Celer (Apium graveolens) neboli miřík vonný se pěstuje v našich zemích zhruba od devatenáctého století, kdy se k nám dostal z jižní Evropy.
Znali ho už obyvatelé starého Egypta, kteří používali jeho listy při pohřebních obřadech. Původní planý celer totiž moc vhodný k jídlu nebyl. Naopak staří Řekové již celerové listy bělili, aby získaly na jemnější chuti, a nová pochoutka byla na světě.
Bez trojice mrkev, petržel, celer by se česká kuchyně neobešla
Od listů ke kořenům
U nás se nejvíce pěstuje celer bulvový, méně pak řapíkatý a listový – ten je ve větší oblibě spíše v jižních zemích. Velké podzemní bulvy celeru se konzumují syrové i v různých tepelných úpravách, listový celer slouží jako koření a přísada do polévek a omáček.
Řapíkatý celer využijete do salátů, zapékaných pokrmů nebo si z řapíků vylisujete šťávu. Šťáva ze syrového celeru (z celé rostliny) podporuje chuť k jídlu, upravuje zažívání a působí silně močopudně: není proto vhodná pro nemocné s ledvinovými poruchami (jen po předchozí konzultaci s lékařem).
Časný výsev je nutný
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý.
| Odrůdy celeru |
| Celer bulvový | Barva dužniny | Typ | Vegetační doba |
| 'Albín' | čistě bílá | poloraný | 140 dnů |
| 'Apia' | bílá | poloraný | 140 dnů |
| 'Cisko' | smetanově bílá | poloraný | 137 dnů |
| 'Kompakt' | bílá | pozdní | 150 dnů |
| 'Kvido' | bíle nazelenalá | poloraný | 132 dnů |
| 'Maxim' | smetanově bílá | pozdní | 145 dnů |
| 'Neon' | bílá stálobarevná | raný | 130 dnů |
| 'Orion' | smetanová | poloraný | 140 dnů |
| 'President' | smetanová | poloraný | 135 dnů |
| poznámka: nové odrůdy celeru nemění barvu dužniny ani po tepelné úpravě |
Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav naset jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
| Odrůdy celeru |
| Celer listový | Vzhled | Typ | Vegetační doba |
| 'Jemný' | sytě zelený list | poloraný | 110 dnů |
| Celer řapíkatý |
| 'Malachit' | bílozelený řapík | raný | 70 až 80 dnů |
| 'Nuget' | žlutozelený řapík | raný | 70 dnů |
| poznámka: nemusí se přihrnovat, je samobělící |
| 'Pascal' | žlutozelený řapík | raný | 70 dnů |
V pravé bramboračce nesmí celer chybět
Přepichujte, přesazujte
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat – rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit.
Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém. Předpěstování je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.
Pozor na chlad
Dlouhou vegetační dobu zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů.
Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy – projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina (kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu) se v tom případě chová jako jednoletá (kvete v roce výsevu) – tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte žádné sklizně.
Otužilcům se daří
Dřív jak po polovině května celer na venkovní záhony nevysazujte. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice víc jak tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit.
Sázejte pečlivě, tak, aby srdéčko sazenice nebylo „utopené“ v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší.
Při kvalitní péči bude co zpracovávat
Pro bulvový celer je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sází do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů.
Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Miřík je mlsný
Celer je dost náročný na živiny a obsah vápna v půdě. Během vegetace je potřeba ho přihnojovat vícesložkovým hnojivem (hnojivo na kořenové zeleniny je vyhovující), vyžaduje dostatek vláhy. Bulvový celer prospívá v hlinitých, humózních půdách, listový a řapíkatý potřebují spíš hlinitopísčitou půdu.
Vhodnou předplodinou pro celery jsou luskoviny, po kořenových zeleninách se mu nedaří. Trpí-li u vás celer septoriózou, nepěstujte ho na stejném místě alespoň tři roky. Preventivní postřik přípravkem Kuprikol 50, případně Champion WP dvakrát v intervalu dvou týdnů je proti septorióze (septoriová skvrnitost listů) postačujícím opatřením.
Sklizeň od léta
Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.
Celer před podzimní sklizní
Listy se dají dobře sušit, ale počítejte s tím, že časem však přece jen ztrácí aroma, po zmrazení si velmi výraznou vůni uchovávají. Pozdní bulvový celer se sklízí před příchodem mrazů.
Očištěné bulvy se zkrácenými kořeny uchováte buď v písku ve sklepě, nebo je můžete založit do země ve skleníku, kde nemrzne. Ponechte jen listové srdíčko, ostatní listy odstraňte, postupně vám bude přirůstat nová nať.
Řapíky pro labužníky
Mnohem menší bulva a silné, dlouhé stonky jsou typické pro řapíkatý celer. Nároky na pěstování má shodné s bulvovým celerem, ale liší se podstatně vyššími požadavky na dusík z důvodu tvorby většího množství zelené hmoty.
Vegetační doba je asi o třicet dní kratší než u celeru bulvového, pěstování je trochu pracnější: aby řapíky určené ke konzumaci zůstaly křehké a šťavnaté, musí se bělit. Jak? Rostlina se sváže a obalí kornouty z tmavé lepenky. Postupně se pak zahrnuje zemí, až vykukují jen zelené vršky listů.
Celer se dobývá ze země celý a řapíky se odřezávají těsně u bulvy, aby zůstal srostlý svazek listů. Nejsnadnější je pěstovat odrůdy samobělící, u nichž odpadá práce s vyvazováním a přihrnováním.
Řapíky můžete rozmixovat a vzniklou šťávu popíjet
Celer jako chuťovka
Jestli vám nechutná, pak je to škoda. Celerové saláty jsou výborné hlavně v zimě: jsou levné, rychlé, jednoduché a chutné. Rozhodně vyzkoušejte následující recept.
Celerový salát s jablkem
- 30 dkg celeru
- 30dkg jablek
- 3 lžíce olivového oleje
- sůl
- pepř
- bobový list
- nové koření
- troška cukru
- estragonový ocet (i obyčejný)
Celer nakrájený na nudličky povařte v osolené a okyselené vodě spolu s kořením. Po vychladnutí přidejte na jemno krájená jablka, olej a podle chuti oslaďte.