vytisknout velikost písma Bez koření neuvaříš

Vynikající guláš podle kuchařských odborníků vykouzlíte opravdu jen tehdy, dáte-li do základu stejné množství cibule jako masa. Jenže jenom samotná cibule není zárukou úspěchu. Tajemství harmonie pokrmu tkví ve správné volbě koření.
Bez koření neuvaříš

Mnohé recepty světové kuchyně se bez exotických koření jako například kurkumy, zázvoru, kardamomu či zeleného pepře, neobejdou. Ale proč pošilhávat jinde, když skromná jídla našich babiček byla dochucována vesměs domácím kořením, které bylo vždy po ruce: v zimě i v létě, sušené i čerstvé. Na pěstování voňavého koření nic nezměnil atomový věk ani převratné technické vynálezy. A i bez zahrádky si můžete pořídit většinu koření. Stačí v kuchyni umístit na parapet několik misek nebo květináčů, pár truhlíků na balkoně a můžete začít s pěstováním.

Nejsnáze a nejrychleji roste řeřicha setá, která se dá pěstovat prakticky po celý rok. Do misky naplněné zahradní zeminou vysejeme drobná semena jen na povrch, dobře přitlačíme a substrát udržujeme stále vlhký. Misku umístíme na světlé a teplé místo, a zhruba po týdnu stříháme šťavnatou nať bohatou na vitamin C. Sklizeň lze opakovat dvakrát až třikrát. Potom se vyplatí nový výsev, protože rostliny slábnou a porost řídne. Řeřichu můžeme vysévat i postupně, asi tak jako ředkvičky. Upotřebení v kuchyni je téměř univerzální: pomazánkami počínaje, přes polévky, do vaječných jídel až po dekoraci studených pokrmů.

Klepněte pro větší obrázek

Petržel a celer používá snad každá hospodyně. Jejich aromatické listy neodmyslitelně patří do polévek, omáček a nejrůznějších kořenících směsí. Způsobů, jak petrželovou či celerovou nať získat je hned několik. Buď z kořene odřízneme horní část s takzvaným srdíčkem, položíme ji na talířek s vodou řeznou stranou dolů a počkáme až vyraší mladé lístky. Vodu denně vyměňujeme. Nebo zvolíme dekorativnější variantu - keramickou nádobu zvanou petrželák. Nádobu plníme střídavě zemí a do otvorů vkládáme zdravé kořeny petržele (to proto, aby nehnily), které opět zasypeme zemí. Horní plochu petrželáku osázíme několika menšími bulvami celeru. Jako sadbu využijeme i drobné a slabé "ocásky", které v kuchyni neupotřebíme.

Výsadním postavením mezi zeleným kořením se může pyšnit kopr. Je nenáročný na pěstování, spokojí se i s chudší půdou, ale má rád vlhko. Semena vyséváme v březnu do truhlíků, ale můžeme jej zkusit pěstovat jako řeřichu. Misku musíme umístit na chladné a světlé místo, nejlépe nevytápěnou chodbu, a počítat jen s jedinou sklizní. Poté výsev opakujeme do nového substrátu. Nasekanými koprovými listy kořeníme brambory, omáčky, pomazánky, saláty a užíváme je při přípravě nejrůznějších mas i ryb. Jeho plody – semena – přidáváme do nakládaných okurek či zelí. Lidové léčitelství doporučuje nálev z těchto semen jako šetrný prostředek proti plynatosti.

Ve výčtu aromatického koření nelze zapomenout na tradiční „šnytlík“ čili pažitku. Určitě stojí za zmínku, že je pěstována po celém světě, nevyjímaje oblasti Sibiře a Severní Ameriky. Skromná mrazuvzdorná rostlina vyžaduje jen trochu půdy, vláhy a je vděčná za občasné přihnojení. Množíme ji nejlépe dělením trsů, které vysázíme do květináčů nebo truhlíků. Stálá sklizeň je zaručena při šetrném seřezávání natě. Nesnáší totiž hluboký řez, protože pak cibulky zahnívají a celý trs odumírá. Pažitku rychlíme tak, že vyryté trsy rozdělíme, kořeny řádně očistíme (vyklepeme od zbytků země) a seřízneme je asi na 1 cm délky. Upravené sazeničky sázíme do běžného substrátu do kelímků, které postavíme na světlé místo. Pažitku často zaléváme a již za 3 týdny sklízíme první úrodu. Natí pažitky nezkazíme žádné vaječné jídlo, majonézu, tvarohovou pomazánku či vařené brambory jemně sypané sekanou pažitkou. Pro vysoký obsah vitamínu C a aromatických silic konzumujeme nať syrovou.

V předjaří lidský organismus potřebuje zvýšený přísun vitamínů a minerálních látek a domácí zahrádka „babky kořenářky“ vám jejich dostatek zaručeně zajistí.

Dobré tipy
  • Řeřicha setá vyklíčí již po jednom týdnu od výsevu. Nepotřebujete nic jiného než plastovou misku naplněnou stále vlhčenou buničitou vatou a pár semínek.
  • Pro domácí spotřebu stačí mít dvě až tři rostlinky od jednoho druhu.
  • Pro rychlení zelených natí je bezpodmínečně nutný dostatek světla. Při vyšších teplotách se rostlinky "vytahují" a špatně rostou.
  • Nepodceňujte přísun vitamínů v přírodní podobě. Syntetické přípravky je mohou pouze doplnit, ale nikdy je zcela nenahradí.
Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnice vypadá?

Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnic…

Pokud jste se probudili s větším či menším množstvím svědivých pupínků na těle a jste si jistí, že to není kopřivka ani komáří štípnutí, máte zřejmě před sebou velký problém. Asi máte doma štěnice. Prozradíme vám, kde se schovávají, jak je poznat a co s nimi dělat.

18.  10.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Jak pěstovat nenáročné keře s jedlými plody

Jak pěstovat nenáročné keře s jedlými plody

V zahradě bývají často nejrůznější plochy, které jen těžko najdou využití. A právě tam jsou velmi vhodné keře, které i při minimální péči přinášejí jedlé plody a současně zahradu esteticky dotvářejí.

17.  10.  2017 |