Máme pro vás jednoduché a šikovné nápady, díky kterým vaše zahrada vydrží letní horka i s minimální spotřebou vody. Už jste slyšeli o nádobách Olla nebo alespoň vyzkoušeli plastovou láhev s dírkami?
Pokud se věnujete zahradničení, určitě jste si všimli, že během léta panují úmorná vedra, která rostlinám na záhonech nesvědčí. Pitné vody je v některých částech Česka nedostatek, navíc je drahá, takže používat ji k zalévání je neekologické i neekonomické. Rostliny ale vodu potřebují, aby mohly plodit. Nejlepším řešením tak je zalévat efektivně a s minimální ztrátou.
Zachytávejte dešťovku a sbírejte šedou vodu
K zalévání zahrady je zbytečné používat pokaždé pitnou vodu. Tu je naopak nutné nechat odstát a ohřát, takže je lepší zalévat měkčí dešťovou vodou či použitou vodou z domácnosti. K zachytávání vody budete potřebovat sud nebo nádrž na vodu.
Zavlažovací nádoby Olla
Metoda s využitím keramických nádob, které se používají k řízenému zavlažování rostlin, pochází ze starověké Číny, protože její využívání bylo zaznamenáno již 200 let př. n. l. v knize Fan Shengzhi shu. Z Číny se rozšířila do celého světa, do většiny míst, která trpí nedostatkem vody. Nyní se nádobám říká Olla, což znamená španělsky hrnec a o to vlastně jde.
Keramická nádoba, která na první pohled připomíná džbánek, se až po hrdlo zakope do záhonu. Voda z nádoby vzlíná skrze stěny do okolní zeminy, rostliny okolo ucítí vlhkost a své kořeny nasměrují směrem k nádobě. Nakonec vlásečnicové kořínky sají vodu přímo ze stěny nádoby, což vede k tomu, že si rostliny berou jen tolik, kolik skutečně potřebují, a není třeba zalévat zeminu okolo. Lze tak ušetřit až 90 procent vody, která by se jinak ztratila povrchovým odparem či odtokem.
Podobný princip mohou využít rostliny, které mají dobře rozvinutý kořenový systém, jako jsou například rajčata, okurky, dýně, cukety, fazole, kukuřice, květák, růžičková kapusta, zelí, brokolice…
Ušetříte využitím květináče
Samozavlažovací nádoby Olla podle hodnocení uživatelů na internetu skutečně fungují, nejsou ale nejlevnější. Jedna stojí několik set korun, což se může na velkém záhonu prodražit. Originální nádoby ale můžete nahradit terakotovými květináči s miskou nebo jinými nádobami z neglazovaného porézního materiálu.
Každý květináč má vespod otvor, který je třeba utěsnit tak, aby jím neprosakovala žádná voda. Poté květináč zakopejte do záhonu a vršek přikryjte miskou. Druhou možností je spojit lepidlem dva květináče tak, aby vytvořily takovou vázu. Spodní květináč má odtokový otvor utěsněný, otvor v horní nádobě slouží k nalévání vody.
Zakopané nádoby by měly vyčnívat asi tři centimetry nad okolní půdu, která by měla být promíchaná s humusem. Nádoby v záhoně by měly být asi 60 až 80 centimetrů od sebe a sazeničky rostlin byste měli sázet asi 8 centimetrů od květináče, od originálních nádob Olla to kvůli jejich tvaru může být až 35 centimetrů.
Využijte plastové i skleněné láhve
K postupnému uvolňování vody do záhonu dochází i díky kapkovačům. Prodávají se takové, které nasadíte na skleněnou či plastovou láhev, jsou například z plastu či terakoty. Láhev naplníte vodou a celou sestavu pak zapíchnete ke konkrétní rostlině, k níž se bude voda postupně uvolňovat.
PET láhve můžete využít i dalším, jednodušším způsobem. Uřežte jejich dna, mírně povolte uzávěr a zakopejte je k rostlinám tak, aby hrdlo bylo v jejich kořenové zóně. Pak láhev naplňte vodou a nechte ji pomalu ke kořenům vytékat. Do láhve také můžete udělat pár malých dírek a poté ji zakopat celou, díky tomu se voda dostane skutečně až ke kořenům.
Vak na vodu
Kromě zeleninové zahrádky potřebují v létě závlahu i choulostivější stromy, těm pomůže zavlažovací vak. Ten se přiváže ke kmeni stromu, napustí se vodou, kterou postupně uvolňuje v okolí kmene, takže se dostane přímo ke kořenům stromu. V závislosti na průměru kmene stromu se do vaku vejde 50–75 litrů vody, která je vypouštěna v rozmezí 3–8 hodin.
Kapková závlaha ze sudu
Poctivě zachytáváte dešťovou vodu do sudu či nádrže, ale běhat s konví po zahradě vás příliš nebaví? Vyzkoušejte kapkovou závlahu, jejíž hadici připojíte právě k nádrži na dešťovou vodu, která se bude uvolňovat samospádem. Aby tento systém dobře fungoval, musí voda unikat do hadice pod určitým tlakem. Nádrž či sud na vodu by tak měly být umístěny ve výšce zhruba dvou metrů a voda z nich musí odtékat dostatečně širokým kohoutkem.
Připravte půdu i rostliny
Na horké letní dny myslete už před výsadbou rostlin a připravte si vhodnou půdu. Promíchejte ji se substrátem, který dobře absorbuje a zadržuje vodu, a pořádně prokypřete.
Také sázejte rostliny v blocích podle jejich náročnosti na zalévání. Rostliny, které mají podobnou potřebu vláhy, se o vodu rozdělí, takže ušetříte. Vybírejte správné rostliny do správných podmínek – na slunná stanoviště ty, co mají rády sucho, a naopak. Určitě volte i druhy, které jsou adaptované na sucho.
Mulčujte
Když už vodu do půdy dostanete, měli byste si pohlídat, aby zase rychle neunikla pryč. Mulčujte, protože mulč pomůže ušetřit až 70 procent zálivky. Nejběžnějším vhodným mulčem je sláma nebo štěpka z listnatých stromů. Mulč můžete zahrnout i do půdy, kde funguje jako houba. Při prudkém dešti vsákne a udrží velké množství tolik cenné vody.
Udržet vodu v půdě pomůže i trouchnivějící dřevo či biouhlí, které prostě přimícháte do záhonu společně s humusem.
