Stačí jen pár dní, kdy mezi mraky vykoukne sluníčko, a na zahrádce rozkvétají první květy. Mezi klasické jarní rostliny, jako jsou sněženky, krokusy a narcisky, lze započítat i čemeřici. Vlastně kvete někdy ještě dřív, než slunce získá sílu, a to od prosince do března. Pokud tedy máte zahrádku, můžete mnohdy vyběhnout ven a na štědrovečerní stůl si utrhnout pár květů čemeřice. Právě kvůli nim se tahle kráska pěstuje, jsou zajímavé, atraktivní a nabízejí velkou řádku barev. Jsou zvláštní tím, že když přijde dočasné ochlazení, květy se zkroutí a čekají na další sluneční paprsky. Pak se zase rozvinou, nepoškozené a krásné. Ve vhodných podmínkách kvetou až do pozdního jara, když se probudí další rostliny, čemeřice se odebere k odpočinku a čeká na další sezonu.
Správná půda je základ
Pěstování není složité, je ovšem třeba vnímat velké požadavky rostliny na budoucí stanoviště. Čemeřice nesnáší sucho, takže se jí bude dobře dařit v polostínu, třeba v podrostu vysokých stromů. Půdu má ráda hlubší, humózní a dobře propustnou, ale zvládne i půdy horší kvality. Půda by měla být vlhká, nikoliv však trvale zamořená a přebytečná voda by měla mít kam odtéct. Určitě se rostlině zavděčíte, budete-li ji pravidelně přihnojovat. Nejraději má kompost, protože jí vyhovuje vysoký podíl humusu v půdě.
Kromě sucha ji mohou potrápit slimáci, pozor na ně, dokáží ji zlikvidovat. Kořeny rostliny jsou poměrně citlivé, čemeřice nesnáší rozdělování a přesazování. Při výběru místa tedy pamatujte na to, že rostlinka tu bude růst několik let. Čemeřice lze množit i vegetativně, k tomu jsou ale vhodné rostliny starší šesti let. Po odštěpení a přesazení rostlina dlouho zakořeňuje a je téměř jisté, že několik let pokvete jen málo nebo dokonce vůbec.
Speciální péče není třeba
Náročné na péči čemeřice příliš nejsou. Je potřeba odstraňovat jejich staré, poškozené a napadené listy a postarat se, aby měly půdu dostatečně vlhkou. To ocení zejména mladé rostliny, ale během horkých letních dnů prospěje zálivka i starým trsům. Listí opadané ze stromů není třeba ze záhonu vybírat, protože pomáhá udržet vlhkou zem, část se pak pomocí žížal promění na kompost a dodá potřebné živiny.
Najděte jí parťáka
Čemeřice může být v záhonu sama, její krása to ustojí. Chcete-li jí ale zkombinovat, musíte zvolit rostliny s podobnými nároky na půdu a stanoviště, tedy například plicníky, bohyšky, škornice, mitrovničky nebo různé druhy kapradí.
Čemeřici můžete mít i v květináči
Rostliny lze pěstovat jako pokojovky, v takovém případě je ovšem třeba dopřát jí přesně takovou půdu, jakou potřebuje, a to v dostatečně velkém květináči. Protože kvete v prvních měsících roku, potřebuje chladné místo a dostatečnou zálivku.
Pozor na ně, jsou jedovaté
V minulosti naši předci používali čemeřici k léčbě domácích zvířat, její suchý kořen byl přísadou šňupacích tabáků. Místo má i v lidových pověrách – svazek květin se například zavěšoval do chléva, aby bránil zlým duchům působit na zvířata. Používala se i k léčení lidí, například při psychických problémech, melancholii a epileptických záchvatech.
Její užití jako léčivky je však riskantní, protože rozmačkané listy mohou způsobit alergické reakce, zejména na nechráněné pokožce, která s ní přijde do styku. Semena a oddenek obsahují nebezpečné, pomalu vstřebatelné jedy. Proto je dnes z lidového léčitelství vyloučena.