vytisknout velikost písma Alergie v březnu: Co právě kvete a čemu se vyhnout?

Na alergiky číhá v březnu největší nebezpečí v podobě pylu ze stromů a keřů, který poletuje vzduchem. Které to jsou a kterým se obloukem vyhnout?
Alergie v březnu: Co právě kvete a čemu se vyhnout?

Stromy a keře kvetoucí v březnu

Kvetou olše a zejména bříza, hlavní alergen tohoto období. Pylová zrna břízy dozrají a začnou se uvolňovat do vzduchu zhruba na přelomu března a dubna. Pyly z olše obsahují středně silné až silné alergeny. Alnus glutinosa – olše lepkavá společně s lískou patří ke stromům, které rozkvétají brzy. Období rozkvětu může začít při teplotách nad pět stupňů Celsia dokonce už koncem prosince. Hlavní období květu olší a lísek je však únor a březen.

Líska obecná (Corylus avellana) letos začala již kvést v lednu, a tak již pomalu dokvétá. Lískový pyl je středně silným až silným alergenem. Pro lidi, kteří jsou alergičtí na pyl lísky, může být problematické i požití jader lískových oříšků.

Na okrajích lesů, pasek a na stráních se můžeme setkat i s keřem obsypaným žlutavě zelenými květy uspořádanými v hustých, mnohokvětých, vrcholičnatých latách. Bez hroznatý roste na půdách vlhčích, humózních, výživných, hlinitých, písčitých až kamenitých, mírně kyselých až neutrálních, na slunném stanovišti a rozkvétá právě v březnu.

Z jehličnanů v březnu kvete cypřiš vždyzelený (Cupressus sempervirens), jenž je často vysazován jako živý plot. Kvete od března do května. Samčí květy jsou žlutohnědé, samičí zelené. Jejich pyl je přenášen větrem a často je vidět, jak se z květů práší žlutý pyl.

Olše lepkavá zvládne i tu nejneúrodnější půdu

Olše lepkavá zvládne i tu nejneúrodnější půdu

Pozor na voňavé fialky a krokusy

Klasickými zástupci jarní květeny jsou devětsil, podběl a prvosenka. Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) již pomalu dokvétá a je vystřídána bledulí jarníZ cibulovin pak zahradě vévodí krokusyScilla bifolia – ladoňka dvoulistá

Devětsil lékařský (Petasites hybridus) roste převážně na březích řek, potoků a na okrajích lesů. Fialové květy se na rostlinách objeví od března do května. Jeho velké lopuchové listy se používají jako obklady na ošetřování ran, ale alergici by se měli o případné léčbě poradit s alergologem.

Podběl lékařský (Tussilago farfara) najdeme při cestách, na okraji lesů, na loukách, sídlištích i na rumištích. Podběl  je drobná, vytrvalá bylina a jak již název napovídá, má léčivé účinky. Květy podbělu prospívají zejména dýchacím cestám, listy jsou zase výborné na zanícené žíly, bolesti kloubů či různé kožní nemoci. U alergiků o léčbě platí totéž, co u devětsilu.

Prvosenka vyšší (Primula elatior) roste na loukách a ve světlých lesích. Upřednostňuje vlhké půdy, které jsou kypré a dobře provzdušněné. Dobrými poznávacími znaky jsou bezlistý 15 až 30 cm vysoký stonek (stvol), přízemní růžice listů se zvrásněnou jednoduchou čepelí podlouhlého tvaru a okoličnatého květu. Každý květ se skládá z pěticípého zeleného kalicha a sírově žluté koruny, jejíž květy nevoní. Prvosenky kvetou od března do května.

Violka vonná  Viola odorata – kvete od konce března do května a zná ji snad každý. Najdeme je v světlých lesích, u vody, na loukách i na mezích. Ty, které rostou ve stínu, jsou obvykle tmavší. Nejčastěji jsou jejich květy fialové, ale občas se objeví bílá, modrá i růžová violka. Kdo je alergický na jejich vůni, měl by se jim raději vyhnout.

Výtažek z devětsilu pomáhá léčit sennou rýmu

Výtažek z devětsilu pomáhá léčit sennou rýmu

Nebezpečný plevel

V březnu kvete současně celá řada daleko více alergizujících rostlin, jejichž pyl není pouhým okem zdaleka tak nápadný. Začínají kvést i plevel a dva druhy trav. 

