Věra Trávníčková: Jeden z mých Phalaenopsisů má jeden ze spodních listů stočený do kornoutu. List je tuhý, bez viditelných známek nemoci. Celá rostlina nenaznačuje nic neobvyklého. Má dva květní stvoly, na jednom vyrážejí další poupata. Ostatní listy (je jich sedm) jsou tvarově normální, roste i jeden nový.
Zvláštní je, že postižený list se musel zkroutit během týdne, neboť při minulém koupání jsem žádnou anomálii nezaznamenala. Napadlo mě, zda rostlina netrpí nedostatkem vody. Nezdá se mi to ale pravděpodobné, neboť zalévám všechny stejně a ostatní jsou v pohodě. Myslím, že vláhy má dost, i po týdnu od zalévání je patrné orosení květináče. Kořeny se zdají být zdravé.
Foto: Věra Trávníčková
Napadlo mě očichat substrát, necítím hnilobu ani nic divného, ale je fakt, že přesazení by se asi hodilo, květináč je plný kořenů. Zatím se mi do toho nechce, neboť rostlina je ve vydatném květu a mám strach, abych jí neublížila. Nenašla jsem ani žádné viditelné škůdce, ani jejich příznaky, list je hladký, suchý, nelepí.
S přibývajícím sluncem jsem si u tohoto Phalaenopsisu všimla jedné zajímavosti. Zatímco v chladných měsících bez slunce byla barva květů sytě žlutá, čím více svítí silné slunko, tím více květy tohoto phalu blednou.
Napadá mě, jestli to nemůže mít spojitost s pokrouceným listem. Nevím tedy, zda jsou květy bledší vlivem nedostatku vody, nějakého stopového prvku či vybledlé od sluníčka nebo to jen souvisí s vadnutím starých květů.
Foto: Věra Trávníčková
Především musím ocenit vyčerpávající popis péče o orchideje, zaslaný do redakce společně s dotazem. Vaše péče je zcela bezchybná, a protože ani důkladná prohlídka, kterou jste provedla, neodhalila žádné hrozící nebezpečí, domnívám se, že se jedná o přirozené chování rostliny.
Nejspodnější listy časem zestárnou a opadnou. Někdy zvadnou a zežloutnou, někdy se před opadem zkroutí. Vaše rostlina má dalších sedm zdravých, pevných listů, přirůstá další a na květních stvolech se tvoří nová poupata: to vše je neklamná známka toho, že se orchideji dobře daří a vy nemáte žádný důvod ke znepokojení. Přesazování určitě naplánujte až po odkvětu orchideje.
Blednutí květů se zkrouceným listem jistě nesouvisí. Květy žlutě kvetoucích phalů ztrácejí obvykle barvu rychleji než ty, které jsou zbarveny sytými barvami (například červené, fialové). Příčinou je zřejmě stárnutí květu: nejstarší květy na stvolu jsou ve srovnání s čerstvě rozkvetlými vždy výrazně světlejší, i když jsou stále pevné, trvanlivé a nevykazují známky odkvétání. Sluneční svit může světlání květů urychlit.
Lenka Farbáková: Do našeho nového bytu jsem si pořídila novou orchidej – Phalaenopsis. Umístila jsem ji na jihozápadní okno v koupelně, světla má myslím dost, ale během dne by na ni nemělo nikdy přímo pražit sluníčko. Teplota v koupelně většinou neklesá pod 21 stupňů Celsia, v zimě pod 18 stupňů Celsia.
Na nedostatek vlhkosti si myslím stěžovat nemůže, spíš se bojím, aby jí neměla až moc a nezačala mi hnít. Jak často ji mám v takovémto prostředí zalévat? Jak se bude rostlinka snášet s jinými věcmi v koupelně? Myslím jednak praní a jednak úklid samotné koupelny. Ať se člověk snaží sebevíc, chemii se nevyhne a čas od času dojde i na to Savo.
I okno v koupelně mohou zdobit orchideje (fot. aut.)
Orientace okna je vhodná a je-li okno dostatečně velké, bude mít vaše rostlina dostatek světla. Větší pozornost je však třeba věnovat teplotě. 18 stupňů při vyšší vlhkosti je pro Phalaenopsis hraniční hodnota a v případě, že i v zimě oknem větráte, mohlo by dojít k poškození orchideje chladem.
