Brambořík se uplatní v květináči i k řezu
Původní domovinou bramboříku (Cyclamen persicum) je Středozemí, Malá Asie a Írán (dříve Persie) – odtud jeho latinský název. Rok od roku si získává pro své něžné květy, nevšední barvy a vůni více a více příznivců. Využití má všestranné: jako hrnková květina i květina k řezu.
Malá kytice z bramboříků je originální dárek, s podélně naříznutými stonky vám vydrží ve váze až tři týdny, v chladném pokoji i déle. Krásné jsou i misky osazované několika rostlinami různých barev.
Co zkontrolovat v květinářství?
Brambořík je původem vysokohorská rostlina, nemá proto touhu po vysokých teplotách. Jestli vás někdy zklamal, bylo příčinou špatné pěstování, mnohdy už předtím, než jste ho přinesli domů.
Rostliny se svěšenými listy nechte při koupi bez povšimnutí, buď jsou napadené chorobou (hnijící hlíza), nebo nastydlé při přepravě a není pravděpodobné, že se rostlina vzpamatuje. Třebaže jsou bramboříky chladnomilné, neznamená to, že snášejí dlouhodobě nízké teploty – jejich pokles pod deset stupňů může rostliny nenávratně poškodit.
Vybírejte si rostliny s vyvinutými pevnými listy, s několika rozvitými květy a vybarvenými poupaty. Všimněte si i substrátu, zda není přeschlý: V takovém případě by vám brambořík dlouho radost nedělal, z přeschnutí se vzpamatovává velice obtížně.
Při jaké teplotě se bramboříku daří?
Nově koupenou rostlinu po vybalení nechte pár hodin „zvyknout“ v nižší teplotě (na chodbě, ve světlém sklípku), než v jaké ji budete pěstovat. Obzvlášť v zimě jsou teplotní šoky pro rostliny cestou k záhubě.
Ideální teplota pro rozkvetlý brambořík je kolem šestnácti stupňů. Při vyšší teplotě rychle odkvete a nové květy obvykle ani nedorostou. Postavte květináč na severní okno ložnice nebo haly a dopřejte bramboříku čerstvý vzduch, nikoliv průvan.
Dostatek světla bez přímého úpalu ocení i minibramboříky, které jinak snesou o něco vyšší pokojové teploty bez úhony – můžete je bez obav pěstovat při teplotách od osmnácti do dvaceti stupňů. Ideálním místem pro bramboříky byla špaletová okna, na jejichž středovém parapetu se měly jak v bavlnce.
Jak se zalévá bramořík: Pozor na přelití, ale i přeschlý substrát
Brambořík miluje dostatečnou a pravidelnou zálivku. V žádném případě ho ale nezalévejte na listy a hlízu! Spodní zálivka do misky je ideální, pokud po půl hodině přebytečnou vodu odstraníte. Substrát by neměl přeschnout, zvadlé listy po čase rychle žloutnou, poupata opadávají.
Brambořík má také rád vyšší vzdušnou vlhkost, ale rosit jej není dobré – voda po stoncích steče na povrch zeminy a způsobí hnilobu hlízy. Osvědčilo se umístit květináč do větší misky naplněné oblázky zčásti ponořenými do vody: Odpařující se voda zlepšuje mikroklima a brambořík přitom netrpí přemokřením půdy. Jednou za dva týdny můžete do zálivkové vody přidat plné hnojivo pro kvetoucí pokojové rostliny, případně osvědčený Kristalon.
Jak se starat o brambořík po odkvětu? Nevyhazujte ho!
Rostlina po odkvětu odpočívá, neprodělává ovšem klasický vegetační klid. Hlíza bramboříku se nemusí nechávat úplně zaschnout a vyjímat ze země. Po odkvětu, jakmile se přestanou vyvíjet další poupata, stačí (obvykle během dubna) omezit zálivku i přihnojování, přičemž postupně zežloutnou listy.
Nevytrhávejte je (ani odkvetlá poupata), vhodnější je stonek opatrně vykroutit, aby nezůstal zbytek na hlíze jako vstupní brána pro různé choroby.
Co s bramboříkem v létě
Umístíte-li brambořík koncem května na zahradě do stínu, asi po šesti týdnech začnou rašit nové listy. V té době můžete hlízu vyjmout, očistit od zbytků suchých listů a přesadit ji do čerstvé zeminy (lze použít kupovaný substrát pro pokojové kvetoucí rostliny) s přídavkem rašeliny.
Hlízu při výsadbě „neutopte“, jednou třetinou musí být nad povrchem substrátu. Dvakrát za měsíc můžete přes léto brambořík přihnojovat plným hnojivem, v září rostlinu přestěhujte domů na chladné, světlé stanoviště, kde založí poupata. Ostatní už znáte.
Pozor na jedovaté látky
A nakonec ještě jedna věc. Při pěstování této rostliny byste měli vědět, že mladé hlízy bramboříku obsahují glykosid cyclamin, který je jedovatý. Po případném požití se dostavují žaludeční křeče a silná nevolnost – pak se jako protilátka podává aktivní uhlí.
Na rozdíl od nás nepůsobí mladé hlízy bramboříků žádné problémy vepřům, jimž velice chutnají. Věřili byste, že ve starém Egyptě dokonce čuníkům do krmiva přidávali bramboříkové hlízy pro lepší trávení a přibývání na váze?