Na vlhkých zahradách a loukách se v březnu rozroste koberec obtížného plevele.  Ptačinec prostřední (Stellaria media) tvoří drobné křehké lodyhy s drobným bílým kvítkem, kterého se není snadné zbavit. Větší množství kvetoucích rostlin pak může působit jako alergen. Stejně vitální je i mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium) s drobnými žlutými kvítky, jenž roste na březích potoků, řek i na zahradách. Jarní vláhu má rád také popenec obecný (Glechoma hederacea), jehož mladé výhonky se často přidávají do jarních nádivek. Alergickou reakci může vyvolat i souvislý porost plevele, který roste na sušších místech – jako například kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) či krásná tráva na pohled suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) s vlajícími bílými "vlasy". Právě bílé chomáčky květů dráždí nosní sliznici, ale s touto trávou se můžeme setkat jen vzácně v chráněných oblastech a na rašeliništích. Běžnou trávou, která kvete v březnu, je bika ladní (Luzula campestris), která roste na loukách, v parcích  i na zahradách. Hlavním poznávacím znakem jsou klásky s hnědými tobolkami vyrůstající ze středu trsnaté trávy.

Pohltí naše pole nebezpečná ambrozie?

Pohltí naše pole nebezpečná ambrozie?


Pro alergiky neexistuje bezpečná rostlina

Jarní procházka po zahradě či parkem je pro alergiky jen nesplněným snem, kdy neustále dávají pozor, co okolo nich roste a kvete. Ale co doma, tam nebezpečí nehrozí? Bohužel i tam rostliny mohou uškodit. Například pokojové rostliny fungují jako prachovka, protože na velké listové ploše se usazují jemné částice. Od prachu pak rostlinu stačí osprchovat.

Některé rostliny, například eukalypty, vypouštějí vonné silice, které mohou fungovat antibakteriálně, ale také působit jako alergeny.

Hyacint východní: vůně, která vás omámí

Hyacint východní: vůně, která vás omámí

 

Jak se alergie na pyly projevuje

Alergické reakce způsobuje chyba imunitního systému, který reaguje na nějaký podnět – pyl zvířený ve vzduchu, jenž zvedl a přenáší vítr z jedné rostliny na druhou. Tělo se brání rýmou, kýcháním, slzením a není výjimkou, že se alergie projevuje i kožní reakcí či respiračními potížemi.

Množství pylových zrn ve vzduchu ovlivňují aktuální teplota, vlhkost a proudění vzduchu, ale také jsou rozdíly mezi nížinami a horami a jižní a severní oblastí republiky, které se mohou pohybovat v rozsahu jednoho až dvou týdnů. To znamená, že co kvete například ve Středohoří, to může v podhůří kvést o něco později.

Alergie a zahrada

Alergie a zahrada

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Mysleli jste si, že vzhledem k suchému létu a dlouhodobě nadprůměrným teplotám už letos houby možná vůbec neporostou? Pak asi budete překvapeni. V posledních dnech nosí houbaři domů plné košíky. Zjistili jsme pro vás, kde aktuálně houby rostou a jaké.

15.  9.  2018 |
Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Sezóna chřipek a nachlazení je v plném proudu. Rýmě a kašli unikne jen málokdo z nás. Není ale nutné vše řešit jen prášky a předraženými přípravky z lékárny. Nepříjemné příznaky pomůže zmírnit třeba rýmovník. Máme pro vás návod, jak si z něj doma vyrobit sirup a mast.

27.  1.  2018 |
Jak pěstovat vřes na zahradě i v truhlíku na balkoně?

Jak pěstovat vřes na zahradě i v truhlíku na …

Vřesy rozkvétají mezi posledními rostlinami od konce léta do pozdního podzimu. Ozdobí truhlíky, zahradu a doplní i podzimní aranžmá. Co všechno potřebuje vřes na zahradě i v truhlíku a jak založit nové vřesoviště?

28.  8.  2018 |
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný je nejnebezpečnější houbou pro houbaře. Málokdo totiž čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce. Jak rozeznat tento jedovatý žampion, který vás může dostat do nemocnice, od žampionu jedlého?

31.  7.  2018 |
Co s muškáty přes zimu? Začněte to řešit už v polovině září

Co s muškáty přes zimu? Začněte to řešit už v…

Muškáty neboli pelargonie a jejich zazimování řeší snad každý, kdo má balkonové rostliny. Jak postupovat, na co si dát pozor a co dělat, pokud rostlinu během „zimního spánku“ napadnou škůdci? Poradí nám zkušená pěstitelka Miloslava Valinová.

12.  9.  2018 | | 2 N/A