Brusinka vypadá dobře i v okrasné části zahrady ve společenství vřesovištních rostlin, takže pro ni nemusíte vytvářet zvláštní záhon. Kvete od května do července, tedy poměrně dlouho.
Na keřích postupně dozrávají červené bobule. Brusinka nezklame ani pěstitele v horských oblastech, většina odrůd ve vyšších polohách prospívá lépe.
Brusinka, brusnice, nebo klikva?
Různé názvy a vlastně i různé odrůdy. Brusinka obecná (pravá) má latinské jméno Vaccinium vitis – idaea (někdy také Rhodococcus vitis – idaea), brusnici klikvu najdete pod názvem Vaccinium macrocarpon. Obě stálezelené odrůdy jsou blízké příbuzné borůvky.
Keříky odrůd brusinek plodící po obvodu rostliny se lépe sklízejí a plody také lépe dozrávají
Častěji se v zahradách pro sběr plodů pěstuje brusinka pravá, poskytující až dvě úrody ročně. Dobře prospívá od nížin až do nadmořských výšek nad tisíc metrů. Některé z nově vyšlechtěných odrůd se uplatní hlavně v horských oblastech s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou.
Keříky brusinek dosahují výšky do třiceti centimetrů a rozrůstají se obvykle poléhavě do jednoho metru šířky. Většinou jsou samosprašné i cizosprašné, větší bobule (vyšší výnosy) zajišťuje opylení cizím pylem.
Místo na slunci, nebo ve stínu?
Původní druhy brusinek pochází z chudých písčitých či rašelinitých a kyselých půd. Odrůdy vyšlechtěné pro pěstování v zahradách mají půdní nároky stejné, vyžadují však slunečná stanoviště s dostatečně vlhkou zeminou.
Při pěstování na záhonech dodržujte spon v řádku kolem čtyřiceti centimetrů, řádky od sebe asi metr – lépe se pak odplevelují i nastýlají
Oproti borůvkám mají brusinky nároky na vodu nižší, ale přeschnutí nebo dlouhodobé sucho jim neprospívá. V suchých oblastech přivítají pravidelnou zálivku (bude-li dešťovou vodou, tím lépe). Mělký kořenový systém brusinek uchráníte i vrstvou nastýlky vhodným materiálem.
Prověřené odrůdy
Na trhu je dostupná odrůda ‘Koralle’. Jedná se o středně ranou, vůbec nejčastěji pěstovanou brusinku s vysokým výnosem – z rostliny získáte asi dvě stě gramů plodů. V oblastech do sedmi set metrů výšky plodí dvakrát do roka, říjnové bobule jsou odolné proti podzimním mrazíkům.
Runo Bielawskie’ je pozdnější odrůda s tmavšími plody. Je méně úrodná, chutí se nevyrovná výše uvedené odrůdě, ale je pěkná jako okrasný keřík do vřesoviště. Listy jsou lesklé, sytě zelené a zoubkované. Dá se ovšem zpracovat do sirupů a marmelád stejně dobře jako jiné odrůdy.
Red Pearl’ se rychle rozrůstá podzemními výhonky a vytvoří v krátké době souvislý koberec. Je velmi dekorativní, bohužel méně plodná, ale velmi chutná. Kvete také dvakrát do roka, ale ve vyšších polohách se druhá úroda většinou opozdí natolik, že nedozrává.
Pěstované novinky
Výběr odrůd se v posledních letech rozšířil o několik testovaných odrůd, takže je opravdu z čeho vybírat. Brusinka ‘Ida’ tvoří kompaktní a silné asi dvaceticentimetrové keříky. Neodnožuje tolik a může se vysazovat do hustšího sponu. Má velké a chutné, zářivě červené plody.
Dvakrát do roka kvetoucí odrůdy brusinek se uplatní ve vřesovišti v období, kdy nekvetou vřesy ani vřesovce
‘Linnea’ má také spíše vzpřímený tvar, větší listy a pevné, tmavě červené bobule. Plody se dobře skladují, dozrávají až koncem srpna. Odrůda je vhodná také do horských oblastí kolem tisíce metrů nadmořské výšky.
‘Sanna’ je výnosná, středně raná odrůda brusinky s průměrně velkými plody výrazně rudě vybarvenými.Vhodná je pro pěstování ve vyšších nadmořských výškách, pěkná i jako okrasný keř. Vzpřímený vzrůst a kompaktní tvar dovolí semknutější výsadbu.
Brusinkový keřík
‘Sussi’ bývá poněkud nižší (kolem patnácti centimetrů), rychle se rozrůstá. Má výrazné olistění a kvalitní podlouhlé tmavší plody výborné chuti. V horských oblastech plodí méně, bude spíš vhodný do zahrádek v nížinách.
Od výsadby do sklizně
Brusinky můžete vysazovat po celý rok, nejvhodnějším obdobím ale zůstává jaro nebo podzim. Půda musí být nezaplevelená a obohacená rašelinou (kyselá). Nejlépe uděláte, přidáte-li do každé výsadbové jamky rašelinu pro azalky a rododendrony.
Brusinky porostou i na polostinném stanovišti, ale málo pokvetou. Volte raději slunná místa, kde se dočkáte větší úrody. S přihnojováním brusinek si starosti dělat nemusíte, nejsou náročné a přehnojení vyloženě nesnáší.
Chorobami ani škůdci brusinky netrpí, žádná chemická ochrana není zapotřebí
Pro lepší růst a výnosy ale potřebují dostatek organické hmoty, prospěje jim proto nastýlání rašelinou, jemně drcenou kůrou, pilinami nebo lesní hrabankou. Nastýlka navíc zamezí odpařování vláhy, v zimě ochrání kořeny brusinek před vysycháním a teplotními výkyvy v půdě v časném jaru.
Brusinka jako léčivka
Brusinka jako léčivka není žádnou novinkou. Vysoký obsah vitaminů A, E, C a některých prvků, jako je vápník, železo, draslík a hořčík, propůjčuje brusince mimořádné vlastnosti. Plody i listy obsahují také zvláštní látky, jež brání usazování bakteriií na sliznicích.
Močopudné a dezinfekční účinky brusinek se využívají k léčbě zánětů močových cest i potíží se žlučníkem. Dobré výsledky vykazuje droga také při léčbě žaludečních vředů, pomáhá při léčbě cukrovky a brání vzniku a rozšíření oparů.
Plody některých odrůd jsou mírně natrpklé, ale jak sušené, tak i čerstvé jsou výborné na čaj slazený medem. Jejich léčivé účinky jsou podobné jako u listových nálevů a čajů.
Z rostliny se sbírají listy od konce léta do podzimu a suší se při teplotě do čtyřiceti stupňů. Uskladněné v suchu a ve tmě pak slouží k výrobě nálevu:
Užívání brusinky by se mělo omezit na dobu dvou měsíců, a to maximálně dvakrát ročně. Léčíte-li se s něčím, bude dobré se o užívání výluhu a nálevu z brusinek poradit s lékařem. Také v lékárnách, kde jsou k dostání sušené plody a brusinkové čaje, vám s užíváním a dávkováním poradí.