vytisknout velikost písma Bioplasty z rostlin nahradí tradiční obalovou techniku

Ve srovnání s energetickým využíváním se látkové využívání biomasy často podceňuje. Na celém světě se ročně vyrobí a spotřebuje ca 200 milionů tun plastických hmot. Krátkodobě dosažitelný potenciál pro bioplasty je nejméně 10 % a z dlouhodobého hlediska výrazně vyšší. Při výtěžnosti přibližně dvou tun bioplastů na hektar škrobnatých rostlin z toho pro zemědělství vyplývá pozoruhodný potenciál prodeje. Firma Marko Schnarr, European Bioplastics e. V. v Berlíně poskytuje přehled o výrobě a používání bioplastů. Průmysl své výrobní kapacity na bioplasty průběžně rozšiřuje. Firma BASF rozšiřuje své výrobní kapacity ve Schwarzheide a v přímém sousedství zřizuje firma BIOP AG zařízení s kapacitou 10 000 t. Také v globálním měřítku "nekape, ale prší".Firma NatureWorks, dceřiná společnost agrárního koncernu Cargill, provozuje v Nebrasce výrobní zařízení s roční kapacitou 140 000 tun, tedy uprostřed kukuřičného pásma USA. V současné době se bioplasty často skládají z kombinace obnovitelných druhů surovin a syntetických komponentů na bázi ropy. Průmysl pracuje důrazně na tom, aby se podíl obnovitelných druhů surovin postupně zvyšoval. Za prvé proto, že ekonomika hovoří pro agrární suroviny, za druhé proto, že spotřebitelé je odpovídající měrou poptávají.

Je použitelná široká paleta agrárních surovin

K výrobě bioplastů je vhodných mnoho kultur. V praxi doposud dominuje kukuřice, jejíž slazený škrob slouží jako fermentační substrát pro výrobu kyseliny polymléčné (PLA). Pro tuto technologii se ale také může používat cukr nebo další druhy obilovin. V Brandenburgu se vytvořilo konsorcium za účasti fraunhoferského Ústavu techniky pro životního prostředí, bezpečnost a energetiku a výrobce zařízení Uhde Inventa Fischer, které chce v Teterowe vyrábět kyselinu polymléčnou (PLA) na bázi žita. Pro zemědělce se tak otevírají nové perspektivy i v nevýhodnějším místech.
Jiný typ materiálu je na bázi termoplastického škrobu, ze kterého vznikají společně se syntetickými komponenty bioplasty, jejichž vlastnosti jsou srovnatelné s polyetylénem. K těmto účelům jsou kromě kukuřice vhodné také škrobárenské brambory. Firmy jako drážďanská BIOP AG a nizozemská Rodenburg Biopolymers sázejí čistě na bramborový škrob.
Stále více se do hry dostávají také olejniny. Italská firma Novamont začala v posledních letech vyrábět nový polyester na bázi rostlinného oleje, který se dnes používá jako složka v určitých typech MaterBi (druh degradovatelného materiálu - pozn. redaktora). Francouzská firma Arkema uvedla na trh nekompostovatelné bioplasty z ricinového oleje a větší počet firem vyvíjí metody výroby polyhydroxy mastných kyselin. Pro tuto biotechnologicky vyráběnou látku se také používají upotřebené tuky. Ale také celulóza - extrahovaná z topolů a eukalyptů - se může zpracovávat na bioplasty. Tato technologie je známa již 100 let a používá se zejména pro zvláště drahé fóliové obaly. Také se více nebo méně používají exotické suroviny, jako jsou třeba krabí schránky nebo dřevnaté plody palmy olejové. 

Obaly z bioplastů se používají stále více

Poté, co materiály a výrobky dosáhly určité technické vyzrálosti, dělá se nyní poptávka, hlavně na trhu. Britské, nizozemské a italské supermarkety jako první rozpoznaly šance kompostovatelných plastů a takové výrobky zařadily do seznamu dodávaných výrobků, čímž je zahájen začátek v největším uživatelském segmentu plastů. V Evropě lze již výrobky nalézt téměř ve všech regálech, i když se také někdy musejí ještě hledat. Také v Německu uvedení na trh postupuje. Do značné míry bez povšimnutí veřejnosti testují manipulaci s obaly a akceptování zákazníky diskontní prodejny. Obchodní řetězec Edeka je pravidelně zásobován nizozemským velkoobchodem se zeleninou Eosta výrobky v bioobalech. A také značkové výrobky jako Danone nebo Nestlé jsou již na startovních blocích. Dnes se v kompostovatelných obalech nabízejí především ekologicky vyráběné potraviny. Ale také konvenční ovoce, zeleniny a pečivo s v mnoha podnicích postupně přeorientovává na nové obaly. Kdo chce přejít na bioobaly, může to dnes již udělat v mnoha případech, protože k dispozici je široká paleta obalových materiálů. Sítě, misky, sáčky a flowpack se již používají. V posledních letech byly poprvé na trh uvedeny dvě minerální vody v lahvích z PLA, čímž se i u nápojových lahví otevírá na šance široké uživatelské pole. Podle údajů velkoobchodu s obaly Natura lze 95 % obalů na potraviny vyrábět z bioplastů. Problémy jsou především tam, kde se požadují zvláště vysoké zábrany vůči vodním parám nebo plynotěsnost. To je omezením především v sektoru masa. Průmysl však pracuje na řešeních. Stávající plastické hmoty jsou zpravidla konstruovány jako vícevrstvé a často sestávají z více než jednoho materiálu. Vývoj půjde tímto směrem také u bioplastů, aby bylo možno speciální požadavky na obaly lépe uspokojovat. 

Zvyšující se akceptování i přes vyšší cenu

Doposud jsou obaly z bioplastů v průměru ještě dvakrát až třikrát tak drahé jako jejich konvenční obdoby. Proti tomu stojí větší míra akceptace ze strany zákazníků. Studie trhu dokládají, že spotřebitelé jsou připraveni vydat o několik centů více za takový výrobek, který je zabalen do bioobalu. Často ale pro rozhodnutí uživatele postačují čistě funkční vlastnosti.Bioplasty mají podle typu takové vlastnosti jako je lesk, zábrana, antistatika, potiskovatelnost, haptický vjem (hmatatelný charakter povrchu), které se z části od klasických plastů značně liší. Výhody jsou zejména u čerstvých potravin, nejdůležitější je možné prodloužení trvanlivosti čerstvých produktů v obchodě. Inteligentní využívání těchto vlastností je klíčem k úspěchu na trhu.

Zdroj: ÚZPI, Petr Michal

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnice vypadá?

Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnic…

Pokud jste se probudili s větším či menším množstvím svědivých pupínků na těle a jste si jistí, že to není kopřivka ani komáří štípnutí, máte zřejmě před sebou velký problém. Asi máte doma štěnice. Prozradíme vám, kde se schovávají, jak je poznat a co s nimi dělat.

18.  10.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |