šťávy, na rostlině pak vznikají různé deformace, svinují se listy, mohou zduřet výhonky, nebo se mění barvy listů a květů. Velké škody mohou způsobit mšice přenášením virů. Při velkém rozmnožení mohou rostliny v krátkém čase zničit. Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka a jejich larvy, larvy zlatooček, pestřice, škvoři, střevlíci a jiný hmyz. Proti listovým mšicím se dá v zahradě bojovat také pomocí rostlinných výluhů a odvarů.
Bílá barva molic je způsobená vylučováním vosku na povrchu jejich těla. Dospělý jedinec je asi 2 mm dlouhý, je okřídlený, má střechovitě složená křídla nad tělem. Když rostlinou lehce zatřeseme, molice hned vzlétnou. Živočich klade vajíčka na spodní stranu listů hostitelské rostliny. Ve sklenících můžeme molice ničit nasazením parazitických vosiček. Můžeme je nasadit již při nepatrném napadení. Kromě živých škůdců můžeme molice ničit i umístěním lepkavých tabulek, které lze zakoupit. Molice se na ně přilepí. V případě, že nic z uvedených přípravků nepomáhá, můžeme použít chemické přípravky Biool B, Dragon 2,5 EC, Karate EC. Postřiky je nutné opakovat, protože patrně nezasáhneme škůdce ve všech stádiích.
Svilušky jsou malí živočichové, kteří nedosahují velikosti ani jeden milimetr a jsou na hranici viditelnosti pouhým okem. Živočichové se rozmnožují kladením vajíček na spodní stranu listů hostitelské rostliny. Listy napadených rostlin blednou a z listu na list se šíří našedlé nebo nažloutlé skvrny. Listy postupně schnou a opadávají. Na odstranění svilušek pomáhá u dřevin zimní postřik prostředky, které obsahují rostlinné oleje (Oleoekamet). Opadané listy je dobré odstranit a spálit.
Třásněnky jsou nebezpeční škůdci, hlavně proto, že přenášejí virová onemocnění. Mají 1–2 mm dlouhé čárkovité tělo, dospělí jedinci jsou tmaví, larvy mají světlejší zbarvení. Největší škody způsobují na květech a listech, na nichž se objevují stříbřité plošky spolu s kupkami černého trusu. Ochrana je možná prostřednictvím insekticidů Actelic 50 EC, postřik je třeba opakovat alespoň dvakrát.
Lalokonosec se začal šířit v posledním desetiletí na rostlinách pěstovaných v květináčích. Likvidace brouků téměř není možná. Škodí i tehdy, když jsou dřeviny namulčované textilií a kůrou a půda kolem rostliny se nehýbá. Proto moderní trend „sterilních zahrad“, které se neokopávají, může být pro rostliny velmi nebezpečný, protože tento druh brouků je schopný zlikvidovat vyžráním kořenů celé porosty.