Tři sudičky: zálivka, teplota a světlo stojí nad každým truhlíkem či květináčem se zimovanou rostlinou. Jestli některou z nich opomenete, vymstí se to vašim zeleným svěřencům.
V hlavní roli zálivka
Tou, na níž nejvíce závisí, zda se vaše balkonové (ale i pokojové) rostliny dočkají ve zdraví jara, je zálivka. Nedostatečná je nejčastějším důvodem úhynu květin zimovaných venku na balkoně i těch přečkávajících zimu v bytových podmínkách.
Přílišná zase vede k hnití kořenů, cibulí i celých rostlin. A nutno uvést, že v případě zálivky nejde jen o „rizikové“ zimní měsíce, ale o problém celoroční. Vedlejší a jen nepatrně menší roli má teplota, která zálivce přihrává.
Různé pokojové rostliny potřebují i v zimě odlišnou péči
Vysoká teplota a slabá zálivka vedou k usychání rostlin, nízká teplota a bohatá zálivka k trvalému přemokření zeminy a s tím spojenému hnití. Svou úlohu tu má i vzdušná vlhkost a samozřejmě světelné podmínky.
Nedostatečné vedou k vytahování zimovaných i běžně doma pěstovaných rostlin, ke ztrátě jejich barvy a podobně. Různé nesprávné kombinace zálivky, teploty a vzdušné vlhkosti nebo její absence zapříčiňují u rostlin vznik nejrůznějších chorob a rozšíření škůdců.
Jak správně volit teplotu a zálivku
Každá zimovaná rostlina má své vlastní požadavky na teplotu a vlhkost půdy i vzduchu, záleží, ke kterému druhu patří. Obecné pravidlo je, že zazimované rostliny na balkoně, dobře opatřené před promrznutím nebo hromaděním vody, se mají zalévat tak často, jak to potřebují, tedy jakmile zemina začne vysychat.
Zálivce se musíte vyhnout v mrazivém počasí a ve dnech, kdy se počítá s výrazným nočním ochlazením. Zálivka, kterou jste provedli během poledne, kdy svítilo zimomřivé sluníčko, znamená pro rostliny v noci, když teplota klesne pod bod mrazu, nebezpečí v podobě mrznoucí vody.
Pelargonie snesou v létě raději sucho než přílišnou závlahu; v zimě to platí dvojnásob
S množstvím vody to nepřehánějte také z toho důvodu, aby rostlina nezůstala v přemokřené půdě dlouhou dobu. Bez působení tepla se voda nebude moci odpařovat ze zeminy.
Totéž platí i pro zalévání rostlin zimovaných v chladných místnostech bytů či domů. Při průměrné zimovací teplotě osm až patnáct stupňů je třeba rostliny zalévat opatrně, aby ani ony nezůstávaly v přemokřené půdě. V místnosti by neměl být příliš suchý vzduch, ale ani přílišné vlhko. Obojí má za následek nastěhování nevítaných nájemníků.
Nechte rostliny nadechnout
Rostliny potřebují stejně jako všechny živé organismy vzduch. Ten by se měl dostat i pod zimní pokrývku venku zimovaných exemplářů. Rostlinám přezimujícím v bytových podmínkách se musíte postarat o přísun čerstvého vzduchu větráním, ale pozor na přílišný chlad, nebo dokonce průvan.
