V dnešním pokračování se zaměříme na orchideje, které spojuje několik společných znaků: citlivé kořeny a listy, vejčité pahlízy a četné, pestré a často vonné květy. Řeč bude o příslušnících rodu Oncidium.
Běžně dostupné rody Oncidium, Odontoglossum, Miltonia, Brassia a především mnoho jejich hybridů, často prodávaných pod obecným označením Cambria, můžeme zařadit do jedné skupiny. Proč? Tyto orchideje mají prakticky stejné nároky na pěstování a také jejich vnější vzhled je velice podobný.
Jak se vyznat v pahlízách
Prvním společným znakem orchidejí, patřících do této pestré skupiny, je vejčitá, zploštělá pahlíza. Jedná se vlastně o zásobní orgán, zadržující vodu. Pahlízy zdravé rostliny v dobré kondici jsou hladké, šťavnaté a svěže zelené.
Oncidium Sweet Sugar: teplomilné a nenáročné
Svraštělá pahlíza není sama o sobě důvodem k panice. Po dvou až třech letech totiž každá zestárne, svraští se a ztratí listy. Má-li rostlina dostatek nových výhonů, můžeme takovou pahlízu při přesazování oddělit: pro další růst rostliny nemá žádný význam.
Dojde-li ke svraštění mladých pahlíz, téměř vždy se jedná o projev špatného hospodaření s vodou. V lepším případě je na vině nedostatečná zálivka: takovou rostlinu stačí důkladně zalít (dle zásad správného zalévání orchidejí) a během pár dnů se pahlízka napije a vyrovná.
Beallara (Brassia x Cochlioda x Miltonia x Odontoglossum): atraktivní květ, bujný růst
Horší a bohužel častější případ je již několikrát zmiňované uhnití kořenů následkem přemokření substrátu. Nefunkční kořeny nemohou dodávat rostlině vodu, v důsledku čehož orchidej strádá. V tomto případě lze doporučit její přesazení do vzdušného substrátu.
Kořeny: tenké a choulostivé
Při přesazování nezapomeňte kořeny zkontrolovat: špatné (tedy duté a shnilé) ostříhejte. Zůstane-li orchidej zcela bez kořenů, zkuste ji posadit do vlhkého živého mechu. Oncidia v něm koření i vyrážejí nové výhony velmi ochotně. Zachraňování v mechu je stejné jako u Phalaenopsisů. Podrobný popis najdete zde.
Colmanara (Miltonia x Odontoglossum x Oncidium): kvete ochotně a bohatě
Dostali jsme se ke kořenům, druhému společnému znaku oncidiovitých orchidejí. Oncidia patří mezi epifyty, takže všechny jejich kořeny jsou původem volně rostoucí – vzdušné. Vzhledem k tomu, že jsou ve srovnání například s kořeny Phalaenopsisů velmi tenké, bývají také daleko citlivější ke všem výkyvům podmínek.
Zálivka a hnojení: jemně a s citem
Substrát je proto třeba udržovat stále lehce vlhký, maximálně do týdne by měl proschnout, nikoli však úplně vyschnout. Strukturu zvolte jemnější než u phalů, ideální velikost kousků kůry se pohybuje okolo 5 milimetrů. Substrát by měl být velmi vzdušný.
Zalévání Oncidií je úkol jak pro chytrou horákyni: ani málo, ani moc. Štědřejší zálivku si můžete dovolit pouze v teple a u čistě kůrového substrátu. Obsahuje-li vaše směs i nasákavé složky (rašelinu), jsou při vyšší zálivce kořeny přímo ohroženy hnilobou.
Miltonia: vyhovují jí mírně chladnější podmínky
Budete-li zalévat málo, citlivé kořenové špičky budou zasychat a nerovnoměrná zálivka se projeví i harmonikovým růstem listů i květních stvolů. Nezapomeňte, že čistě kůrový substrát vysychá daleko rychleji!
Pěstujete svá Oncidia v zimě na parapetu nad radiátorem? Letníte je na balkoně a právě udeřila vlna letních veder, doprovázená vysušujícím větrem? Mlžte! Zvýšením vlhkosti předejdete harmonikovému růstu a odradíte svilušky, které si libují v suchém vzduchu. Pro zalévání i mlžení použijte dešťovou vodu.
Oncidium Tiny Twinkle: něžné, vonné a teplomilné
Hnojení provádějte pouze ve vegetačním období. Hnojivo aplikujte zhruba po 10–14 dnech, dávku držte při spodní doporučované hranici (0,5 mililitrů na litr vody). Velmi vhodné je i občasné hnojení na list (koncentrace může zůstat stejná).
Listy: choulostivé a tenké
Třetím společným znakem jsou listy: Oncidium a jemu podobné orchideje mají ve srovnání s phaly, catlejemi či dendrobii mnohem tenčí, a tedy citlivější a méně odolné listy. Rádi si na nich pochutnají saví škůdci, především svilušky. Zapomenutá kapka vody na listu v chladu snadno odstartuje houbovou chorobu a sluneční paprsky listy brzy popálí.
Degamoara (Brassia x Miltonia x Odontoglossum): krkolomné jméno, exotický vonný květ, robustnější vzrůst
Specifickým problémem oncidiovitých orchidejí je již zmíněný takzvaný harmonikový růst. Listy a květní stvoly nových výhonů se namísto přímého, rovného růstu skládají jako záhyby na tahací harmonice. Příčinou je nerovnoměrná zálivka či nedostatek světla. Takto silně postižený výhon se obvykle již nesrovná a při přesazování je vhodné jej odstranit.
Kam umístit Oncidium
Většina Oncidií a jim podobných orchidejí patří mezi temperované orchideje. Pro indukci kvetení je tedy velmi vhodný letní pobyt venku, ale vzhledem k jejich velké citlivosti je třeba pečlivě dodržovat rovnoměrnou zálivku, dobře stínit a být neustále ve střehu v boji se škůdci.
Při nákupu dejte přednost rostlině s co největším počtem zdravých pahlíz (Oncidium Sharry Baby)
Oncidia, která se svými nároky blíží teplomilným orchidejím, budou dobře celoročně prospívat i na stíněném okně, kterým v letním období často (v noci) větráte. Chladnomilnější můžete po letnění umístit na chladnější chodbě. (Při teplotách pod 20 stupňů Celsia je mlžení zcela nevhodné!)
Dělení a množení
Oncidium patří k sympodiálním orchidejím s postupně přirůstajícími výhony – pahlízami. Obvykle v jarním období najdete na bázi loňské pahlízy rašící nové výhony. Při dělení dbejte na to, aby nová rostlina měla nejméně tři dospělé, zdravé pahlízy.
O pěstování orchidejí si můžete přečíst i v knize Martina Zouna Orchideje Druhy vhodné pro pěstování v domácích podmínkách