vytisknout velikost písma Bez obav o krov

Správné a příjemné využívání podkroví má vysoké nároky na větrání a vlhkost. Zároveň je velmi citlivou konstrukcí.
Bez obav o krov

Atypické podstřešní prostory jsou často využívány k zajímavým interiérovým řešením. Někdy si ale - možná právě kvůli této atypičnosti - neuvědomujeme, že i na podkroví jsou kladeny značné nároky, pokud jde o větrání, vlhkostní poměry a hydroizolace a že krov je přitom velmi citlivou konstrukcí, která vyžaduje velkou pozornost. Trh zároveň nabízí stále nové materiály i technologické postupy, které mají v prvé řadě přinášet zkvalitnění stavby a bydlení, při aplikaci nezkušenými řemeslníky mohou ale působit spíše problémy.

Riziko vlhkostní zátěže

Při stavbě podkroví - ať již jde o rekonstrukci starších prostor anebo o novostavbu - je dobré si ještě ve fázi přípravy projektu a plánování nového bydlení uvědomit, co všechno nová stavba bude pro dům a život v něm znamenat. Jednou ze zásadních změn, které se dotýkají podstřeší, jež měníme na obytný prostor, je nárůst vlhkostní zátěže. Tím, že běžnou, nezateplenou půdu proměníme v obývaný interiér, nezatížíme jen konstrukci váhou nových prvků, ale také úplně změníme vlhkostní režim. V podkroví se začíná topit, zpravidla ústředním topením, ruší se komíny, mnohdy zde umísťujeme vlhkostně značně „produktivní“ prostory jako kuchyně či koupelny a zároveň se kladou překážky cirkulaci vzduchu. Z obývaných prostorů pak vlhkost přirozeně proniká do konstrukce krovu, kde může bez vhodných opatření způsobit vážné škody.

Klepněte pro větší obrázek

K tomu přispívají například i moderní okna, která sice plní při dokonalém těsnění své poslání chránit interiér, zároveň ale neumožňují odvádění přirozené vlhkosti. Po většinu roku pak mají vodní páry vzniklé při běžném provozu interiéru tendenci pronikat do konstrukce, kde mohou poškodit jak krov, tak tepelnou izolaci, stát se příčinou vzniku plísní, hniloby krovu, navýšení tepelné vodivosti konstrukce a může dojít až k výtokům kondenzované vody do obytných prostor a kritickému poškození nosné konstrukce střechy. Chybně provedená konstrukce střešního pláště pak znamená obrovské komplikace, protože pro tento problém většinou neexistují žádná „částečná“ řešení.

Do cesty vodní páře

Aby k těmto negativním jevům nedocházelo, užívá se parozábrana -tenká plastová fólie, jejímž hlavním úkolem je, jak sám termín napovídá, zabránit vodním párám v přístupu do konstrukce. Umísťuje se proto hned pod obkladovou vrstvu stropu. Její aplikace je ale spojena s množstvím rizik a potenciálních chyb, které mohou při dlouhodobém provozu podkroví znamenat nebezpečí pro konstrukci nad parozábranou.

Chyby, které se při vytváření parozábrany objevují, z velké části souvisejí s tím, zda tento prvek skutečně v celé ploše brání průniku vodních par. Jde totiž o to nejen umístit fólii do konstrukce, ale o vytvoření skutečné parotěsnicí vrstvy. Problémy mohou nastat například u průniků spojovacího materiálu, ale i u spojů vlastní fólie použité jako parozábrana. Také je třeba zvolit vhodný materiál této fólie. Navíc platí, že vyšší teplota a vlhkost interiéru, vyšší nadmořská výška a menší možnost odpařování vodní páry z konstrukce do exteriéru klade vyšší nároky na kvalitu materiálu parozábrany a její provedení.

Klepněte pro větší obrázek

Vyvarovat se chyb

Jaké se tedy při aplikaci parozábran vyskytují nejčastější chyby? Když pomineme chybu základní - tedy to, že v konstrukci parozábrana chybí - může jít o použití nevhodného materiálu. Při nedostatečném přehledu o tom, jak má parozábrana fungovat a co je jejím úkolem, někteří stavebníci místo vhodné fólie použijí např. mikroperforovanou podstřešní fólii, která parotěsnicí funkci nesplní.

Jinou chybou, která může bránit správné funkci parozábrany, je případ, kdy pásy fólie nejsou navzájem parotěsně spojeny, vodní páry pak pronikají do konstrukce se všemi popsanými negativními účinky. Stejný výsledek přinese i pokus spojovat jednotlivé pásy nevhodnými komponenty.

Pásy by měly být spojovány s minimálním přesahem 100 milimetrů a lepení se provádí oboustrannou speciální páskou. Také dodatečné zásahy do stropů - např. vruty apod. - mohou narušit parotěsnou funkci fólie a v místech průniku vést k poškození konstrukce kondenzáty.

Klepněte pro větší obrázek

Rizikem je vedení

Další riziko pro správnou funkci parozábrany znamená vedení elektroinstalace, vodního potrubí nebo kanalizace krovem. Ty je totiž nutné také dokonale s fólií spojit, jinak v místech průniků s parozábranou bude do krovu pronikat vodní pára. Důležité je také to, aby fólie byla parotěsně napojena na přiléhající stavební konstrukce. Rizikovým místem je ostění okna, kde je třeba parozábranu přilepit páskou přímo na rám okna.

Pokud bude přilepena jen na konstrukci ostění a mezera mezi oknem a ostěním se vyplní propustnou montážní pěnou, jde opět o chybu, která naruší funkčnost parozábrany.

Této chybě nezamezí ani použití spárového silikonového tmelu, protože jeho vlastnosti se během času mění. Chybou je také to, když je odvětrávání koupelny nebo digestoře v podkroví vyvedeno pouze do zbytkového půdního prostoru. Důležitý je i výběr správného typu fólie použité jako parozábrana, při kterém je dobré nespoléhat pouze na informace obchodníka, ale čerpat je přímo z technickoaplikačních dispozic výrobce parozábrany.


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak uchovat sladkost ovoce

Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak …

Dobře zralá hruška je sladká a šťavnatá. A taky poměrně křehká – snadno se otlačí, či dokonce rozmáčkne. Je proto třeba ji rychle spotřebovat. Kompoty jsou fajn, ale když je hrušek mnoho a už padají ze stromu, je potřeba rychlé akce.

13.  9.  2020 |
Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky. Vyberte si ze tří receptů

Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky.…

Šípkový sirup je medicína, kterou znaly a využívaly už generace před námi. Přidejte se k nim a vyzkoušejte chuť plodů, které příznivě působí na organismus dětí i dospělých. Bez éček a dalších umělých přísad se obejde náš recept na šípkový sirup.

19.  9.  2020 |
Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zkuste švestková povidla v troubě a bez míchání

Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zku…

Receptů na švestková povidla je mnoho a možná máte ten nejlepší od babičky. Ale pokud ne, máme pro vás jeden, který určitě stojí za vyzkoušení.

6.  9.  2020 |