Co je to biouhel, jak vzniká a jak s ním souvisí žďáření
Když loni v létě vzplanul obrovský požár v Českosaském Švýcarsku, zdálo se, že tamní příroda je na dlouho zničená. Uplynulo ale jen pár týdnů a na místě zdánlivé zkázy se začaly objevovat nové zelené výhonky. Až letos na jaře vyrazí mladá, silná vegetace, park se opět zazelená.
Je to proto, že při silných požárech, kde není dostatek vzduchu, aby vše shořelo na popel, vlastně shoří jen málo uhlíku. Zbylé uhlí je tak výživou pro nový porost, kterému se na vypáleném místě dobře daří.
Této vlastnosti si kdysi dávno všimli lidé, takže když vypalovali lesy, aby mohli vytvořit pole, získaným uhlím kultivovali půdu, aby rostliny daly větší úrodu. Tomuto způsobu získávání půdy se říkalo žďáření a v některých koutech světa se dělá dodnes.
Biouhel šetří náklady na pěstování
Základní složkou biouhlu je stabilní uhlík, který už nepodléhá dalšímu rozkladu. Má v půdě plno důležitých funkcí – dokáže na sebe vázat živiny a důležité látky, takže není třeba tolik hnojiva. Živiny z biouhlí se uvolňují postupně, nevyplavují se zaléváním a neodnáší je déšť, takže při pěstování rostlin není třeba tolik hnojiva.
Uhlík dokáže vytvořit vhodné prostředí, takže napomůže růstu mikroorganismů kolem kořenového balu. Biouhel je zásadotvorný, takže dokáže změnit prostředí v půdě. Uhlíky jsou navíc porézní, absorbují vodu, kterou pak v době sucha uvolňují do půdy, a zároveň půdu provzdušňují. To vše dohromady šetří náklady a napomáhá růstu rostlin, takže se zvyšuje výnos plodin. Biouhlí se uplatní nejen na zeleninové zahrádce, ale také při obnově trávníků, pěstování orchidejí, při ozdravování květin nebo při řízkování.
Kde pořídit biouhel: Koupit, nebo vypálit vlastní?
Biouhel vzniká pálením biomasy, tedy rostlinných či živočišných zbytků. Spálit lze zbytky ze zahrady, kuchyně, ale například i z kompostovací toalety. V průmyslových podmínkách se často objevuje jako vedlejší produkt při výrobě elektrické energie, ale v Česku dokonce existují i firmy novodobých uhlířů, specializující se na výrobu biouhlí. Lze je koupit v e-shopech, zahradnických potřebách i hobbymarketech. Skrývá se pod názvy, jako je bioaktivní uhlí, biouhlík, biochar či agrobiouhel.
Jak vyrobit biouhel v domácích podmínkách: Záleží na množství
Biouhel si můžete v každém případě vyrobit sami. Pro drobné pěstování, například na balkoně, můžete sbírat uhlíky z kamen či grilu, pak je stačí rozdrtit na menší části. Pokud biouhlíků potřebujete víc, můžete vybírat z ohně kusy hořícího dřeva a kleštěmi je přemístit do plechové nádoby, kterou pak přiklopíte. Bez přístupu vzduchu se oheň zadusí, aniž by uhel shořel na popel. Můžete také rozdělat oheň v sudu či hluboké jámě, kterou po čase přiklopíte víkem, aby oheň zhasl dřív, než spálí biomasu na popel.
Je také možné vložit kovovou nádobu naplněnou suchou biomasou přímo do topeniště. Nádoba musí být uzavřená víkem a musí mít otvory, kterými bude unikat plyn, který při tomto procesu vzniká. Když přestane plyn unikat, je po čase možné nádobu vyjmout z topeniště a po vychladnutí otevřít.
Jak biouhle aktivovat? Do půdy ho vpravujte postupně
Malé uhlíky můžete na zahrádce použít místo komerčních hnojiv, jsou ve srovnání s nimi pro půdu zdravější a celkově ekologičtější. Vpravte je přímo do půdy, na povrchu nebudou mít takový pozitivní vliv. Nejlepší je dělat to ve zvlhčeném stavu, kdy méně práší. Společně s uhlíky můžete aplikovat i tekuté hnojivo či zákvas. Ideální množství biouhlí je třeba dostat do půdy postupně, během několika let. Doporučená dávka je 1 až 2 kilogramy na metr čtvereční za rok, v konečném množství to může být až 10 procent.
Biouhel ale můžete také přihodit do kompostu, kde při procesu kompostování nasaje živiny a poté je bude v půdě pomalu uvolňovat. Každé jaro a podzim pak budete do země společně s kompostem vpravovat i dávku biouhlí.