Většina pokojových rostlin okrasných listem pochází z oblastí s dostatkem světla i tepla. S tím je spojen i přiměřený přísun vláhy a přiměřená vzdušná vlhkost. Udržet poměr mezi těmito potřebami pokojových rostlin v zimě je dost obtížné.
Zima je pro pokojovky náročným obdobím: zajistíme-li teplo, trpí rostliny suchým vzduchem, další příčinou jejich chřadnutí jsou krátké zimní dny
Co máte doma?
Nejčastěji pěstované pokojové rostliny okrasné listem jsou různé druhy fíkusů, žumeny, difenbachie, potosy, kapradiny, monstery, pestrolisté begonie, pnoucí filodendrony, krotony, dracény a zelence, možná že ale doma máte ještě spoustu dalších druhů.
Pro všechny platí, že s prodlužujícími se dny se začínají probouzet k životu, nastává pro ně nová sezona růstu a kvetení. Nyní je tedy správná doba poskytnout jim potřebnou péči a zajistit jim optimální startovní podmínky.
Důkladná prohlídka
Rostliny pěstované v menších nádobách na oknech a květinových stojanech si přeneste na světlé místo a podrobte důkladné prohlídce. Všechny odumřelé části a suché listy odstraňte, nebojte se seříznout rostliny třeba až o dvě třetiny (například drobnolisté fikusy).
Nejen k omlazení rostliny, ale i k vytvarování korunky je nejvhodnější čas brzy zjara
Zmlazené (hluboce seříznuté) rostliny bohatě obrazí a rozvětví se – to platí i o těch pnoucích. Seříznuté, zdravé části můžete zkusit namnožit: nechat je zakořenit ve vodě, písku nebo substrátu určeném pro množení pokojových rostlin.
Potosy snáší řez velmi dobře, řízky ochotně zakoření i ve vodě. Můžete je také sesadit po třech kusech do květináče, kde za čas vytvoří novou košatou rostlinu
Pečlivá prohlídka odhalí i případné škůdce. Pokud je jich málo, lze některé odstranit mechanicky setřením měkkým hadříkem (houbou), u zatvrzelejších škůdců, jako jsou svilušky, třásněnky a podobní, bude na místě chemické ošetření.
Ve vytápěných místnostech i v zimních zahradách se mohou škůdci objevit i v zimním období
Nejdůležitějším úkonem je přesazování
Vzrostlé rostliny před zamýšleným přesazováním důkladně zalijte, případně je namočte s květináčem na několik hodin do vody. Novou nádobu volte o dva až čtyři centimetry větší, než byla původní, taková velikost bohatě postačí.
Menší rostliny vyklopte lehkým poklepnutím o hranu stolu, na kterém přesazujete. Pokud neuspějete a rostlina je příliš prokořenělá, uvolněte bal tupým nožem od boků květináče, případně květináč rozbijte. Kořeny prorůstající odtokovým otvorem opatrně zařízněte.
Nová nádoba z pálené hlíny se musí na několik hodin namočit do vody, jinak by rostlinám odebírala vodu ze substrátu. Každý květináč musíte bezpodmínečně opatřit drenážní vrstvou, zabraňující přemokření zeminy a zahnívání jemných kořínků.
K drenáži se hodí jemný štěrk, keramzit, drcený polystyren, říční oblázky – pro menší květináče postačí asi třícentimetrová vrstva, pro velké nádoby musíte dát pět až deset centimetrů drenáže (podle velikosti květináče).
Pravidelným omytím listů uvolníte průduchy zanesené prachem, rostlinám se bude lépe dýchat, přírůstky budou větší
Nemáte vhodný větší květináč?
Pokud jste si všimli, že pokojové rostliny měli malé nebo vůbec žádné přírůstky, znamená to, že potřebují přesadit. Nemáte-li vhodnou větší nádobu, pak rostlině zredukujte kořenový bal, dejte novou drenáž a zeminu.
Zároveň musíte přiměřeně sestřihnout i nadzemní část, aby zůstal zachován poměr mezi kořenovým systémem a zelenou částí, kterou musí kořeny vyživovat. Je to nouzové řešení, ale rostliny je snáší dobře a bez problémů obrazí a zhoustnou.
Co se nedá zvládnout
Některé pokojové rostliny narostou po letech do opravdu úctyhodných rozměrů, a přesazování už se proto nedá zvládnout v bytových podmínkách.
