Vybrali jsme pro vás bylinky, které by na záhonku nebo na balkoně určitě neměly chybět, poradíme vám, jak se o ně co nejlépe starat a na co všechno je můžete využít. Víte například, které léčivky pomohou při odvodnění organismu, které jsou na kašel a které poslouží jako dekorace?
Pěstování bylinek: Základní pravidlo
Bylinky milují slunce, vybírejte jim proto místo, kde si ho užijí. Nemáte-li zahrádku a chcete je pěstovat v truhlících na balkoně, máte šanci i na omezeném prostoru – sesadíte do truhlíku více druhů. Rostliny s podobnými nároky vytvoří kombinace nejen užitečné, ale i zajímavé a pěkné na pohled.
Majoránka: Trvalka nebo letnička?
Pěstování: Teplomilná bylina vyžaduje slunečné stanoviště s propustnou zemí. Sklízí se několikrát do roka těsně před květem nebo v počátku květu. Seřezávejte ji asi na pět centimetrů, bohatě se rozvětví a vydrží na zahrádce do zámrazu. Majoránku běžně pěstujeme jako letničku. Pokud bychom ji chtěli mít jako trvalku, je potřeba ji na zimu vyjmout ze záhonku a uložit na světlé a chladné místo, kde teplota neklesne pod 5 stupňů Celsia.
Využití: V kuchyni se nať z majoránky používá jako koření do polévek, guláše, luštěnin, brambor, na pizzu a k masu. Nejen, že ochutí jídlo, přispívá i k lepšímu trávení. Pro léčení se z kvetoucích vrcholů majoránky dělá čaj na nachlazení a bolesti hlavy, vývar se přidává do koupelí na zklidnění revmatických potíží. Při bolesti zubů žvýkejte čerstvé lístky majoránky – uleví se vám alespoň dočasně.
Meduňka: Čaj, sirup i obklad
Pěstování: Jde o mrazuvzdornou bylinku, můžete ji tedy na záhonech pěstovat jako trvalku. Po pěti letech je dobré trsy rozdělit a zmladit tak porost.
Využití: Typickou citronově medovou vůní doplňuje chuť zmrzlin, pudinků a nápojů. Přidat se může i do majonézy nebo kysaného zelí. Zajímavou chuť má také meduňkový sirup, který se dá připravit i za studena a díky tomu je plný vitamínů. Meduňkový čaj se pije při nespavosti, migréně nebo pro lepší trávení. Čerstvé listy meduňky se dají použít také jako zklidňující obklad – pokud vás poštípe hmyz nebo máte pupínek, přiložte lístky na postižené místo.
Bazalka: Pěstování má svá pravidla
Pěstování: Tato jednoletá bylina se sklízí řezem několikrát do roka v počátku kvetení. Bazalka nemá ráda sucho, ale ani přelévání. Měla by být proto na slunném, ale ne vyprahlém místě a zalévejte ji s mírou – jinak budou kořeny zahnívat. Bazalku s oblibou napadají mšice i molice. Chraňte ji biologickým postřikovým prostředkem, který je na bázi oleje.
Využití: Čerstvě natrhanou bazalku přidáváme do salátů, těstovin, omáček i pizzy. Nejen, že skvěle chutná – látky v ní podporují vylučování žaludečních šťáv a působí proti plynatosti střev. Bazalkový čaj pomáhá při zánětech močových cest a používá se i při odvodňování organismu. Tato rostlina má silné stonky a volně se proto špatně suší. Lístky je lepší dát do sušičky nebo je nasekat a zamrazit.
Pažitka čínská je stále oblíbenější
Pěstování: Pažitku můžete pěstovat jako trvalku – je plně mrazuvzdorná a zjara spolehlivě vyrazí ze země mezi prvními rostlinami. Kromě běžné pažitky pravé je stále oblíbenější i pažitka čínská, které se pro její česnekové aroma lidově říká také česneko-pažitka.
Využití: K dochucení polévek, do pomazánek, na obložené chlebíčky. Pažitka je ideální také na posílení organismu. Obsahuje totiž spoustu vitaminu C, dokonce 3x více než citron. Tato bylinka jde dobře zamrazit, můžete ji tak mít po ruce i v zimě. Využijete ji ale i jako dekoraci. Zkuste si dát rozkvetlou pažitku do vázy, budete překvapeni, jak pěkně se tam vyjímá. Sušené květenství se hodí do různých podzimních a zimních aranžmá.
Petržel: Pěstování na tři způsoby
Pěstování: Dá se dobře pěstovat na záhonku, v truhlíku nebo ve speciálním hrnci na bylinky – petrželáku. V našich podmínkách je to dvouletka: Po časném jarním (či podzimním) výsevu se sklízí listy, další rok rostlina vykvete a po dozrání semen hyne. Vhodnější ale je vysévat ji každým rokem znovu.
