Jahody: jak si zajistit dobrou sklizeň

Rozhodnete-li se pěstovat jahody, budete se muset nejdříve rozhodnout, které si vyberete, neboť jejich sortiment je bohatý. Bylo vyšlechtěno mnoho odrůd jahodníku (Fragaria ananassa), které je možné pěstovat od nížin až do nadmořské výšky dosahující osmi set metrů.

Jak pěstovat jahody na balkoně: testovali jsme převislou odrůdu 'Maranell'

Kateřina Hradová

Užitková zahrada

Oblíbené jahody jsou vlastně prvním ovocem dozrávajícím od počátku června (rané odrůdy). Středně rané a pozdnější odrůdy pak plodí v rozestupu asi dvou týdnů po sobě.

Trhejte a skladujte jahody správně, vydrží vám déle

Irena Forejtová

Užitková zahrada

Kde koupit sazenice?

Při koupi sazenic byste měli mít na paměti především zdravotní stav budoucího porostu. Jahody často trpí virovými chorobami, tudíž jedině nákupem sadby z kontrolovaných pěstitelských porostů získáte jistotu o zdraví a pravosti odrůd sazenic.  

Ani v chladném období nezůstanou kvetoucí jahody neopylené – čmeláci se o ně postarají už při teplotách kolem pěti stupňů nad nulou

Dobré výsledky s ujímáním sazenic brzy na jaře budete mít s použitím chlazených sazenic Frigo. Ty jsou přes zimu uložené v chladicích boxech při teplotě minus dva stupně, vytvoří bohatý kořenový systém, a třebaže nevypadají zjara příliš vábně, velice dobře koření a plodí.  

Co musíte vědět: Jak pečovat o jahodníky po sklizni, aby vám vydržely v dobré kondici 

Alena Menclová

Užitková zahrada

Nenechte se zlákat „výhodným“ nákupem rádoby atraktivních odrůd s údajně obřími plody, nezvyklým růstem, nevídanými výnosy a podobně. Reklamní obrázky jsou lákavé (ceny velmi nadsazené), výsledky pěstování však téměř vždy zklamáním.

Osvědčené domácí odrůdy jahod plodí v našich podmínkách spolehlivě, jsou také odolnější proti virózám  

Příprava záhonu

Jahodník snáší mírně kyselé půdy, alkalické mu neprospívají. Hodí se vysazovat jej na záhony po předplodinách hnojených chlévskou mrvou (brambory, některé zeleniny). Přidání kompostu či zahradnického substrátu (rašeliny) zlepší strukturu půdy.

Sazenice vysazujte na připravený záhon až po dvou týdnech, kdy se zem řádně slehne. Jahodník se lépe ujímá a rychleji prokoření 

Do země lze před výsadbou zapravit některé z plných hnojiv – Cererit, NPK, Synfertu – v množství zhruba deset kilogramů na ar. V příštím roce na jaře se jahody přihnojí ledkem, po sklizni opět plným hnojivem, lehce zapraveným do země.  

Možnosti výsadby

Spíše jen jako zajímavost uvádím možnost pěstování jahod na záhonu pouze jeden rok: k výsadbě od dubna do července se používá chlazená sadba Frigo. Sazenice se dávají na záhon v hustším sponu – řádky padesát centimetrů, rostliny na dvacet centimetrů od sebe.  

Porost se rychle zapojí a v příštím roce zjara dává jahodník vysoké výnosy. Tento způsob pěstování je vhodný spíše pro velkovýrobu, i když zkusit si ho můžete také.

Pěstování jahod na tmavé fólii vás zbaví starostí s odplevelováním, plody jsou krom toho čistší a dozrávají o několik dnů dříve 

Obvyklý cyklus pěstování jahod trvá tři roky na jednom místě. V tomto případě stačí vysazovat rostliny na podzim do řádků vzdálených sedmdesát až osmdesát centimetrů v řádcích třicet až třicet pět centimetrů.  

Brzká srpnová výsadba nevyzrálých sazenic s sebou nese riziko velkých ztrát. Vhodnější termín výsadby je v nížinách od září do desátého října, ve vyšších polohách by měla být výsadba jahodníku dokončena do dvacátého září.  

Zkušenosti s textilií

Radost z budoucí úrody kazí obvykle plevel, nepřízeň počasí, a hlavně znečištěné plody. Ani posklizňová práce se záhony jahodníků hustě zarostlými odnožemi není žádná zábava. Textilie na záhoně vám ušetří práci s pletím, skřípaní zubů a motání se ve spleti šlahounů.  

