Mšic je až 850 druhů. Istockphoto.com

Mšic je až 850 druhů. | Istockphoto.com

Usazují se často na jabloni. Istockphoto.com

Usazují se často na jabloni. | Istockphoto.com

Nebo také na ružích. Istockphoto.com

Nebo také na ružích. | Istockphoto.com

Napadenou rostlinu je třeba bez prodlení ošetřit. Istockphoto.com

Napadenou rostlinu je třeba bez prodlení ošetřit. | Istockphoto.com

Slunéčka jsou v boji proti mšicím skvělým pomocníkem. Istockphoto.com

Slunéčka jsou v boji proti mšicím skvělým pomocníkem. | Istockphoto.com

Usazují se často na jabloni. Istockphoto.com
Nebo také na ružích. Istockphoto.com
Napadenou rostlinu je třeba bez prodlení ošetřit. Istockphoto.com
Slunéčka jsou v boji proti mšicím skvělým pomocníkem. Istockphoto.com
5
Fotogalerie

Mšice útočí, braňte své rostliny. Pomůžou berušky, ocet či mléko

Mšice dokáží svým urputným sáním rostlinu zcela zničit, takže když se objeví, je třeba proti nim okamžitě zakročit. Než sáhnete po chemii, vyzkoušejte tyhle ekologické prostředky.

Mšice patří k nejčastějším škůdcům, s nimiž se může zahrádkář setkat. Rostlinu obsadí často nenápadně a člověk si jich všimne až v okamžiku, kdy se bylině či stromu začnou kroutit a chřadnout listy, které nakonec odpadnou. Kdyby jen  to – rostliny nemají dostatek živin, a tak zastavují svůj růst, chřadnou a nakonec mohou i uhynout.

Mšice jsou schopny napadnout snad všechny kulturní rostliny. Nejen zeleninu, kterou si pěstujeme na zahrádce, ale i ovocné stromy a květiny včetně těch pokojových. Navíc jsou schopny své hostitele střídat. Pokud tedy máte pocit, že jste se jich zbavili, důkladně prohlédněte i okolní rostliny. Možná se totiž jejich kolonie jen přestěhovala.

Jedna samice má až 250 potomků

Nebezpečným faktorem je i jejich schopnost se rychle množit. Tihle škůdci se většinou rozmnožují bez oplodnění, i když na podzim se rodí obě pohlaví a jedinci se páří. Samice rodí nymfy, které dozrávají zhruba 10 dní, pak jsou schopny se samy množit. Jedna samice může mít až 250 potomků. Za jednu sezonu jsou mšice schopny zplodit až 30 generací. To už je pěkná řádka mšic.

Mšice jsou navíc pořádně odolný druh a je těžké je zlikvidovat. Aby se to povedlo, je nejlepší zkombinovat několik typů boje. Nejprve jim znesnadněte usazení se na vaší zahradě. Mšice odrazují aromatické druhy, jako jsou afrikán, tymián, bazalka, saturejka, máta a podobně, proto kolem své zeleniny vysázejte tyto byliny.

Vosičky jsou ve skleníku skvělým predátorem

Biologický způsob ochrany rostlin počítá s predátory. V přírodě nachytejte slunéčka sedmitečná, která následně vypustíte na napadenou rostlinu. Ta začnou mšice požírat. Skvělou zbraní jsou i vosičky Aphidius colemani. Tahle dva milimetry velká vosička naklade svá vajíčka do mšic, které to znehybní a později zahubí. Za dva týdny se ze mšice vylíhne nová generace vosiček. Vosičky můžete koupit, ale není to levná záležitost. Mšice také během svého skonu vylučují látky, které ostatní mšice varují před predátory. Ty pokud mohou, přesunou se na jinou rostlinu nebo se ukryjí.

Proto je dobré zkombinovat biologickou ochranu ještě s nějakým postřikem. Ten ostatně můžete použít i v případě, že máte napadené rostliny venku a ne ve skleníku. Je však třeba vybrat postřik vhodný na daný druh mšic, těch žije ve střední Evropě asi 850. Některé mšice jsou odolné k účinné látce přípravku. Navíc mšice jsou přizpůsobivé, takže i na vhodně zvolený přípravek si brzy mohou vytvořit odolnost.

Roztok proti mšicím umícháte snadno doma

Použití insekticidů má mnoho nevýhod. Napadnou-li mšice rostlinu v době, kdy už má plody, mohou se jejich zbytky právě v nich usadit a vy je později sníte. Vyzkoušet však můžete některý z přírodních postřiků, které za pár korun umícháte doma.

Vyzkoušejte mléko

Obyčejné polotučné mléko smíchejte v poměru 1:1 s vodou. Výsledný roztok nastříkejte na napadené rostliny. Druhý den zopakujte. Roztok znemožní mšicím dýchat. Po dvou dnech by měla být mšicí populace výrazně zredukovaná, zbytek můžete ručně zahubit. Pokud však mléko nefunguje, můžete vyzkoušet třeba česnek.

Roztok proti mšicím z česneku

Stačí rozmačkat několik stroužků česneku a vmíchat do sklenice vody. Nechte chvíli odstát a aplikujte. Opět druhý den zopakujte a zhodnoťte výsledek.

Kopřivy nejsou jen plevel

Kopřivy lze využít hned dvěma způsoby. Nálev připravíte tak, že hrst listů kopřivy zalijete vroucí vodou a necháte zhruba šest hodin louhovat. Pak jej můžete použít na mšice. Silnějším roztokem je jícha, kdy kopřivy ve vodě na slunci po několika dnech začnou kvasit. Kvašení poznáte podle uvolňovaných bublinek a zápachu. Když se bublinky přestanou uvolňovat, proces kvašení skončil a jícha je na světě. Je to tmavá a silně zapáchající tekutina, kterou je třeba naředit vodou alespoň v poměru 1:1. Lze ji použít i jako hnojivo, v tom případě se ředí až 1:10.

Co zbude v kávovém hrnku

Kávová sedlina je skvělá do kompostu, ale pokud ji nasypete do záhonu, odradí i mšice.

Postřik z octa

Na rostliny můžete nastříkat octovou vodu, mšicím rozhodně neprospívá. Ocet prostě vmícháte do sklenice vody. Je třeba roztok nastříkat jen na postižená místa a druhý den je lepší rostliny polít čistou vodou. Pokud použijete příliš silný roztok, listy rostlině zničíte.

Ocet můžete zkombinovat i s dalšími ingrediencemi. Vyzkoušejte tento roztok: půl litru teplé vody, půl deci oleje, půl deci octa a lžíce saponátu. Všechny ingredience smícháme a emulzi aplikujeme rozprašovačem na napadenou rostlinu.

Doporučujeme

Články odjinud