Ať už nádobové rostliny uklidíte do chladných prostor, nebo je necháte venku, budou potřebovat pravidelnou péči
Jaké jsou nejčastější důsledky nesprávného zimování a jak si s nimi poradit, najdete ve dvou přehledových tabulkách:
| Choroby zimovaných rostlin |
| Choroba |
Příznaky |
Důvod |
Ošetření |
| Černání stonků |
na stonku se objeví černá místa, stonek je svraštělý |
mokrá zemina, nejčastěji napadá muškáty, objevuje se nejdříve na bázi stonku a posléze se rozšiřuje jak nahoru po stonku, tak ke kořenům |
používejte propustnou zeminu, odstraňte napadené stonky a listy; žádný prostředek na ochranu neexistuje, ještě nenapadené vrcholky rostlin však můžete použít jako řízky |
| Čerň |
houbovité onemocnění, připomíná sazi, vyvíjí se na lepkavém povlaku, který vylučují škůdci jako mšice a puklice, ucpává rostlině průduchy, omezuje její dýchání a fotosyntézu |
napadení škůdci |
je důsledkem, takže je třeba zničit příčinu - škůdce; omyjte listy zředěnou vlažnou mýdlovou vodou a opláchněte |
| Hniloba stonků a listů |
stonek je měkký až slizovitý, s černými či hnijícími místy |
nízká teplota a mokrá zemina, náchylné jsou např. netýkavky, kaktusy, tučnolisté a růžicovité rostliny |
silněji napadené rostliny většinou nezachráníte, v počátku může pomoci omezení zálivky, případně přesazení rostliny do sušší zeminy a zvýšení teploty, preventivní postřik baktericidními preparáty |
| Padlí |
na listech, stoncích a někdy i na květech se objeví bílé práškovité skrvny, listy se deformují a opadávají, nejčastěji na tučnolistých rostlinách |
nízké teploty a vysoká vlhkost vzduchu, přemokření a špatná výměna vzduchu |
odstranit všechny napadené listy a postříkat rostlinu fungicidem (např. BioTon, BioAN, Merpan 80 WG, Rubigan 12 EC) |
| Plíseň šedá bortrytida |
objeví se šedobílý plstnatý povlak na stoncích a listech |
nízké teploty a vlhký vzduch |
odstraňování napadených nebo jen zvadlých či spadaných listů jako vhodného podhoubí, mírnější zálivka, v akutních případech použít vhodný fungicid (např. Dithane DG Neotec, BioAN, Merpan 80 WG) |
| Škůdci zimovaných rostlin |
| Škůdci |
Příznaky |
Důvod |
Ošetření |
| Myši |
napadají ponejvíce uskladněné cibuloviny a hlízy |
|
cibule skladujte tak, aby k nim myši nemohly, prý stačí v místě výskytu myší položit celou diviznu a ony odejdou, drastické prostředky jako otrávené návnady a smrtící pastičky milovníci přírody nepoužívají |
| Škvoři |
rádi se usazují v hustých rostlinách, ožírají listy i výhonky, přinesete si je s rostlinou domů |
|
mechanické vychytávání, vhodný insekticid |
| Puklice, štítenky |
savý hmyz |
lepkavý povlak na černajících listech, žluté nebo hnědé voskovité stroupky na spodní straně listů jsou štíty puklic |
mechanické odstraňování, otírání listů vatou namočenou v silně zředěném lihu nebo mýdlovém roztoku, systémový insekticid například najdříve Applaud 25 WP a dále přípravek na bázi parafínového oleje například Oleokol. |
| Svilušky |
drobný půlmilimetrový načervenalý savý hmyz, na rubu listů vytvoří jemné pavučinky, po čase se tvoří na listech skvrny, nové výhony jsou zakrnělé, listy opadávají |
objeví se při suchém vzduchu a vysoké teplotě |
osprchování rostlin vlažnou vodou a časté rosení, svilušky nesnáší vlhko, v těžkých případech jednou týdně postříkat listy insekticidem |
Lidové recepty
Lidové neboli babské recepty. Často se dávají k dobru jako originální vtip, ale najdete mezi nimi takové, jež dokáží účinně zatočit s nezvanými návštěvníky. Navíc se většinou jedná o prostředky přírodní, které neublíží ani rostlinám, ani vám, ani dodatečně nezatěžují přírodu.
Mýdlovou vodu, nejlépe z obyčejného neparfémovaného mýdla na praní nebo mýdlových vloček, doporučují proti škůdcům dodnes i odborníci.
Jakmile se objeví škůdci, pusťte se s nimi do boje - vyzkoušejte i staré recepty
Jako obdobná, jen trochu exotičtější zbraň proti nejrůznějším škůdcům se doporučuje postřik vychladlým odvarem ze slupek mýdlových ořechů. Obsahují saponin, spolehlivě ničící škůdce. Recept je to jednoduchý, protože právě k tomuto účelu strom mýdlového ořechu saponin produkuje. (www.mydlove-orechy.cz)
Na mšice, molice a podobné nevítané hosty používaly naše babičky kromě pravidelné očisty rostlin i tabákovou vodu. Jednoduše nasypaly tabák do vody a nechaly ho v ní celý den vylouhovat. Se stejným účinkem se jim osvědčil také jednoprocentní roztok karbolky s vodou. Rostliny jimi otíraly, což můžete udělat také, ale jde to i snadněji – přecezenou tabákovou vodu dáte do ručního rozprašovače a rostliny s ní pečlivě postříkáte.