vytisknout velikost písma Botanické orchideje s Václavem Klátem: zálivka a hnojení

Botanické orchideje. Láká vás jejich pěstování, a přitom máte k dispozici jen okno v bytě? I na něm mohou kvést opravdové klenoty. Pojďte s námi na návštěvu za pěstitelem, který se orchidejím věnuje desítky let.

Možná se vám to taky stalo… Začnete s pěstováním běžných hybridních orchidejí, Phalaenopsisů, Dendrobií či Oncidií.

A najednou, tak nějak plíživě a nenápadně, se na vašem parapetu začne objevovat botanika. Přesně a správně řečeno botanické orchideje.

A máme tu problém. Zatímco hybridní orchideje bez větší péče rostly i kvetly ochotně, nevadila jim ani zálivka městskou vodou, ani hnojivo dávkované tak nějak od oka, botanika se vzpírá. Zasychá, neroste a kvetení? O tom si můžete nechat jen zdát. Proč?

Klepněte pro větší obrázek
Cattleya dowiana var. aurea

Hybridní orchideje nabízené na pultech obchodů přišly na svět s jediným cílem: aby se daly snadno pěstovat i v nenáročných podmínkách našich domovů. Jejich kořeny snesou i větší zasolení, tudíž jim až tak nevadí zálivka vodou z vodovodu. Jsou tolerantní k nižší vzdušné vlhkosti, proto si k jejich pěstování nemusíte pořizovat skleník.

Botanické orchideje, to jsou původní přírodní druhy. Nebojte se, doby Benedikta Roezla, jenž se s mačetou prodíral jihoamerickou džunglí a sbíral první orchideje, jsou už dávno pryč. Tyhle krásky vznikly vesměs ze semínek – výsevem a lahvováním v laboratorních podmínkách.

Geneticky vzato ale zdědily po svých přírodních rodičích přesně stejné vlastnosti a nároky. A stejně jako vy máte krásné oči po mamince a velkou nohu po tatínkovi, botanické orchideje čekají, že jim nabídnete dešťovou vodu, vlhké klima, monzunové deště či suché klidové období.

Klepněte pro větší obrázek
Paphiopedilum bellatulum

Zděděné geny jim napovídají, že tak žili jejich rodiče a tak to má být. Není? V tom případě neporostou. S přírodou se moc bojovat nedá. Botanickou orchidej nepřemluvíte, aby se jí u vás líbilo, a pěstební prostředí doma příliš upravovat nemůžete. Jedinou cestou tedy je podřídit se a pěstovat jen druhy, jimž se u vás daří.

Každý vnímavý pěstitel proto po letech shromáždí skupinu orchidejí takříkajíc ušitou na míru podmínkám, které může nabídnout. Můžete postupovat stylem pokus – omyl, nakoupit vše, co se vám líbí, a po pár letech se neprosperujících orchidejí zbavovat, daleko lepší ale je nechat si poradit od zkušenějších.

Jen od praktika se dozvíte, zda je vybraný konkrétní druh do vašich podmínek vhodný, zda jde lépe v substrátu či na kůře, jakou vyžaduje teplotu či osvětlení. Pro představu o náročnosti pěstování celé široké skupiny botanických orchidejí ale dobře poslouží i obecná doporučení, která jsem získala při návštěvě odborníka Václava Kláta.

Co je při pěstování botanických orchidejí nejdůležitější?

Nejdůležitější je bezesporu kvalitní zálivková voda. Ideální je voda dešťová, tu ale každý nemá k dispozici. Odsolenou vodu je možné získat také reverzní osmózou. Já už mnoho let s úspěchem zalévám své rostliny demineralizovanou vodou (demi voda – obdoba klasické destilované vody, pozn. aut.).

Můžete se setkat s názorem, že čistá destilovaná voda vyluhuje z rostlin živiny. Kdo ví něco o osmóze, chápe, že je to čistý nesmysl. I mé dlouholeté zkušenosti potvrzují, že tomu tak není.

