Většina z nás zná asparágus jako doplňkovou zeleň do vázaných kytic, ale ještě nedávno zdobil téměř každou domácnost. Proč téměř vymizel? Příčinou bylo zřejmě bydlení v panelácích a pak zateplování domů. Asparágus totiž v zimě nesnáší příliš teplo. Pamětníci si vzpomenou, že asparágus kdysi trůnil jako jediná ozdoba výloh řeznictví a většinou byl opravdu majestátní. Tradovalo se, že jej řezníci zalévali krví z bouraného masa a ve výlohách byla taková zima, že by tam jiná květina nevydržela. Takové podmínky však asparágusu svědčily. A jak to bylo s pěstováním doma? Jednoduše se asparágus umístil přes zimu mezi špaletová okna a v létě byl na balkóně nebo v truhlíku za oknem.
Druhy asparágusů
V prodeji bývá několik druhů asparágusu, nároky na pěstování jsou však velmi podobné. Nejčastěji se pěstují druhy Asparagus densiflorus ´Sprengeri´ (syn.: A. sprengeri) a Asparagus setaceus (syn.: A. plumosus). Méně známé jsou například Asparagus pyramidalis či falcatus, jejichž starší rostliny jsou stejně atraktivní.
Asparágus hustokvětý – Asparagus densiflorus
Rostlina s dlouhými výhony a úzkými listovitými útvary (fylokládia). Běžně se přidává do vázaných kytic a ze všech asparágusů má nejvýraznější čárkovité listy. V létě kvete nevelkými bleděrůžovými květy, z nichž se nejdříve vytvoří zelené a později červené bobule během zimy. Rostlina má hustou kořenovou soustavu, částečně složenou z hlíz, z nichž často odnožuje. V našich podmínkách se pěstuje jako pokojová rostlina a v létě se výborně hodí mezi letničky do nádob a do záhonu.
Asparágus pýřitý – Asparagus setaceus
Má velmi tenké, převisající výhony a velké množství listů připomínajících jemnou pavučinu. Obecně je známý jako "plumosák". Vybíráme pro něho světlé stanoviště bez přímého slunce. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost vzduchu, kterou zajistíme pravidelným rosením. Běžná pokojová teplota je ideální. Příliš teplé prostředí vede k růstu slabých a vytáhlých stonků. Optimální teplota pro přezimování je 10 °C.
Asparágus srpovitý – Asparagus falcatus
Vypadá skvěle, pokud má oporu, neboť roste podobně jako bambus. Vytváří velké množství dlouhých výhonů se špičatými úzkými listy. Starší rostliny vyžadují hodně prostoru, proto se hodí do hal, zimních zahrad nebo větších bytů. Dává přednost polostínu, a to i při letnění venku. Nikdy by neměl úplně vyschnout. V létě zaléváme častěji a v zimě zálivku omezíme. Chřest má rád vlhký vzduch, takže jej můžeme občas rosit. V létě hnojíme polovinou doporučené dávky kapalného hnojiva rozpuštěného ve vodě jednou za dva týdny. Běžně se mu daří při normální pokojové teplotě kolem 21 °C, v zimě ocení nižší teplotu kolem 10 °C.
Asparágus lékařský – Asparagus officinalis
Jediný druh, který se pěstuje venku na záhonu jako lahůdková zelenina – chřest. Mladé výhony upravovali již antičtí kuchaři, vařili je a polévali teplým olivovým olejem. I v současnosti je chřest oblíben jako méně kalorická potravina a používá se i k léčbě při nemocech močových cest nebo léčbě ledvinových kamenů. Z lékařského hlediska není chřest vhodný pro děti nebo pro lidi s onemocněním žaludku a diabetes. Obsahuje totiž aminokyseliny, které v těle hromadí dusíkaté látky a bílkoviny (zátěž pro ledviny), a řadu minerálních solí.
Jak pěstovat asparágus
Rod Asparagus zahrnuje téměř tři sta druhů a jeho domovem je Jižní Afrika. Snese slunce i polostín, a proto patří mezi celkově odolné pokojové rostliny. Pro pěstování je nejvhodnější zvolit světlé místo, ale ne plné slunce, které způsobuje žloutnutí rostliny. K tomu, aby se mu dařilo, je potřebná stálá teplota. V létě by se měla pohybovat okolo 20 stupňů a v zimě okolo 17 ˚C. Bez potíží však vydrží i chladnější prostředí okolo 10 ˚C, ale neznamená to, že je mrazuvzdorný. Pokud jej letníme, na zimu jej včas přeneseme domů.
Asparágus je velmi náročný na zálivku, a proto jej od jara do podzimu důkladně zalévejte měkkou odstátou vodou každý druhý den. Mějte na paměti, že zemina nesmí nikdy vyschnout. V zimě klidně zálivku omezte a zalévejte, až když zemina vyschne. Co se týče výživy, od jara do podzimu asparágus jednou za dva týdny přihnojte univerzálním tekutým hnojivem.
Přesazování: Jaký substrát, jak postupovat?
Ani na to není třeba spěchat. Starší exempláře stačí přesadit jednou za tři roky anebo když se rostlina do květináče již "nevejde". Nejvhodnější substrát je středně těžký, s vyšším podílem jílu, ale více záleží na jeho obsahu živin. Při přesazování či výsadbě asparágus uvítá jako příměs dobře vyzrálý hnůj. Kde jej vzít? V prodeji bývá hnůj granulovaný nebo při troše štěstí se vám podaří získat koňskou "kobližku".
Při přesazování opatrně kořenový bal rozdělte a dbejte, abyste hlízovité konce kořenů poškodili co nejméně. Z mateřské rostliny získáte dvě anebo více rostlin podle toho, kolik asparágus vytvořil dceřiných výhonků.