Využití: Petrželová nať je výborná na dochucení polévek a salátů. Příznivě ovlivňuje zažívání a podporuje chuť k jídlu. Působí močopudně, má silný dezinfekční účinek. Čerstvá nať obsahuje množství vitaminu C. Méně známý je u nás petrželový čaj, který se doporučuje na čištění organismu. Petrželka se dá sušit i zmrazit.
Koriandr: Koření do perníku i chleba
Pěstování: Dvouletá rostlina se hodí spíše do samostatné nádoby, při výšce šedesáti centimetrů by v truhlíku nevypadala nejlíp. Koriandr má rád slunečnou a teplou polohu, v takových podmínkách kolem sebe šíří zvláštní směs vůně připomínající šalvěj s borovicí a citronem.
Využití: Jestli máte domácí pekárnu, bez koriandru se neobejdete. Je totiž typicky chlebovým kořením a s oblibou se dává i do perníku. V kuchyni se dále používá ke kořenění luštěnin a některých bramborových jídel, hodí se i do polévek. Jako bylina působí proti nadýmání, tlumí migrénu, masti z něj zmírňují bolesti kloubů.
Tymián: Bylinka na kašel
Pěstování: Možná jste četli půvabnou stejnojmennou knihu, a stále ještě nevíte, jak voní tymián. Je to bylinka příbuzná naší mateřídoušce, ovšem teplomilná, takže naše zimy nepřežívá a pěstuje se jako letnička.
Využití: Ve Středozemí je tymián hojně používaný pro svou výraznou chuť i vůni, bývá součástí směsí koření na ryby a zvěřinu, hodí se k drůbeži i do sekaných mas. Smíchaný s bazalkou a oreganem (případně majoránkou) jedinečně ochutí pizzu s rajčaty a sýrem. Tymiánový čaj nebo sirup pomáhá při kašli a nachlazení, tymiánový olej má desinfekční účinky a doporučuje se například při bolestech v krku.
Koprová omáčka a další využití kopru
Pěstování: Tuto jednoletou, nenáročnou bylinu můžete vysévat od dubna do července. V řádcích kopr vysévejte nahusto a protrhávejte podle toho, jak ho budete potřebovat v kuchyni.
Využití: Mladé listy kopru použijete do koprové omáčky, kulajdy nebo třeba tvarohové pomazánky, vyzrálé natě se semeníky dáte do nakládané zeleniny. Semena kopru mají vysoký obsah železa. Vyrobte z nich koprovou vodu (13 rozmělněných semen svařte ve čtvrt litru vody, nechte vychladnout a slijte), která se používá na žaludek a při nespavosti. Kopr se dobře mrazí, na sušení se nehodí – ztrácí barvu a drolí se na prach.
Šalvěj, odpuzovač hmyzu
Pěstování: Má ráda výsluní a lehkou suchou zem. Na stanovišti vydrží pět let, pak ji, už zdřevnatělou, vyměňte za novou (dobře se množí letními řízky).
Využití: Pěstovaná v nádobě na balkoně je pěkným okrasným keříkem, který navíc odpuzuje hmyz. Listy s cibulí jsou výborné do drůbeží nádivky, připravit si můžete i šalvějový ocet nebo máslo. V Persii a Číně platila za posvátnou bylinu – tak moc si ji cenili pro její léčivé účinky. Obklad s rozmačkaných lístků pomůže při hmyzím štípnutí, šalvějový čaj zklidňuje kašel a rýmu, snižuje pocení.
Pelyněk, pomoc při krvácení z nosu
Pěstování: Na záhonech potřebuje pelyněk místo – vzdálenost rostlin musí být nejméně půl metru. Nesázejte ho k ostatním bylinám, jako jsou kmín, šalvěj, anýz či fenykl. Za deště se totiž z listů pelyňku vymývá toxin potlačující růst, který škodí sousedním rostlinám. Pelyněk je plně mrazuvzdorný, snese i mráz kolem 25 stupňů.
Využití: Peliněk kozalec neboli estragon je nedílnou součástí dijonské hořčice, v kuchyni se používá jako čerstvé nebo sušené koření na kuře, do polévek nebo k přípravě estragonového octa. V lidovém léčitelství se pelyňky odjakživa užívaly k léčbě nachlazení, zánětů průdušek a k odčervování. Trápí vás krvácení z nosu? Listy pelyňku stočené do nosu ho pomohou zastavit.
Bylinky pro všechny? Ano, ale opatrně
Jak vidíte, kuchyňské bylinky jsou vlastně léčivky, léčivky se dají použít v kuchyni. Ale všeho s mírou, všechno koření je opravdu jen k ochucení; předávkováním a nevyzkoušenými kombinacemi můžete jídlo nadobro pokazit. Tak ať se vám letos daří jak s bylinkami vyzkoušenými, tak i s těmi méně známými a neobvyklými.
Ať se nepředávkujete a nemusíte spěchat k lékaři. Třeba v novém modelu fábie, mrkněte se, jak bude vypadat po faceliftu.