Jak pěstovat nenáročný rozrazil

Rozrazil (Veronica) tvoří početnou rodinu, jejíž členové se liší vzrůstem, tvarem i květenstvím. Dopřejete-li rozrazilům dostatek slunce, můžete jednotlivými druhy osázet takřka celou zahradu. Nízké druhy vyniknou na skalce, střední v kombinaci s letničkami a vysoké jako solitéry.  

Pro původní rozrazily je tradiční modrá barva, vyšlechtěné kultivary se mohou pochlubit daleko větší barevnou škálou; foto: zahradnictvi-petr

Nápadné i nenápadné příbuzenstvo  

Oproti šlechtěným mají polní druhy rozrazilu často neatraktivní vzhled a nenápadné květy, takže je ve volné přírodě snadno přehlédnete. Nejrozšířenějším původním druhem u nás je rozrazil rezekvítek, drobná bylina s modrými kvítky, jež svou hojností působí na leckteré zahrádce potíže jako plevel.

Vraťme se však k druhům, které si právem získaly pozornost zahradníků i zahrádkářů. K nejvděčnějším patří nízké, kobercovitě rostoucí rozrazily. Uplatní se nejen na zmiňovaných skalkách, ale také na suchých zídkách či jako půdokryvné rostliny.  

Pro své barevné květy je v kombinaci s kameny nepřehlédnutelný 

Středně vysoké druhy, tvořící husté trsy s květy uspořádanými v drobnějších i nápadných klasech nejlépe vyniknou na záhonech ve společnosti trvalek i letniček s obdobnými nároky na pěstování. Velmi pěkné kombinace vytvářejí například s levandulí, mákem, šantou, kokardou, diviznou, šalvějí, kopretinou, řebříčkem či hvozdíkem. 

Nejvyšší rozrazily mohou vytvářet na záhonu pozadí pro nižší květiny, stejně tak se budou dobře vyjímat před zídkami a ploty, kde potlačí jejich nudnou jednolitou plochu.  

Vyšší rozrazily se uplatní například před zídkami, se kterými výborně kontrastují  

Kdy se dočkáte květů?  

Rozrazily dokáží zkrášlovat zahrádku od jara do podzimu. Časně kvetoucí druhy začínají kvést v dubnu, nejvíce jich ale kvete v květnu a červenci. Jsou mezi nimi i odrůdy kvetoucí až do konce léta. Při dobrých pěstitelských podmínkách a teplých podzimních dnech vás mohou překvapit ještě dávkou pozdních květů.  

I nenáročnost má své meze  

Všechny druhy rozrazilu patří k velmi nenáročným rostlinám, přesto i ony mohou při špatných podmínkách živořit. Paradoxně jim může škodit také přílišná péče.  

I když jsou mnohé rozrazily z přírody zvyklé na obtížné podmínky, aby vytvořily husté trsy a nasadily na květ, potřebují alespoň základní péči

Rozrazily bez rozdílu chtějí světlé, případně lehce zastíněné místo, například před vyššími rostlinami, které během dne vytvářejí občasný stín. Úpal jim příliš neprospívá.  

Půdu potřebují výživnou, lehčí, dobře propustnou, nejlépe hlinitopísčitou. Druh od druhu se ovšem liší nároky na její vlhkost. Zatímco rozrazil klasnatý si libuje v suché půdě, dlouholistý upřednostňuje půdu vlhčí.  

Velkým plusem těchto trvalek je mrazuvzdornost až do velmi nízkých teplot okolo minus třiceti stupňů. Ale i mezi nimi najdete druhy, které si s mrazem zcela neporadí. Například Veronica repens snadno vymrzá během holomrazů, a potřebuje proto na zimu dobrou přikrývku z chvojí.  

Vody hojně, výživy méně  

Vlhkomilné druhy potřebují zajistit pravidelný přísun vláhy. V době květu a v horkém létě vyžadují dostatečnou zálivku i suchomilné druhy. Nejvhodnější je zálivka večerní, kdy nehrozí, že se voda sluncem příliš zahřeje.  

Zato s hnojením musíte u rozrazilu opatrně. Přílišné a časté dávky vedou k řídnutí a rychlému stárnutí rostliny a k nevzhledně vytáhlým lodyhám.  

Aby se rozrazil ze zahrad neztratil  

Rozrazily nepatří k dlouhověkým trvalkám. Myslete na to dříve, než vám začnou pomalu ze zahrady mizet. K udržení počtu mladých, aktivních rostlin stačí rozdělit po pár letech větší trsy a rozsadit je na více míst.  

Drobnější trsy můžete po čase přesadit na nové místo, nebo jim přidat novou výživnou zeminu

Pokud jsou některé rostliny delší dobu drobné a dobře se nevyvíjí, změňte jejich stanoviště a přesaďte je do nové, výživné půdy, případně jim ji alespoň přisypte. Budete-li kupovat nové exempláře rozrazilu, vězte, že ceny se pohybují od třiceti do padesáti korun za kus.