Snažíte se během sezóny pečovat o budoucí úrodu co nejlépe, přesto bývá výsledek nevalný? Nepomáhá ani přihnojování, nedaří se novým odrůdám a vy se trápíte otázkou, proč tomu tak je? Zkuste střídat plodiny na záhonech a zlepšení se dostaví.
Než se letos pustíte do výsadby, vezměte si už teď tužku a papír, na nějž sepíšete, co chcete pěstovat. Pamatujete-li si, kde jste měli vloni zasazené kedlubny, pak je letos vysaďte jinam. Najděte jim záhon splňující jejich požadavky na přísun živin a stejně postupujte u ostatních druhů.
Unavené záhony
Pěstujete-li několik let po sobě na záhonu zeleninu plodovou (případně kořenovou či listovou), zjistíte, že úroda je rok od roku horší. Čím to je? Rostliny z půdy jednostranně čerpají stále stejné živiny, čímž dochází k její únavě. Problém pak nastává i s chorobami a škůdci, kteří se objevují na podobných plodinách. Navíc každá plodina vylučuje do půdy látky, jež se pak v půdě hromadí a další roky zabraňují rostlinám ve vývoji.
Znovuobjevené plánování: zelenina ve třech tratích
Střídat plodiny na záhonech musíte každoročně a vůbec při tom nezáleží na velikosti zahrady. Zeleninovou zahrádku si rozdělte na díly tak, abyste v každém měli plodiny podle specifických nároků na živiny, respektive hnojení.
Dopracujete se tak k tříletému prostřídání plodin na záhonech (tzv. tří tratí):
- Zelenina 1. tratě: řadíme do ní druhy zelenin náročné na živiny – plodovou zeleninu (papriky, rajčata, okurky, lilky, dýně, cukety, patisony, melouny), košťáloviny (kapusta, zelí, květák, brokolice, kedluben), dále celer, pórek, kukuřici cukrovou či brambory. Do záhonů pro ně určených je potřeba vpravit už na podzim dostatečné množství čerstvého hnoje (chlévská mrva, živný kompost) a v sezoně dle potřeby přihnojit.
- Zelenina 2. tratě: řadíme do ní zeleninové druhy středně náročné na živiny, ale nesnášející přímé hnojení organickými hnojivy. Pěstujeme je rok po přímém hnojení – hnůj z předchozího roku se mezitím proměnil na kvalitní humus s nižším obsahem živin. Záhony na podzim jen lehce přihnojte zeleným hnojením nebo na jaře před výsadbou pomaleji rozpustnými průmyslovými hnojivy či kompostem. Patří sem kořenová zelenina (mrkev a karotka, petržel a pastinák, červená řepa, ředkev, ředkvičky, černý kořen), vhodná je výsadba česneku a cibule sazečky, šalotky či pažitky. Z listových zelenin se bude dařit salátům, mangoldu a špenátu. Počítejte s tím, že druhy z první tratě a většina z druhé tratě jsou náročné na zavlažování.
- Zelenina 3. tratě: řadíme do ní zeleninové druhy nenáročné na živiny. Záhony pohnojíme slabě kompostovaným hnojivem nebo je – pokud je půda v nich bohatá na živiny – můžeme nechat bez hnojiva. Pěstujeme je dva roky po přímém hnojení. Patří sem luskoviny (fazole, hrách, bob), některé bylinky a koření (kopr, majoránka, bazalka).
Tři roky utečou, ale co dál? Na podzim třetího roku opět záhon silně pohnojíte, čímž získáte první trať na příští sezonu: koloběh se tak může opakovat. Nejvhodnější je mít alespoň tři záhony, abyste mohli současně pěstovat zeleninové druhy s různými nároky na živiny.
Kam dát vytrvalou zeleninu?
Pro výsadbu vytrvalých zelenin (rebarbora, libeček, chřest) najděte místo s kvalitní, propracovanou a organickými hnojivy vyhnojenou půdou. Každoročně doplňujte živiny ještě přihnojováním průmyslovými hnojivy, použít můžete i zálivku z výluhu kopřiv či drůbežího trusu. Vytrvalé zeleniny mají velkou spotřebu živin, vytvářejí hodně hmoty a navíc na stanovišti zůstávají několik let, proto je pravidelné přihnojování nutností.
Jak plodiny střídat?
Rozhodování o tom, jak prostřídat plodiny, si zkuste zjednodušit. Víte-li, že vloni byla na záhonech rajčata (plodová zelenina – sklízeli jste, co se urodilo nad zemí), příští rok pěstujte třeba karotku (to, co budete sklízet pod zemí). Střídejte plodiny s vyššími nároky na vláhu s těmi, které tolik náročné nejsou. Po žíznivých okurkách či květáku vysaďte další rok cibuli nebo česnek, jež tolik vláhy nepotřebují. Zeleninu se širokými listy vystřídejte úzkolistými plodinami, kořenovou zeleninu s těmi druhy, které mají kořeny pouze podpovrchové.
Střídáním plodin ušetříte za postřiky proti chorobám i škůdcům
Cibulové zeleniny pěstované po sobě na jednom místě by byly ve větší míře napadeny háďátky, hnilobou a padlím. Jak škůdci, tak i choroby zůstávají v půdě a další cibuloviny by byly ohroženy od samého začátku. Stejná situace by nastala u kořenové zeleniny, kde by se šířila například černá hniloba či rakovina pastináku. Důležité je vystříhat se pěstování rajčat po bramborách kvůli přenosu plísní a houbových chorob. Brambory pěstované více let na stejném místě trpí nadměrně strupovitostí.
Uzdravte svoje záhony
K regeneraci půdy přispívá pěstování luskovin. Ty mají schopnost obohacovat půdu dusíkem, nutným k tvorbě zelené hmoty. Hrách i fazole vám tedy přinesou nejen užitek v podobě úrody, ale vylepší i půdu na záhonech. Nezapomínejte ani na zelené hnojení: namíchané směsky koupíte v zahradních centrech a před koncem léta vysejete na záhony.
Promyšlené pěstování od jara do podzimu
Při střídání plodin myslete i na to, abyste záhony využili opravdu od časného jara až do pozdního podzimu. Můžete tak sklízet úrodu několikrát: brzy na jaře přijde na řadu výsev ředkvičky, k tomu vysaďte na záhon hlávkový raný salát a rané kedlubny. Postupně sklizené vitaminy nahradí rajčata či papriky a po jejich sklizni ještě stihnete výsev zimního špenátu nebo cibulky. Další úrodu budete sklízet, jakmile zmizí poslední sníh ze záhonů.
TIP NA VIDEO: Jak probudit na jaře zahradu a začít sázet?