vytisknout velikost písma Blízká setkání s exotickým ovocem

Banány, pomeranče, mandarinky a limety už dávno nepatří ke vzácné exotice z teplých krajů. Běžně se dnes objevují v našich jídelníčcích a stále častěji také v péči českých pěstitelů.

 

Kde se vzaly banánové dary? 

Banánovníky pocházejí z jihovýchodní Asie. Objevily se zde již před více než deseti tisíci lety a rozšířily se do tropických oblastí celého světa. Jedná se o víceleté či vytrvalé byliny, dosahující výšky až deseti metrů. Banánovník se rozmnožuje bezpohlavně. Jeho genetika neprošla dlouhá staletí žádnou změnou a stává se stále méně odolnou vůči škůdcům a plísním.

Klepněte pro větší obrázek
Banánovník můžete pěstovat doma

Kromě známých „ovocných“ banánů existují také „zeleninové“, které obsahují větší množství škrobu a dají se smažit, vařit a péct. Zralé banány mají žlutou barvu a neobsahují žádná zelená místa. Přezrálé mají hnědé skvrny na slupce a stávají se moučnými. Pokud koupíte banány zelené, nechte je dozrát při pokojové teplotě a rozhodně je nedávejte do ledničky.

Výživná a léčivá schopnost

Banány obsahují až dvacet pět procent sacharidů (sacharózy, fruktózy a glukózy), vitamin C, vitamin B6, kyselinu listovou, třísloviny, bílkoviny, provitamin A, vlákninu, draslík, hořčík, fosfor a železo. Díky vysokému obsahu sacharidů se řadí mezi lehce stravitelné potraviny a náleží k dietním druhům ovoce s velkou energetickou hodnotou.

Klepněte pro větší obrázek
Banány s mlékem pomáhají organismu relaxovat

Jsou vhodnou stravou při onemocnění žaludku a ledvin. Účinně působí proti dně, zlepšují stav podvyživených dětí, posilují organismus starších lidí, chrání srdce, mírní křeče i bolesti hlavy a posilují svaly. Banány obsahují též důležité výživné složky, potřebné pro zdravý a hluboký spánek. Doporučuje se proto kombinovat banány s mlékem, protože i mléko obsahuje látky napomáhající relaxaci. Dále povzbuzují sexualitu a uklidňují nervy.

Skvěle se hodí k redukci hmotnosti, protože neobsahují téměř žádný tuk a přitom díky vysokému obsahu uhlohydrátů rychle zasytí. Zásadité látky v těchto plodech pomáhají v odkyselení organismu.

Mandarinka jako prevence

Oranžové plody byly pojmenovány podle domorodého názvu ostrova Mauritius - Mandarino, kde je ráj mandarinek. Obsahují důležité aminokyseliny, vitaminy A a C, hořčík, zinek, draslík a jód.

Klepněte pro větší obrázek
Víte už, jak přišly mandarinky ke svému jménu?

Jíst toto ovoce je vhodné v období chřipek. Krom toho to přijde vhod i lidem s problematickými dásněmi, mandarinky totiž působí pozitivně na jejich zpevnění. Vitamin B, který obsahují, je nezbytný pro dostatečnou tvorbu krve.

Pomáhají také odbourávat tuky v těle a spolehlivě posilují nervovou soustavu. Obsahují ze všech citrusů nejvíce cukru: až třináct procent. Nedávný výzkum japonských vědců objevil, že konzumace mandarinek může snížit riziko rozvinutí rakoviny jater a dalších nemocí díky karotenoidům (substancím, které dávají ovoci barvu).

Klepněte pro větší obrázek
Co z mandarinky sníst a co ne?

Většina lidí si mandarinku před samým snědením pořádně vyčistí, doporučuje se ale dát si i blanku, která se nachází mezi jednotlivými dílky, a dužinu. Obsahují pektin - vlákninu, jež pomáhá snižovat hladinu krevního cholesterolu.

Choulostivé limety

Říká se jim také zelené citronky. Platí o nich, že jsou méně trvanlivé a na přepravu choulostivější než citrony. Mají vysoký obsah vitaminu C a mimořádně mnoho vápníku. Dále v nich najdeme hořčík, draslík, fosfor, železo, zinek a jiné minerální látky.