Udržíte-li teplotu v koupelně okolo 20 stupňů, nemusíte se vyšší vlhkosti obávat. Zálivku provádějte vždy až po důkladném proschnutí substrátu. Interval je obvykle 6 až 10 dní. Vaší orchideji zřejmě postačí delší interval. Hlavní zásady zalévání byly v našem orchidejovém seriálu mnohokrát zmiňovány. Podrobný návod k pěstování Phalaenopsisů, jejž si můžete i vytisknout, naleznete zde.
Chemie v koupelně bych se neobávala, neublíží-li lidem, neměla by poškodit ani rostlinu. Obvykle postačí důkladné vyvětrání. V případě razantnějšího chemického zásahu nebo při déletrvajícím větrání oknem v zimním období rostlinu z koupelny dočasně odstraňte.
Fallada: Mám pár orchidejí a stává se mi, že po zastřižení odkvetlého stonku z očka vyrostou jakoby další listy. Co s tím?
Ludmila Šmotková: Na mé orchideji vyrašil jen dlouhý stonek a na něm lístky. Při zalévání jsem zjistila, že viditelné kořeny jsou vyschlé, tak jsem rostlinu vyndala z květináče, suché kořeny ostříhala a znovu vsadila do substrátu. Teď budu čekat, jestli se jí bude chtít žít.
Předpokládám, že oba dotazy se týkají orchideje rodu Phalaenopsis. Lístky, vyrůstající na květním stvolu, obvykle bývají základem nové, dceřiné rostlinky, zvané keiki. Často se stane, že rostlina novou rostlinku vytvoří ve chvíli, kdy se cítí být sama ohrožena (tak jako v případě orchideje paní Šmotkové), jako jakousi snahu o zachování rodu.
V přírodě, kdy přirozeně nedojde k rozdělení obou rostlin, pak mateřská rostlina obvykle zahyne a z keiki vznikne plnohodnotná nová orchidej. Šikovný pěstitel v domácích podmínkách však dokáže využít této schopnosti Phalaenopsisu k rozmnožení rostliny.
Oddělením v pravý čas, tedy ve chvíli, kdy keiki má již dostatek nových kořenů, aby bylo schopno samostatného života, a mateřská rostlina ještě není zcela vysílena, lze zachovat při životě a úspěšně dále pěstovat obě rostliny. Přesný popis, fotografii i správný postup pěstování najdete zde.
Jiným případem je vytvoření palístku na květním stvolu. Tento útvar se obvykle objeví již při růstu stvolu. Zatímco keiki je na stvolu přisedlé, palístek těsně obepíná celý stvol. Netvoří kořeny a není na něm patrné srdíčko rostliny – místo, odkud by mohly vyrůstat nové listy. Tento útvar nemá pro pěstování žádný význam a můžete jej bez obav odstřihnout společně s odkvetlým květním stvolem.
Foto: Šárka Kandlová
Šárka Kandlová: Chtěla bych vědět, co se mi dělá na listech orchideje, proč a co s tím.
Bez ostřejších fotografií a bližšího popisu pěstování, především pak hnojení, se mohu jen dohadovat. Poškození listů na první fotografii mohlo být způsobeno mechanicky, například při přepravě. Zdá se, že skvrny jsou zaschlé a dále se nešíří, takže rostlina by měla být v pořádku. Prasklý střed listu může být někdy příznakem nedostatku draslíku (K). Pak by se stav dal napravit vhodným jarním přihnojením.
Foto: Šárka Kandlová
Rostlině na druhé fotografii je třeba věnovat větší pozornost. Jedná se totiž o poškození nejmladšího listu, navíc přímo v oblasti srdíčka, tedy v nejcitlivějším místě každého Phalaenopsisu.
Příčin může být několik: mechanické poškození, napadení savými škůdci, zapomenutá voda v srdíčku, nedostatek či přebytek některého ze základních výživových prvků, příliš slunečního svitu.
Doporučuji důkladnou prohlídku rostliny a v případě nalezení škůdců rychlý zásah. Postup zde byl již několikrát popisován. Rostlinu nemlžte a dbejte, aby se ani při zálivce voda nedostala do srdíčka. Hnojení zahajte až v jarním období.
P. Kuchařičová: Jsem začínající pěstitelka orchidejí, mám zatím tři druhy (Dendrobium, Phalaenopsis, Cambria). Všechny jsou na západním okně. Chtěla jsem se zeptat, jestli to nevadí. Ráda bych také znala váš názor, zda je lepší používat průhledné obaly, v jakých se prodávají phaly, nebo stačí ty obyčejné, neprůhledné.
