Mungo fazole je známější pojmenování pro vignu zlatou (Vigna radiata), teplomilnou jednoletku keříčkového vzrůstu z čeledi bobovitých. Fazolky, které se nechávají vyklíčit, jsou jejími plody: jsou olivově zelené, drobné, malé, asi 5milimetrové. Vignu můžete pěstovat i v našich podmínkách, ale protože pro bohatou sklizeň potřebuje delší dobu, dařit se jí bude jen v nejteplejších oblastech nebo ve skleníku či fóliovníku.
Proces klíčení začíná ve vodě: Vyberte si ze 4 způsobů
Začít si pravidelně klíčit mungo je snadné. Základem je použít správná, tedy pro potravinářské účely určená semena, která koupíte v obchodě s potravinami, ve zdravé výživě nebo na internetu. Ta, co se prodávají v zahradnictvích či květinářstvích jsou vhodná k pěstování, proto bývají mořená, ošetřená pesticidy a fungicidy. Poté, co fazolky přeberete a opláchnete, je umístěte do jakékoliv nádoby (sklenice, zavařovačka, hrníček…), zalejte vodou a takto nechte přes noc, aby nasákla vodu a nabobtnala. Další den vodu slijte a vyberte si, jakým způsobem budete pokračovat dál – možností je totiž několik.
1. Klíčení fazolek mungo na vatě
Dobře navlhčenou vatou, gázou, případně vatovými tamponky k odličování vystelte talíř nebo misku a na tuto výstelku rozhoďte fazolky. Výsev je třeba pravidelně rosit, aby nezaschl.
Pozitiva: Vše potřebné k nakličování máte po ruce. Následná péče se omezuje už jen na rosení, což zvládne i dítě, ale je třeba odhadnout optimální míru.
Negativa: O část úrody přijdete, protože kořínky zůstanou vrostlé do vaty. Klíčky ke konzumaci je třeba odstřihnout nebo odříznout. Fazolky či jiná semena takto pěstovaná nebudete moci proplachovat, takže hrozí, že začnou plesnivět, nebo naopak při nedostatečném zavlažování přeschnou.
2. Klíčení mungo fazolek ve sklenici či PET láhvi
Mungo přesypte do velikostně odpovídající sklenice (od jogurtu, zavařovačky apod.) nebo PET láhve s víkem. Do něj vytvořte dírky, které umožní časté proplachování fazolek (denní minimum je třikrát) dostatkem vody, aby se v nich neuchytily plísně či škodlivé mikroorganismy. Víčko se dá nahradit cedníkem nebo síťkou. Fazolky tak budou mít vzduch, ale nebudou stát ve vodě, jen musí zůstat vlhké, nesmí vyschnout.
Pozitiva: Úroda bude celá vaše, nemusíte ji stříhat, stačí jen vysypat a použít.
Negativa: Fazolky v láhvi musíte několikrát za den propláchnout a vodu nechat důkladně odtéct, aby v ní nezahnívaly nebo neplesnivěly.
3. Klíčení mungo fazolek v klíčicí misce
Fazolky po nabobtnání přesypte do speciální misky určené přímo pro klíčení.
Pozitiva: Úroda bude celá vaše včetně kořínků, nemusíte ji stříhat, stačí jen vysypat a použít. Miska bývá vícepatrová, takže na jednom místě můžete současně nechat naklíčit hned několik druhů semen. Obsah misek se díky odtokovým otvorům snadno proplachuje, čímž eliminujete možný vznik plísně: semena jsou sice ve vlhkém prostředí, ale přitom ne ve vodě. Součástí misky je záchytná nádoba na přebytečnou vodu, takže po prolití fazolek nemusíte ani čekat, než voda vyteče.
Negativa: Pořizovací cena misky (vícepatrová stojí cca 300 Kč). Misku potom musíte někam uložit.
4. Klíčení mungo fazolek v klíčicí misce na elektřinu
Fazolky můžete přemístit i do speciální klíčicí misky na elektřinu. Ta už se dokáže kompletně postarat o vše ostatní, na vás pak přijde řada až se sklizní.
Pozitiva: Úroda bude celá vaše včetně kořínků, nemusíte ji stříhat, stačí jen vysypat a použít. Miska bývá vícepatrová, takže na jednom místě můžete současně nechat naklíčit hned několik druhů semen. Jejich proplachování nemusíte vůbec řešit, zavlažování probíhá automaticky v předem stanovených intervalech a klíčky tak mají neustále bohatý přísun vody.
Negativa: Pořizovací cena misky (vícepatrová stojí cca 1600 Kč), následné výdaje za spotřebovanou elektrickou energii. Misku potom musíte někam uložit.
Kdy naklíčené mungo sklízet, aby bylo pro vaše zdraví maximálně prospěšné?
Jakmile klíčky dorostou velikosti, kterou upřednostňujete, vysypte je z nakličovací nádoby na cedník a důkladně propláchněte. Konzumovat je můžete, jakmile jsou dvakrát až třikrát delší než samotné semeno (uvádí se, že nejpozději sedmý den od začátku klíčení), a jedí se včetně kořínků, výhonků a toho, co zbylo z fazolky. Tedy vše. Maximum vitaminů a prospěšných látek obsahují, když chutnají nejlépe. Jestliže jsou nahořklé, znamená to, že jste je nechali klíčit už příliš dlouho.
Nebudete-li je chtít hned zkonzumovat, nechte je dobře okapat a uložte do lednice. Vhodná je na to klasická plastová mistička s víkem – v lednici vydrží zhruba týden. Pokud nestíháte klíčky jíst tak rychle, jak rostou, můžete je do ledničky umístit rovnou v nakličovací misce, tím jejich růst výrazně zbrzdíte, respektive přerušíte. Klíčky se jedí především syrové či tepelně upravené, nejlépe nad párou. S jejich konzumací začínejte pomalu, zpočátku stačí lžíce denně do jogurtu nebo zeleninového salátu. Vhodnější je přidávat je až do hotových jídel, vařením byste mohli zničit cenné látky (enzymy, vitaminy), nicméně opečené narychlo na pánvi a pokapané kvalitní sójovou omáčkou jsou dobrou náhradou nezdravého mlsání.
Čím nám naklíčené mungo fazolky prospívají? Je toho spousta!
Při klíčení semen, která přijímají vodu, dochází k aktivaci enzymů a štěpení organických látek. Několikanásobně vzrůstá obsah vitaminů (A, B, C a E), klíčky v sobě mají množství cukrů, bílkovin (zhruba tolik jako maso), vápníku, hořčíku, železa, fosforu, nenasycených mastných kyselin, jež podporují imunitu i metabolismus, a dalších látek s protirakovinnými účinky, zelené výhonky (necháte-li naklíčené výhonky poslední den na světle zezelenat) obsahují i chlorofyl. Klíčky jsou pro lidský organismus výborně stravitelné, protože při klíčení se složité cukry rozštěpí na jednoduché – právě proto po jejich konzumaci nehrozí větry jako po luštěninách vařených.
Historie mungo fazolek
První zmínka o konzumaci naklíčených mungo fazolek pochází z 3. tisíciletí př. n. l. z Číny. Svůj jídelníček si jimi obohacovali i féničtí mořeplavci. Bránili se tak proti smrtelným kurdějím, vznikajícím v důsledku nedostatečného příjmu vitaminu C. Ostatně o pozitivních účincích naklíčených semen věděli i naši předci: stačí vzpomenout na pučálku, pokrm z naklíčeného hrachu, který připravovali hlavně v době předvelikonočního půstu.
