Jackfruit obsahuje velké množství vitaminu A, B a C, vlákniny, vápníku, draslíku, hořčíku, manganu, železa a fosforu, je velmi zdravý. Než vám poradíme, jak ho zpracovat a jíst, zjistěte, jak se to vlastně s chlebovníky má. Protože není jen jeden chlebovník a je kolem nich malinko nepřehledná situace.
Breadfruit, jackfruit, žakie, langka: Poznejte druhy chlebovníků
Jako chlebovníky se označují stálezelené a v menší míře i opadavé stromy z čeledi morušovníkovitých. Jedná se o rod, který zahrnuje na padesát druhů. Nejznámější z plodenství chlebovníků mají svá vlastní pojmenování a někdy tak bývají označovány i samotné stromy. Jedná se o breadfruit, což je plod chlebovníku obecného (Artocarpus altilis), a jackfruit, případně žakie, plod chlebovníku různolistého (Artocarpus heterophyllus). Ve světě bývá někdy označován také jako langka. Tyto názvy je dobré znát v případě, že byste hledali nějaké zahraniční recepty z tohoto ovoce. A proč vůbec chlebovník? Po upečení plod připomíná čerstvě upečený chléb.
Jackfruit: Plody váží kolem 16 kg
Nás dnes bude zajímat právě jackfruit – vůbec největší ovoce na světě, které roste na stromě. Pokrývá jej zelenožlutá až hnědě zabarvená tlustá drsná kůra s výstupky a nutno uvést, že tyto plody jsou ve srovnání s u nás běžně rostoucím ovocem skuteční obři – při sklizni váží kolem šestnácti kilogramů a v průměru mívají pětadvacet centimetrů. Největší doposud sklizený plod vážil skoro osmdesát kilogramů!
Po oloupání kůry je patrná světle žlutá dužina rozdělená do masitých, na povrchu zvrásněných trojúhelníkovitých útvarů, z nichž v každém je jedno velké semeno. Konzumuje se jak dužina, tak i semena. Jackfruit má nasládlou, osvěžující chuť, v níž někteří vidí směs banánů, ananasu, nektarinek a vzdáleně – my v Čechách – chuť žvýkaček Pedro.
Jak ho jíst? Nasladko i naslano. Nahradí i maso!
Coby ovoce se jí syrový, zralý jackfruit často jako součást ovocných salátů. Výborný je i v dezertech v kombinaci s čokoládou a ve zmrzlinách. Připravují se z něj džemy, želé a různé nápoje (po zkvašení i alkoholické). Pořídit se dá i sušený.
Neméně oblíbený je ve slaných jídlech – ještě nezralý – dá se vařit, smažit i péct. Po uvaření ve slané vodě nebo kokosovém mléku si na něm pochutnáte jako na zelenině. Uplatňuje se ve vegetariánské kuchyni, lze ho připravit jako maso tak, že vizuálně nepoznáte, že nebudete jíst právě je. Vařit nebo péct se dají i semena bohatá na bílkoviny, škrob a minerály, která chutí připomínají jedlé kaštany.
Kde jackfruit pořídit a jaký vybrat: Zralý, nebo nezralý?
K čerstvým plodům se vyjma exotické dovolené dostanete nejsnadněji v pražské Sapa tržnici. Zpracovaný (většinou bývá sušený nebo naložený v konzervě) ho prodávají například v některých drogériích a v obchodech s asijskými potravinami. Jen pozorně vybírejte podle toho, jak budete chtít jackfruit dále připravovat!
Zralé konzervované plody (žlutě zbarvené), hodící se ke konzumaci nasladko bývají označené názvem Jackfruit. Pokud jej ale hodláte ochutnat ve slané formě a připravit coby maso, hledejte označení, že se jedná o plod nezralý. Napoví vám obrázek se zeleným plodem a nápis ve stylu Young green jackfruit in brine (Nezralý jackfruit ve slaném nálevu).
Jak ho zpracovat: Připravte exotickou marinádu
Konzerva koupená, ale co teď s ní? Nálev slijte, propláchněte vodou a natrhejte na menší kousky – tímto postupem nejlépe vynikne struktura plodu – jeho vlákna, která připomínají nejvíc asi kuřecí nebo vepřové maso. Jackfruit lehce přijme chuť toho, do čeho jej naložíte, takže připravte marinádu, kterou máte rádi, a nechte ho v ní přes noc v lednici uležet. Protože se jedná o exotický plod, dobře se snoubí s podobně exotickými chutěmi – s limetkou, sójovou omáčkou, kari, zeleným pepřem, thajskou bazalkou, koriandrem nebo kokosovým mlékem apod. Po vyndání z lednice postupujte stejně, jako byste připravovali maso. Naložený jackfruit osmahněte a přidejte k němu zvolené ingredience.
Recept z jackfruitu: Asijská klasika
Typickou asijskou úpravou je například tato: Na oleji orestujte červenou kari pastu, k ní přidejte naložený jackfruit natrhaný na kousky a kokosovou smetanu. Nechte probublávat, než plody změknou. Poté přidejte cukr, zelený pepř a listy kafrové limety, případně sójovou omáčku. Nakonec dochuťte čerstvým koriandrem a limetkovou šťávou.
Pěstování chlebovníků: U nás jen jako pokojová rostlina
V subtropech a tropech se nejčastěji pěstují již zmínění zástupci chlebovník obecný a různolistý, ale také další druhy jako chlebovník celokrajný (Artocarpus integer) či vonný (Artocarpus odoratissimus) a různé jejich kultivary. Ke svému růstu potřebují vlhké, tropické klima, a aby jejich plody dozrály, nesmí průměrná teplota klesnout pod 16 až 20 stupňů Celsia. Chlebovníky může ohrozit sucho a mráz, a to hlavně mladé rostliny. Starší už vydrží pokles teploty i 3 stupně pod nulou, ale jen krátkodobě.
Baví vás pěstovat rostliny ze semen či pecek exotických plodů? Zkusit to můžete i s chlebovníkem. Čerstvá semena poměrně ochotně klíčí, pokud je budete chtít vysít, namočte je předtím ve vodě a poté je zasaďte do hlinitopísčité zeminy. Sazenice rostou zpočátku docela rychle. Dopřejte jim letnění, ale chraňte je před přímým sluncem – ostatně stejně se postupuje u mladých sazenic i na chlebovníkových plantážích v tropech. Pamatujte však, že ve své domovině se jedná o strom vysoký až pětadvacet metrů s korunou o šířce kolem pěti metrů a takový u nás nevypěstujete. V našich podmínkách jej můžete mít jako pokojovou rostlinu, která volně na zahradě nepřežije.