Klepněte pro větší obrázek
Limety jsou ve srovnání s citrony šťavnatější

Poznáme je podle zelenavé, tenké kůry a tvaru malého míčku. Chuť je aromaticky nasládlá a příjemná, spolu se svěží vůní se uplatňuje v různých pokrmech a nápojích. Používají se také při výrobě parfémů. 

Jaké jsou nejchutnější pomeranče?

Pomeranče pochází z tisíce let staré Asie a v Evropě se poprvé objevily v patnáctém století. Na Karibských ostrovech se objevují později, přesně poté, co tam Kryštof Kolumbus dovezl při své druhé cestě do Nového světa semínka.

Klepněte pro větší obrázek
Pomeranče patří k nejoblíbenějšímu exotickému ovoci

Skutečnost, zda obsahují či neobsahují pecky, nám leccos sdělí: plodiny bez pecek jsou lidmi upraveny, šlechtěny, takže mají nepřirozeně vysoký obsah cukru a málo ostatních živin. Při výběru pamatujte také na to, že aby byly pomeranče dobré, nemusí mít jasně oranžovou barvu; někdy vás mile překvapí i nazelenalý pomeranč.

Pomeranče léčí

Pomeranče obsahují látky snižující vysoký krevní tlak i cholesterol a působí protizánětlivě. Nejvíce těchto látek najdeme ve slupce a také hned pod ní, v bílé dužině. Pomeranče dále obsahují vitamin C, vlákninu, některé důležité vitaminy skupiny B, zahrnující thiamin, foláty, kyselinu panthotheinovou (B5), vitamin B6 (pyridoxin) a riboflavin (B2). Najdeme v nich i vitamin A a minerály, vápník a draslík.

Klepněte pro větší obrázek
Pomeranče jsou vhodné zvlášť v období chřipek

Pitím džusu (díky kyselině citronové) redukujeme riziko tvorby ledvinových kamenů. Čerstvá pomerančová šťáva ve větším množství pomáhá rozpouštět hleny a uvolňovat zbytky jídel usazených ve střevech. Konzumace pomerančů snižuje také riziko tvorby vředů a rakoviny žaludku a plic.

Pěstování citrusů

Stromky nebo keře různého tvaru kvetou nepravidelně během celého roku. Jsou světlomilné, ideálnější je plnější oslunění, popřípadě lehký polostín. V létě při růstovém období a také při teplém přezimování vydatně zaléváme, dáváme pozor, abychom nepřelili. Při chladném přezimování mírně omezujeme zálivku. Rostliny nemají nikdy úplně vyschnout a nesnášejí vápenitou vodu.

Citrusy hnojíme během hlavního růstu od dubna do srpna, dvakrát až třikrát měsíčně plným hnojivem. Pro mladé rostliny se hodí zemina se směsí drnovky, listovky, rozleželého hnoje a písku ve stejném poměru.

Každoročně na jaře před rašením rostliny mírně seřízneme nejsilnější výhony a do léta ještě podle větvení zaštípneme mladé výhony za třetím až pátým listem. Nejčastěji mohou rostliny napadnout červci, štítenky, puklice a mšice. Původní druhy rozmnožujeme na jaře výsevem nebo podobně jako kultivary řízky.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i na dveře

Nejkrásnější podzimní dekorace do interiéru i…

Nenechte si zkazit náladu sychravým počasím. Raději využijte dary, které nám podzimní příroda nabízí, a pusťte se do výroby nějaké krásné dekorace. Inspiraci najdete v galerii.

11.  11.  2017 |
Spadané listí nehrabte. Prospěje tak rostlinám

Spadané listí nehrabte. Prospěje tak rostliná…

Podobnou otázku si na podzim klade každý, kdo má na zahradě alespoň jeden listnatý keř či strom. Odvézt, zkompostovat, nebo organický materiál využít přímo na zahradě?

7.  11.  2017 |
Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořechy

Jak správně skladovat vyloupané vlašské ořech…

Skladování vyloupaných vlašských ořechů má své nesporné výhody, ale i nevýhody. Mají totiž tendenci brzy žluknout, rychle chytají plíseň a chutnají molům. Prozradíme vám proto, jak a kam je uložit, aby vydržely jako čerstvé až do příští sezóny.

10.  11.  2017 |