Klepněte pro větší obrázek
Okno v činžáku… Nevěříte?

Čerstvě vylahvené, choulostivé či poškozené orchideje jinou než čistou demi vodou nezalévám. Přilepším jim maximálně postřikem této vody s přídavkem oxidu uhličitého (CO 2 ), kterou připravuji za pomoci klasické staré sifonové lahve.

Jak je to s hnojením? Platí, že méně znamená více?

Rozhodně. Každý, kdo chce začít pěstovat botanické orchideje, by měl investovat především do konduktometru (jednoduchý měřicí přístroj zobrazující nasycení roztoku solemi, jednotkou měření je mikrosiemens (uS), pozn. aut.). Jen s jeho pomocí je možné naředit zálivkovou vodu s hnojivem v požadované velmi nízké koncentraci.

Vzdušné kořeny epifytních orchidejí jsou v přírodě omývány pouze dešťovou vodou a také kořeny terestrických Paphiopedií rostou v silně vyluhovaném substrátu, kde je koncentrace živin velmi nízká. Nevhodně vysoké dávky hnojiva při domácím pěstování způsobí zasolení substrátu, jež pak způsobuje poruchy často mylně připisované nízké vzdušné vlhkosti.

Klepněte pro větší obrázek
Paphiopedilum parishii

Ze zasoleného substrátu totiž rostlina nedokáže přijímat vodu, a tak její listy působí povadle, bez napětí. Po umístění do skleníku s vysokou vzdušnou vlhkostí, kde výpar z listů není tak velký a orchidej nepotřebuje tolik vody, se její listy vyrovnají. Pak se nabízí nesprávný závěr, že zvýšení vzdušné vlhkosti rostlinu zachrání. Není tomu tak – orchidej potřebuje především čistý, nezasolený substrát.

Prozradíte nám, jaké dávky hnojiva dostávají vaše orchideje?

Čerstvě koupené orchideje obvykle příliš kvalitní kořeny nemívají. Rostliny vždy ihned přesazuji, a dokud není patrné, že se uchytily a začínají růst, zalévám je jen čistou vodou. Orchideji bez kořenů stačí jen to minimum živin, které je v substrátu. Začnete-li takovou rostlinu hnojit, dodané soli, jež rostlina nedokáže využít, se v substrátu nakoncentrují a spálí kořeny.

Klepněte pro větší obrázek
Cattleya warscewiczii v. sanderiana

Rozrostlejší orchideje dostávají nízkou dávku hnojiva v každé zálivce: Brachypetala do 50 uS, vitální střevíčníky 100 uS a vzrostlé Cattleye do 200 uS. Množství hnojiva by mělo být vždy takové, aby je rostlina stačila spotřebovat. Pak nedochází k zasolování substrátu.

Platí tedy jasná úměra: čím více zdravých kořenů, tím vyšší hlad rostliny a vyšší dávka hnojiva. Příklad? Mám-li malou Cattleyu s nemnoha kořeny ve velkém květináči, je jasné, že její potřeba hnojiva bude nižší. Nedám jí proto 200 uS jako těm vzrostlým, ale jen 50 uS. Takové množství orchidej využije beze zbytku.

Klepněte pro větší obrázek
Encyclia

Co z toho plyne pro pěstitele? Neexistuje univerzální návod, jak pěstovat orchideje. I péče o rostliny téhož druhu může být rozdílná. Krom znalostí je třeba používat rozum a cit, ke každé rostlině přistupovat individuálně. Pak, po získání zkušeností, může být pěstování úspěšné.

Na závěr dnešní části si dovolím citovat Václava Kláta: „Co se týče většiny vzácnějších orchidejí, budeme-li je zalévat vodovodní vodou, můžeme přitom používat mexický xaxim, indické coco-chipsy, japonskou podezřeň či novozélandský rašeliník, a přesto velmi pravděpodobně vypěstujeme pouze něco zcela ryze českého…“

Na fotografiích jsou orchideje ze sbírky Václava Kláta.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |