vytisknout velikost písma Čas cibulovin přichází aneb Aby jaro 2008 bylo barevné

Pokud se nechcete nechat zaskočit rčením „až se jaro zeptá“, začněte se pídit po cibulkách okrasných rostlin, jež vám na jaře nadělí záplavu květů, neboť právě teď nastává příhodný čas pro jejich výsadbu.

Konec srpna a začátek září jsou nejen časem sklizně, ale také časem sázení nových rostlinek, ze kterých se chceme těšit příští rok. Nejinak je tomu u takzvaných jarních cibulovin, které by měly probudit k životu první paprsky budoucího jarního sluníčka.

Klepněte pro větší obrázek
Čas na výsadbu cibulovin je tu

Jarní nebo podzimní

V označení cibulovin se názory liší, někdy se jarními cibulovinami označují ty, které vykvétají na jaře, jindy pod tímto označením najdeme cibuloviny, jež se na jaře sází, a podzimními cibulovinami se označují ty, které vysadíte na podzim. Je proto bezpečnější znát dobu výsadby jednotlivých cibulovin, abyste vzhledem k tomuto povšechnému označení nakonec nevybrali nesprávně.

Které krasavce můžete sázet

K tradičním cibulovinám pro jarní ozdobu zahrady patří sněženky, krokusy, ocúny, tavolíny, narcisky, modřence, hyacinty a později třeba ladoňky, řebčíky, tulipány či ozdobné česneky. Pokud chcete, aby měly čas se na jarní přehlídku květů připravit, nadchází ta pravá chvíle k uložení cibulek do půdy. Se sázením tulipánů ještě počkejte o měsíc déle.

Klepněte pro větší obrázek
Krokusy svými jemnými květy symbolizují sílu jara

Jde se na výsadbu

Půdu na vyhlídnutém místě na záhonu nebo na skalce nakypřete, zbavte plevelu a obohaťte kompostem asi do hloubky deseti centimetrů, můžete přidat ještě kostní moučku. Cibulky nemusíte vysadit jen do záhonů, ale také na plochy trávníku nebo do ozdobných nádob a kontejnerů, které ale potřebují na zimu ochránit před mrazem.

Zazimujte je v chladné místnosti nebo skleníku, případně je zapusťte i s nádobou do země a vrchní vrstvu zeminy překryjte například chvojím.

Připravte si jamky, jejich hloubka by měla představovat asi trojnásobek výšky cibule. U malých cibulek (modřenec, krokus) vychází na pět až deset centimetrů, u velkých (narcis) až patnáct. U některých druhů lilií dokonce až třicet centimetrů.

Pro větší cibuloviny vyhlouběte jamky ve vzdálenosti deset až dvacet centimetrů a do každé vložte po jedné cibulce. U menších, jako jsou například modřence, můžete do jamky vložit více cibulek, aby vytvořily dostatečný trs.

Klepněte pro větší obrázek
Ocúny jsou nejpůsobivější ve větší skupince

A jak daleko od sebe mají cibule být? Ty větší, například cibule hyacintů, tulipánů a narcisů, vysazujte asi deset centimetrů od sebe, pro ty menší, jako jsou krokusy, sněženky, botanické tulipány a narcisy, stačí vzdálenost pět centimetrů.

Aby se vám cibulky „nezavrtaly“ příliš hluboko nebo je neochutnali hlodavci, použijte speciální výsevní košíčky nebo cibulky ochraňte košíčkem vytvořeným z králičího pletiva. Cibulky zahrňte zeminou a přitlačte ji. Nezapomeňte na zálivku a pro udržení vlhkosti přikryjte osázená místa vrstvou listí.

Nejste-li si jisti, že na přesné místo vysázení nových přírůstků nezapomenete, označte si je tyčkou a podobně, abyste cibulky při případné další výsadbě neporanily nebo abyste nezničili rašící listy během jarního sekání trávy. Před přicházející zimou lze cibulky ještě ochránit vrstvou spadaného listí nebo rašeliny.

Při sázení cibulek se řiďte jednoduše tím, že pokud nejsou na cibulce výrazné kořínky, sází se tak, aby její špička, ze které budou vyrůstat listy, směřovala vzhůru.

Klepněte pro větší obrázek
Zahrada bez tulipánů, to by snad ani nešlo

Co mají cibulky nejraději

Například narcisy mají nejraději lehkou výživnou půdu. Tulipány potřebují dobře propustnou půdu, ve které se nebude držet voda. Je proto vhodné (především při pěstování v nádobách) smíchat zem s pískem. Podobné nároky mají i lilie, jež potřebují v těžké půdě dobrou štěrkovou nebo písčitou drenáž. Dařit se jim nebude v zásadité půdě a na stinném stanovišti.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnice vypadá?

Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnic…

Pokud jste se probudili s větším či menším množstvím svědivých pupínků na těle a jste si jistí, že to není kopřivka ani komáří štípnutí, máte zřejmě před sebou velký problém. Asi máte doma štěnice. Prozradíme vám, kde se schovávají, jak je poznat a co s nimi dělat.

18.  10.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Jak pěstovat nenáročné keře s jedlými plody

Jak pěstovat nenáročné keře s jedlými plody

V zahradě bývají často nejrůznější plochy, které jen těžko najdou využití. A právě tam jsou velmi vhodné keře, které i při minimální péči přinášejí jedlé plody a současně zahradu esteticky dotvářejí.

17.  10.  2017 |