Osevní postupy představují jednoduchou, ale velmi účinnou metodu, která vychází ze znalosti nároků plodin na živiny a vzájemných vztahů mezi rostlinami. Hlavním pravidlem osevních postupů je nepěstovat na témže místě stejnou nebo úzce příbuznou zeleninu alespoň tři roky. Zamezíte tak jednostrannému vyčerpávání půdy, takzvané půdní únavě.
Kromě toho tímto opatřením udržujete půdní úrodnost i strukturu a omezujete výskyt chorob, škůdců i plevelů. Mezi choroby a škůdce, šířené jednostranným zatěžováním stanoviště, patří například nádorovitost košťálovin, padání klíčních rostlin, sklerotiniová hniloba či háďátka.
Střídáním odlišných druhů zeleniny v osevním postupu omezíte padání klíčních rostlin
Princip tříletého cyklu v osevních postupech
Zelenina se podle nároků na živiny (a zařazení v osevním postupu po organickém hnojení) dělí do tří skupin: zelenina I., II. a III. tratě. Potřeba dobré zásoby přijatelných živin v půdě je nejvyšší u první a nejnižší u třetí tratě.
Rozdělte si pěstební plochu na tři části a každý rok hnojte jeden ze tří záhonů. Už na podzim zapracujte organické hnojení (nejlépe kompost). Na tomto záhonu pěstujte zeleninu první tratě, s vysokými nároky na živiny.
Organickým hnojením mimo jiné zlepšujete půdní strukturu. Půda má vyrovnanější vodní režim a zelenina lépe rozvíjí kořenový systém
Mezi zeleninu první tratě se řadí zejména košťáloviny (zelí, kapusta, květák či kedluben) a plodová zelenina (rajče, paprika, lilek, tykve, okurky a melouny). Tyto druhy snesou v období vegetace přihnojení organickými hnojivy.
Druhý záhon, který jste hnojili loni (respektive předloni na podzim), využijte pro pěstování zeleniny se středními nároky na živiny, takzvané druhé tratě. Sem patří kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, ředkvička, červená řepa), dále listová (salát, špenát, mangold) a cibulová zelenina (česnek, cibule, pórek).
Třetí záhon osejte převážně luskovou zeleninou (hrách, fazole, bob). Hlízkové bakterie žijící na kořenech čeledi Fabaceae fixují vzdušný dusík, a tak půdu obohacují.
Bio zelenina chce sofistikovanější přístup
Výchozím bodem je při sestavování osevního postupu bio zeleniny střídání navzájem se podporujících druhů zeleniny. Sepište si nejdříve seznam druhů, které chcete pěstovat, a načrtněte tři záhony – označte je jako I, II a III.
Začněte se zeleninou první tratě a do záhonu zkombinujte vhodné podporující druhy tak, aby spolu pokud možno nesousedily rostliny z jedné čeledi.
Chcete pěstovat větší sortiment úzce příbuzných druhů? Oddělte je alespoň řádkem nepříbuzné zeleniny
Poté zaplňte záhon druhé a nakonec třetí tratě. Pokud hnojíte kompostem (ne hnojem), nemusíte se důsledně držet řazení podle organického hnojení; důležitější je druhová pestrost s ohledem na vhodné kombinace.
Můžete využít techniku smíšených záhonů, kdy na záhon nahodile vysejete směs semen, avšak budou se vám hůře omezovat plevele a regulovat hustota porostu. Chcete-li druhy co nejvíce prostřídat, je lepší variantou střídání po řádku.
Plán záhonů: co se osvědčilo
Některé druhy zeleniny mají krátkou vegetační dobu, a tak se mohou vystřídat na části záhonů dvě i tři plodiny v jedné sezoně. Pokud nechcete po sklizni hlavní plodiny pěstovat další zeleninu, osejte prázdné místo zeleným hnojením. To pak zapracujete při podzimním rytí.
Špenát je díky své krátké vegetační době výbornou předplodinou pro zeleninu setou, či sázenou až po zmrzlých
Nezapomeňte vedle sebe umístit druhy zeleniny tak, aby se spolu navzájem příliš neomezovaly. Například jahodníku vyhovuje sousedství košťálovin, ale pěkně narostlá brokolice mu může sebrat to nejdůležitější pro dobrou prosperitu: dostatek světla.
Dbejte na rozdílné agrotechnické požadavky sousedících druhů zeleniny a zohledněte je během pěstování. Například mrkev a cibule nebo pórek a celer se navzájem podporují, ale mají odlišné nároky na kultivaci a závlahu.
Mrkev reaguje na střídavé přemokření a vyschnutí půdy praskáním kořenů. Zalévejte ji hlavně při delším období sucha, aby půda neproschla až do hloubky, kam sahají kořeny
| Biozelenina: plán záhonů |
| záhon I. tratě | záhon II. tratě | záhon III. tratě |
| česnek | ředkvičky » petržel | fazol keříčkový » salát |
| jahodník * | jahodník | jahodník » zelené hnojení |
| červená řepa | cibule » hrách | hrách » zelené hnojení |
| kedluben » cukety | salát » mrkev | bazalka + majoránka |
| okurky** + kopr » špenát | pórek | fazol keříčkový » salát |
| kapusta nebo zelí | špenát » celer | |
| salát » rajčata** | špenát » čínské zelí |
| brokolice » špenát | mangold |
» šipky označují změnu plodiny v osevním sledu (střídání plodin na stanovišti v jedné sezoně)
* jahodník zasaďte na záhon první tratě a ponechte jej na tomto místě i následující dva roky
** rajčata použijte keříčková a okurky bez vyvazování, aby vysoké rostliny a konstrukce nestínily ostatní zeleninu; pro tyčkové rostliny je lepší pěstování na samostatném záhonu
Jestliže jednou vytvoříte osevní postup, který vám bude vyhovovat a osvědčí se, můžete ho s drobnými úpravami využívat i v dalších letech.
Na setí se dobře připravte
Na podzim záhony zryjte, přitom zapracujte zelené hnojení nebo kompost. Na jaře, až nebude půda příliš vlhká, rozbijte případné hroudy, ornici nakypřete motyčkou a uhrabte jemně hráběmi.
Hloubka setí může výrazně ovlivnit stejnoměrné vzcházení a celkový počet vzešlých rostlin
Při setí se držte návodu na vhodnou dobu a hloubku setí. Drobná semena se sejí mělce a je většinou nutné vzešlé rostliny jednotit, regulovat hustotu. Sejte raději hustěji, jednocení je jednodušší než dosévání.
Nezapomeňte, že založení porostu je důležitým agrotechnickým prvkem, který často rozhoduje o úspěchu naší snahy vypěstovat bio zeleninu.