Pokud se přikláníte k průhledným obalům, prosím o radu, kde je sehnat. Navštívila jsem různé prodejny, ale nikde jsem neuspěla. Také by mě zajímala adresa internetové prodejny, kde lze koupit rostliny, ale třeba i příslušenství.
Na okně, orientovaném na západ, můžete teplomilné orchideje pěstovat zcela bez problémů. V období od dubna do září ale nezapomeňte přistiňovat. Na rostliny by neměly dopadat přímé sluneční paprsky.
Foto: P. Kucharičová
Osobně používám dva druhy květináčů. Cymbidia a některé catleje mám v hliněných květináčích, ostatní orchideje v plastových průsvitných. Výhoda průsvitných květináčů spočívá především v možnosti kdykoli zkontrolovat stav kořenů a orientačně i vlhkost v květináči.
To je pro každého pěstitele neocenitelná výhoda. Například barva kořenů Phalaenopsisu vždy spolehlivě indikuje stav rostliny. Svěže zelené kořeny s patrnými zdravými kořenovými špičkami má rostlina v dobré kondici, vlhkost substrátu je dostatečná.
Stříbřité kořeny se zelenými špičkami obvykle signalizují rostlinu zdravou, vlhkost substrátu je nižší a v několika následujících dnech by měla následovat zálivka. Naopak sklovité, tmavě zelené až hnědé kořeny jsou jasným znakem hniloby. Taková rostlina je v přímém ohrožení života.
Protože Phalaenopsisy jsou epifytické orchideje, všechny jejich kořeny jsou vzdušné, volně rostoucí a při dostatku světla v nich probíhají fotosyntetické procesy. Proto kořeny po obvodu květináče mají zelenou barvu.
Naopak kořeny, na které nedopadá světlo – tedy ty ve středu květináče nebo všechny, máte-li rostlinu v neprůhledném ozdobném obalovém květináči, mají barvu bílou. Převážnou část fotosyntézy ale zajišťují listy a podíl kořenů na tomto procesu je zcela bezvýznamný a na prospívání rostliny nemá téměř žádný vliv.
Průsvitné obalové květináče najdete v některých zahradních centrech, v poslední době se objevují i v hobbymarketech (Obi, Hornbach). Internetový obchod s orchidejemi, substráty a květináči nabízí firma Lukscheiter nebo Orchidej do domu. Ze zahraničních mám velmi dobrou zkušenost s nákupem u firmy Schwerter. Orchideje nabízí také firma Terra koruna.
Tato firma ale neprovozuje internetový obchod, objednané rostliny je vždy třeba osobně vyzvednout. V současném chladném zimním období je osobní odběr rostlin (na výstavách či na pražské burze Živá Exotika) jediným řešením při nákupu od jakéhokoli českého prodejce. Poštou se rostliny v zimě nezasílají, chlad by je mohl nevratně poškodit. Květináče a substráty ale můžete objednat kdykoli.
Monika Sedláčková: Jaký zálivkový režim se má uplatňovat při letnění? Mají se rostlinky jen prostě nechat venku na dešti, nebo se mají i namáčet do vody a jak často?
Při letnění platí stejné zásady zalévaní jako kdykoli jindy. Rozhodujícím kritériem nikdy nemůže být pevně daný časový interval. Četnost zálivky je třeba vždy přizpůsobit vnějším podmínkám, především momentální teplotě a vlhkosti vzduchu a také vlastnostem substrátu.
Pro letnění orchidejí je ideální kryté, stinné stanoviště (fot. aut.)
Substrát nesmí přeschnout a nesmí být dlouhodobě přemokřen. Umístění rostlin je individuální (kryté či volné stanoviště), počasí je nevyzpytatelné. Postup je tedy zcela přirozený. Máte-li rostliny pod střechou či pod širým nebem v době dlouhodobého sucha, zalévejte či namáčejte tak, jak jste zvyklá.
Panuje-li ideální letní počasí: slunečno, teplo, vlahé noci a občas přeháňka, nemůžete svým orchidejím nabídnout nic lepšího; krom občasného přihnojení vaši péči potřebovat nebudou. Při ochlazení a dlouhodobých deštích je však třeba volně letněné rostliny schovat pod střechu, neboť mnohokrát zmiňovaná kombinace chladu a mokra by je mohla vážně poškodit.
Čtenářské příspěvky byly v případě potřeby redakčně upraveny.