Tuhle bylinku na naše stoly přináší s sebou především italská kuchyně. Tam má také své evropské kořeny. Vedle egyptských faraonů ji totiž uctívali především staří Římané.
Dnes je bazalka na každém druhém okně v truhlíku a na mnoha zahrádkách. Rozhodně bychom se jejímu použití neměli bránit. Ačkoli je k dostání sušená v obchodech, skutečnou chuť bazalky doceníme, jen pokud je čerstvě natrhaná. Proto si ji budeme doma pěstovat sami.
Trocha historie
Domovem je bazalka pravá nebo jinak také bazalka vonná (Ocimum basilicum) domovem v přední části Indie. Odsud se začala šířit do světa již ve starověku. A brzy si získala nadšené obdivovatele.
Dávní léčitelé v ní objevili pomocníka při potírání neduhů, a mnozí ji dokonce vysvětili na královnu všech bylin se zázračnou mocí. V Egyptě ji dávali do hrobek faraonům, vonné oleje z bazalky byly posvátným mazáním. A také Římané ji přisoudili další zajímavý přívlastek. Učinili z bazalky kouzelnici lásky.
Popis
Ve své domovině je to dřevnatějící trvalka, u nás se pěstuje jako jednoletá bylina. Většinou má přímou větvenou lodyhu se vstřícnými listy. Ty mají řapík a jsou vejčité, měkké, lesklé, s velmi řídce zubatým okrajem.
V paždí listů nahoře na lodyze vyrůstají ve svazečcích hluchavkovité, bílé nebo růžové květy. Existují odrůdy s lysými, velkými a měkkými lístky, také velmi větvené s drobnými lístky. Moderní jsou kultivary temně červené barvy s růžovými květy.
Léčivé účinky
Dnes považujeme bazalku za velmi chutné a výrazně aromatické koření. Přesto je stále na seznamu léčivých bylin a může se použít při různých chorobách. Látky v ní obsažené podporují vylučování žaludečních šťáv, působí také proti plynatosti střev, podporuje chuť k jídlu, usnadňuje trávení.
Zároveň působí na dýchací cesty a ulehčuje odkašlávání. Také zlepšuje činnost ledvin, uklidňuje nervy a navozuje dobrou náladu. Proto jí dříve přisuzovali afrodiziakální účinek. Milenec či milenka díky pokrmu bohatém na bazalkové silice byli pohodovější a při chuti.
Pěstujeme bazalku na okně
Pokud se rozhodneme pěstovat bazalku na okně, budeme potřebovat kvalitní humózní zeminu. Tou naplníme nádobu, truhlík, hrnek či misku. Nádoba musí mít odtokový otvor, aby kořeny bazalky nezahnívaly.
Na povrch nasypeme několik semínek. Ale pozor, jen tolik, kolik má růst v dané nádobě rostlin. Bazalka velmi špatně snáší přesazování. Semínka zatlačíme do zeminy a jen velmi zlehka zasypeme substrátem nebo pískem. Po výsevu udržujeme zeminu vlhkou a v teple.
Bazalka na zahradě
Pro pěstování na zahradě či na poli bazalku nemůžeme předpěstovat. Špatně snáší přesazování. Proto ji vyséváme do řádků přímo. Jelikož klíčící rostlinky nesnášejí mráz, musíme s výsevem počkat až po zmrzlých mužích. Do úrodné, mírně vlhké země uděláme mělké rýhy, do nichž řídce bazalku vysejeme.
Nároky na pěstování
Bazalka má ráda humózní a výživnou půdu. Nesnáší přemokření, ale ani velké sucho. Na zahradě jí raději volíme osluněné, ne však sluncem vyprahlé místo. Raději mírně přistíněné.
V nádobách udržujeme zeminu vlhkou. Každé ráno zalijeme rostlinky malým množstvím vody. Přes noc nesmí stát v misce voda. Kořeny by zahnívaly. Na živiny nijak zvlášť náročná není. Ale v chudších půdách většina odrůd roste méně bujně.
Pozor na škůdce
Bazalku milují i přes vonné silice jak mšice, tak molice. Musíme tedy rostliny chránit a v případě napadení použít některý biologický postřikový prostředek na bázi oleje.
Do mrazáku s ní
Na okně si bazalku pěstujeme pro přímý konzum. Tak je také nejchutnější a její aroma plné. Kvetoucí nať lze také sušit. Sestřihnutou ji pomalu sušíme ve stínu. Nikdy ne při umělé teplotě. Sušenou nať uzavřeme do neprodyšné nádoby, aby esence rychle nevyprchaly.
Lepší metodou však je zamražení lístků. Čerstvou nať natrháme a nakrájíme, suchou ji dáme do mističek či sáčků a rychle zmrazíme. Mražená bazalka rychle zhnědne či zčerná, chuťově se ale blíží čerstvé víc než sušená. Skutečné aroma bazalky však nic než čerstvé lístky nenahradí.
Olejová lázeň
Výtečným ochucovadlem s přirozenou vůní bazalky je bazalkový olej. Do litru kvalitního olivového oleje dáme hrst čerstvých listů či kvetoucí natě bazalky a necháme v chladu a temnu minimálně čtrnáct dní uležet. Tento olej je výtečným doplňkem salátů, zvláště se hodí na rajčata s mozzarelou.
Pozor při vaření
Bazalkové esence jsou velmi jemné, těkavé látky. Rostlina se nesmí sušit při vyšších teplotách než je pětatřicet stupňů Celsia. A nesmí se rovněž vařit. Při přípravě vařených pokrmů se přidává do jídla až nakonec. Po skončení varu se sušená či čerstvá zamíchá do směsi. Pokud ji však povaříme, naprostá většina esencí vyprchá.
Bazalka + rajčata = nerozlučná láska
Skutečně, tahle dvojice patří prostě k sobě. Jako by byly stvořeny pro sebe. Italové to dávno vědí a proto cpou bazalku všude tam, kde jsou rajčata a z ní vyráběné produkty.
Mozzarela prokládaná rajčaty zasypaná bazalkou a zalitá olivovým olejem jsou chutnou a velmi zdravou svačinou či večeří. Dokonce má tato směs prokazatelně protirakovinné účinky. Ochutit však můžeme bazalkou i jiné saláty, polévky (zvláště rajskou), těstoviny, pizzu a dokonce také pečené ryby.