Osvědčená a doporučovaná je černá netkaná textilie, snižující i riziko výskytu hniloby plodů. Její pořízení není nákladné. Prodává se v různých šířích, položení na záhon je snadné – textilie je lehká a na rozdíl od silných fólií se s ní dobře manipuluje.  

Poněkud pracnější je samotná výsadba jahodníku, jehož srdéčko by mělo zůstat těsně nad povrchem půdy. Proto si dejte práci s urovnáním záhonu, aby byl povrch rovný a sazenice se „neutopily“ pod úrovní povrchu.  

Záhon před položením textilie řádně prolijte. Do textilie si před výsadbou vyznačte spon (rozestup) sazenic a prostřihněte ji v tom místě do kříže. Můžete mírně zakrátit (odstřihnout) cípky, abyste lépe viděli místo, do kterého budete sázet.  

Položenou textilii upevněte po obvodu záhonu, jinak vám ji odnese vítr. Zahrňte ji do země po celém obvodu záhonu. K upevnění lze použít i delší příchytky ze silnějšího drátu. Také si můžete koupit za poměrně levný peníz příchytky z plastu, vydrží hodně let.  

Pyramidy a zvýšené záhony

Pěstování jahod na malém prostoru řeší vybudování pyramidy, kam nasázíte asi třikrát více sazenic než na stejnou plochu klasického záhonu. Často se jahody pěstují na vyvýšených záhonech (hrůbcích) asi dvacet centimetrů vysokých.  

Zálivka mezi hrůbky zaručuje vyrovnanější přísun vláhy, zemina se lépe prohřívá a rostliny lépe rostou. Snižuje se také riziko infekčních chorob (plísně, hniloby a podobně). Možnost kapkové závlahy i pro přihnojování vás zbaví snad všech starostí s jahodníkem.

Pěstování jahodníku ve volné půdě je vhodnější v těžší zemině, máte pak možnost lehkým prokypřením provzdušnit záhon 

Zdají se vám jahody příliš choulostivé?

Dnešní vyšlechtěné odrůdy jsou mnohem méně náchylné k chorobám a také škůdce lze při správném pěstebním postupu udržet na uzdě. Je ale pravdou, že jahodník trpí během let mnoha virovými onemocněními pouhým okem neznatelnými.  

Proto se dost často mluví o tom, že rostliny zdegenerovaly – přitom jejich vzhled a stav mají na svědomí zmíněné virózy. Z toho důvodu by se porost neměl nechávat déle jak dva tři roky: tehdy je ještě zdravotní stav jahodníků dobrý.  

Ani sazenice byste neměli odebírat z porostu staršího dvou let, a už v žádném případě si neberte sazenice z nějakých likvidovaných letitých porostů.

K méně příjemným činnostem patří ošetření záhonů jahod po sklizni, ale pro příští úrodu je to opatření nutné 

Jahodníkové zvláštnosti

• Jednouplodící jahody – u nich je jasné, že odplodí podle toho, zda jsou rané (počátek června), polorané (koncem června), nebo pozdní (červenec). Sklizeň je v rozmezí asi dvou až tří týdnů od počátku sběru, záleží pochopitelně na počasí konkrétního roku. 

• Stáleplodící jahody – mají pojmenování trochu matoucí, protože jde o jahodník plodící dvakrát do roka, po sklizni znovu nakvétá (remontuje) a plodí. Plody z druhé úrody dozrávají asi čtyři až pět týdnů po první sklizni, záleží na odrůdě. 

• Měsíční jahody – k těm by se spíše hodilo označení stáleplodící. Od počátku zralosti prvních plodů kvetou a plodí po celou sezonu až do zámrazu. Výnosy jsou ovšem zanedbatelné, jsou to jahůdky spíš do truhlíků a nádob pro potěchu a mlsání dětí.

• Pnoucí jahody – v jejich případě se jistě zaradovalo mnoho těch, kteří nemají zahrádku a těšili se, jak jim budou balkony zdobit vodopády a girlandy jahod. Bohužel reklama je matoucí a předražené sazenice nesplňují očekávaní. 

Pnoucí jahody se nešplhají a neovíjí po opoře, vytvářejí ale velice dlouhé šlahouny, na kterých plodí. Rostlina pak působí jako převislá, a pokud roste v závěsné nádobě či truhlíku, nevypadá tak špatně. Dá se pěstovat i na záhoně.

• Obří jahody – nesetkala jsem se s nikým, komu by jahodník takto plodil, a věřím, že jde spíše o reklamní trik. Zkuste si někdy podrobně prohlédnout obrázky v katalogu – zjistíte, že jsou to na jedné rostlině nakopírované shodné shluky plodů či květů.

Co pak z jahod vyrobit? Tady najdete 26 receptů na moučníky a dezerty z jahod