V takovém případě šetrně odeberte z květináče vrchní vrstvu zeminy až k povrchovým kořenům, a pokud to půjde, opatrně ji mezi nimi prokypřete. Je-li to možné, uvolněte i zeminu po obvodu nádoby.
Doplňte výživným substrátem, řádně zalijte a po sesednutí dorovnejte zeminu do původní výšky tak, aby zůstala alespoň dvoucentimetrová mezera k hraně květináče kvůli zalévání. Každoroční výměna substrátu u velikých rostlin postačí k tomu, aby dále prospívaly.
Přisypanou zeminou může být dobrý kompost, případně zahradnický substrát s přídavkem plného hnojiva
Do čeho přesazovat?
Nakoupit si můžete substráty na určité druhy rostlin – kapradiny, fíkusy, begonie, pestrolisté pokojovky – nebo si můžete namíchat univerzální zeminu ze tří dílů zahradní zeminy, tří dílů dobrého kompostu, dvou dílů písku a dvou dílů jemně drcené kůry či zahradní rašeliny.
Pro pěstování speciálních druhů pokojových rostlin je výhodnější používat substráty pro ně určené. V zahradnických centrech koupíte zeminy pro palmy, kaktusy i sukulenty a další druhy pokojových rostlin v balení od tříkilových po třicetikilové pytle.
Když světlo škodí
Po zimě jsou rostliny zvyklé na málo světla, a tak náhlý přesun na místa, kde se slunko opírá přes sklo do listů, je spíš ke škodě. Popálené listy, zvláště ty mladé, nově vyrašené, nejsou výjimečným jevem.
Rostliny musíte na slunce zvykat postupně: někdy je postačí umístit dál od okna. Vezmete-li oslunění na okně jako základ sto procent, pak metr od okna je přísun světla poloviční, dva metry od okna už pouhých dvacet pět procent světla.
Pestrolisté pokojové rostliny a ty s načervenalými a tmavozelenými listy potřebují více světla než rostliny jen zelené. Při jeho nedostatku ztrácí svoje vybarvení a bílé či žluté panašování se mění na odstíny zelené.
Fíkus přesaďte hlouběji, rád „vystrkuje“ kořeny k povrchu. Hlavně velkolisté druhy chraňte před jarním úpalem
Voda: pokojová
Proč pokojová voda? Nejen proto, že je zapotřebí k zalévání pokojových rostlin, ale hlavně proto, že by vždy měla mít pokojovou teplotu kolem dvaceti stupňů. Chladnější voda způsobí jemným kořenům teplotní šok a zpomalí jejich funkce.
Po přesazení rostliny řádně zalijte, voda utuží substrát ke kořenům, později můžete zeminu i dosypat. Přebytečnou vodu z podmisky nejdéle po půl hodině vylijte a nezalívejte rostliny znovu, dokud zem na povrchu mírně neoschne.
Zálivka by měla být pravidelná
Nejlepší pro zálivku pokojových květin je voda měkká, dešťová. Vodu z kohoutku nechte alespoň den odstát nebo zalévejte vodou převařenou – že rostliny lépe prospívají, poznáte sami velice brzy
Občas bývají u zakoupených rostlin symboly pro zálivku: plná konvička – často zalévat, což znamená, že by zemina neměla na povrchu oschnout a měla by zůstat i do příští zálivky vlhká. Poloplná konvička – mírnější zálivka, zemina by měla oschnout do hloubky asi jednoho centimetru.
Rostliny vyžadující méně častou zálivku (konvička s vodou po dně) – zemina v nádobě může vyschnout do hloubky tří centimetrů. Takovéto dělení je pouze orientační, opět závisí i na teplotě, v níž rostliny pěstujete.
Tlustice o přesazování příliš nestojí, vystačí si s malým květináčem a skrovnou zálivkou
Nespěchejte s přihnojováním
V předjaří s přihnojováním počkejte. Nově přesazené rostliny stačí přihnojit až po šesti týdnech, mají dostatečnou zásobu živin ze substrátu. Nepřesazené nechte mírně narašit, teprve pak je přihnojujte.
Hnojiva vybírejte podle svých zvyklostí: tekutá, prášková, v tabletách – volit můžete hnojiva i pro určité druhy pokojových rostlin nebo hnojivo univerzální. Nedávkujte víc, než je doporučeno: rostlinám byste spíš uškodili, než prospěli.