vytisknout velikost písma Biozelenina: osevní postupy a setí

Dobře sestavit osevní postupy je pro úspěšné pěstování bio zeleniny nezbytné. Jak ale na to? Shrneme si zásady pro umístění jednotlivých druhů zeleniny v osevním postupu a navrhneme konkrétní osevní postup pro bio zeleninu.

Osevní postupy představují jednoduchou, ale velmi účinnou metodu, která vychází ze znalosti nároků plodin na živiny a vzájemných vztahů mezi rostlinami. Hlavním pravidlem osevních postupů je nepěstovat na témže místě stejnou nebo úzce příbuznou zeleninu alespoň tři roky. Zamezíte tak jednostrannému vyčerpávání půdy, takzvané půdní únavě.

Přečtěte si další informace: Bio zelenina aneb Pěstování bez chemie

Přečtěte si další informace: Bio zelenina aneb Pěstování bez chemie

Kromě toho tímto opatřením udržujete půdní úrodnost i strukturu a omezujete výskyt chorob, škůdců i plevelů. Mezi choroby a škůdce, šířené jednostranným zatěžováním stanoviště, patří například nádorovitost košťálovin, padání klíčních rostlin, sklerotiniová hniloba či háďátka.  

Klepněte pro větší obrázek
Střídáním odlišných druhů zeleniny v osevním postupu omezíte padání klíčních rostlin  

Princip tříletého cyklu v osevních postupech 

Zelenina se podle nároků na živiny (a zařazení v osevním postupu po organickém hnojení) dělí do tří skupin: zelenina I., II. a III. tratě. Potřeba dobré zásoby přijatelných živin v půdě je nejvyšší u první a nejnižší u třetí tratě.  

Jak zpracovat a uchovat úrodu? Možností je několik

Jak zpracovat a uchovat úrodu? Možností je několik

Rozdělte si pěstební plochu na tři části a každý rok hnojte jeden ze tří záhonů. Už na podzim zapracujte organické hnojení (nejlépe kompost). Na tomto záhonu pěstujte zeleninu první tratě, s vysokými nároky na živiny.  

Klepněte pro větší obrázek
Organickým hnojením mimo jiné zlepšujete půdní strukturu. Půda má vyrovnanější vodní režim a zelenina lépe rozvíjí kořenový systém  

Mezi zeleninu první tratě se řadí zejména košťáloviny (zelí, kapusta, květák či kedluben) a plodová zelenina (rajče, paprika, lilek, tykve, okurky a melouny). Tyto druhy snesou v období vegetace přihnojení organickými hnojivy.  

Druhý záhon, který jste hnojili loni (respektive předloni na podzim), využijte pro pěstování zeleniny se středními nároky na živiny, takzvané druhé tratě. Sem patří kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, ředkvička, červená řepa), dále listová (salát, špenát, mangold) a cibulová zelenina (česnek, cibule, pórek).  

Třetí záhon osejte převážně luskovou zeleninou (hrách, fazole, bob). Hlízkové bakterie žijící na kořenech čeledi Fabaceae fixují vzdušný dusík, a tak půdu obohacují.  

Bio zelenina chce sofistikovanější přístup 

Výchozím bodem je při sestavování osevního postupu bio zeleniny střídání navzájem se podporujících druhů zeleniny. Sepište si nejdříve seznam druhů, které chcete pěstovat, a načrtněte tři záhony – označte je jako I, II a III.

Začněte se zeleninou první tratě a do záhonu zkombinujte vhodné podporující druhy tak, aby spolu pokud možno nesousedily rostliny z jedné čeledi.  

Klepněte pro větší obrázek
Chcete pěstovat větší sortiment úzce příbuzných druhů? Oddělte je alespoň řádkem nepříbuzné zeleniny  

Poté zaplňte záhon druhé a nakonec třetí tratě. Pokud hnojíte kompostem (ne hnojem), nemusíte se důsledně držet řazení podle organického hnojení; důležitější je druhová pestrost s ohledem na vhodné kombinace.  

Můžete využít techniku smíšených záhonů, kdy na záhon nahodile vysejete směs semen, avšak budou se vám hůře omezovat plevele a regulovat hustota porostu. Chcete-li druhy co nejvíce prostřídat, je lepší variantou střídání po řádku.  

Plán záhonů: co se osvědčilo  

Některé druhy zeleniny mají krátkou vegetační dobu, a tak se mohou vystřídat na části záhonů dvě i tři plodiny v jedné sezoně. Pokud nechcete po sklizni hlavní plodiny pěstovat další zeleninu, osejte prázdné místo zeleným hnojením. To pak zapracujete při podzimním rytí.  

Klepněte pro větší obrázek
Špenát je díky své krátké vegetační době výbornou předplodinou pro zeleninu setou, či sázenou až po zmrzlých  

Nezapomeňte vedle sebe umístit druhy zeleniny tak, aby se spolu navzájem příliš neomezovaly. Například jahodníku vyhovuje sousedství košťálovin, ale pěkně narostlá brokolice mu může sebrat to nejdůležitější pro dobrou prosperitu: dostatek světla.  

Dbejte na rozdílné agrotechnické požadavky sousedících druhů zeleniny a zohledněte je během pěstování. Například mrkev a cibule nebo pórek a celer se navzájem podporují, ale mají odlišné nároky na kultivaci a závlahu. 

Klepněte pro větší obrázek
Mrkev reaguje na střídavé přemokření a vyschnutí půdy praskáním kořenů. Zalévejte ji hlavně při delším období sucha, aby půda neproschla až do hloubky, kam sahají kořeny
Biozelenina: plán záhonů
záhon I. tratězáhon II. tratězáhon III. tratě
česnekředkvičky » petrželfazol keříčkový » salát
jahodník *jahodníkjahodník » zelené hnojení
červená řepacibule » hráchhrách » zelené hnojení
kedluben » cuketysalát » mrkevbazalka + majoránka
okurky** + kopr » špenátpórekfazol keříčkový » salát
kapusta nebo zelíšpenát » celer 
salát » rajčata**špenát » čínské zelí
brokolice » špenátmangold

» šipky označují změnu plodiny v osevním sledu (střídání plodin na stanovišti v jedné sezoně)

* jahodník zasaďte na záhon první tratě a ponechte jej na tomto místě i následující dva roky

** rajčata použijte keříčková a okurky bez vyvazování, aby vysoké rostliny a konstrukce nestínily ostatní zeleninu; pro tyčkové rostliny je lepší pěstování na samostatném záhonu 

Jestliže jednou vytvoříte osevní postup, který vám bude vyhovovat a osvědčí se, můžete ho s drobnými úpravami využívat i v dalších letech.  

Na setí se dobře připravte  

Na podzim záhony zryjte, přitom zapracujte zelené hnojení nebo kompost. Na jaře, až nebude půda příliš vlhká, rozbijte případné hroudy, ornici nakypřete motyčkou a uhrabte jemně hráběmi.  

Klepněte pro větší obrázek
Hloubka setí může výrazně ovlivnit stejnoměrné vzcházení a celkový počet vzešlých rostlin  

Při setí se držte návodu na vhodnou dobu a hloubku setí. Drobná semena se sejí mělce a je většinou nutné vzešlé rostliny jednotit, regulovat hustotu. Sejte raději hustěji, jednocení je jednodušší než dosévání.  

Nezapomeňte, že založení porostu je důležitým agrotechnickým prvkem, který často rozhoduje o úspěchu naší snahy vypěstovat bio zeleninu.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |