Pokud si vypěstujete sazeničky z výsevu ve skleníku, budou otužilejší a vitálnější. Foto: iStockphoto.com

Pokud si vypěstujete sazeničky z výsevu ve skleníku, budou otužilejší a vitálnější. | Foto: iStockphoto.com

Sazenice sázejte šikmo, nikoliv příliš hluboko. Foto: iStockphoto.com

Sazenice sázejte šikmo, nikoliv příliš hluboko. | Foto: iStockphoto.com

Rajčata pěstovaná ve skleníku potřebují větrání. Foto: iStockphoto.com

Rajčata pěstovaná ve skleníku potřebují větrání. | Foto: iStockphoto.com

Ta domácí mají čas dobře vyzrát a chutnají pak o to lépe. Foto: iStockphoto.com

Ta domácí mají čas dobře vyzrát a chutnají pak o to lépe. | Foto: iStockphoto.com

Rajčata potřebují dostatek hnojiva. Foto: iStockphoto.com

Rajčata potřebují dostatek hnojiva. | Foto: iStockphoto.com

Děti bude pěstování i sklízení zralých plodů bavit. Foto: iStockphoto.com

Děti bude pěstování i sklízení zralých plodů bavit. | Foto: iStockphoto.com

Zalévejte ke kořenům, nikoliv celé rostliny. Foto: iStockphoto.com

Zalévejte ke kořenům, nikoliv celé rostliny. | Foto: iStockphoto.com

Sazenice sázejte šikmo, nikoliv příliš hluboko. Foto: iStockphoto.com
Rajčata pěstovaná ve skleníku potřebují větrání. Foto: iStockphoto.com
Ta domácí mají čas dobře vyzrát a chutnají pak o to lépe. Foto: iStockphoto.com
Rajčata potřebují dostatek hnojiva. Foto: iStockphoto.com
7
Fotogalerie

Rajčata sázejte teď: 8 zásadních rad k výsadbě a pěstování

Že je moc brzy? Kdepak, ve fóliovníku rajčata porostou jako z vody a na výsev tyčkových rajčat určených k výsadbě po zmrzlých není nač čekat. Jak tedy na výsadbu a pěstování rajčat?

Domácí rajče má výrazně lepší chuť než rajče kupované. Čím to? Nemusí absolvovat dlouhou cestu někam do prodejny, neleží pak na regálu, a hlavně ho můžete z rostliny utrhnout, až když je krásně vyzrálé. I když s pěstováním třeba nemáte žádné zkušenosti, nebojte se a pusťte se do toho, pro začátek klidně stačí zasadit do květináče jedinou rostlinu.

1. Co rajčata potřebují? Začněte hnojením

Všeobecně platí, že rajčata jsou poměrně náročná na výživu, proto je nutné půdu před výsadbou pohnojit. Do hloubky nejméně třiceti centimetrů zapravíme dávku zetlelého hnoje nebo kompostu. Rajčata totiž koření poměrně hluboko. Kromě základních prvků, jako jsou dusík, fosfor a draslík, je pro rajčata důležitý mikroelement bór. Na jeho nedostatek rajčata reagují tak, že se listy stáčejí a jsou světlé. Deficit se dá vyrovnat hnojením boraxem v dávce 2,5 gramu na metr čtvereční nebo postřikem na list 0,2% roztokem boraxu. Pro rajčata je nejlepší propustná půda bohatá na humus a živiny s neutrálním pH. Dobře snášejí i mírně kyselé či mírně zásadité prostředí (pH 5,5 až 7,0).

Jak si vypěstovat rajčata? Podívejte se na video:

2. Zajistěte jim dostatečnou půdní vlhkost

Pro tvorbu plodů má důležitou roli také přiměřená půdní vlhkost. Nepravidelné zavlažování snižuje jakost a množství plodů. Osvědčený způsob, jak udržet vlhkost a přitom půdu nepřemokřit, je nastýlání slámou nebo černou fólií. Odpar vody je nižší a na udržení půdní vlhkosti stačí zavlažovat dvakrát týdně podmokem, aby se co nejméně vody dostalo na listy. Optimální teplota pro růst rajčat se pohybuje kolem 22 °C. U teplot klesajících pod 12 °C se růst zastaví a stejně tak jsou nevhodná i horka nad 35 °C.

3. Pěstujte je s celerem

Pokud pěstujeme kromě rajčat i bulvový celer, bude z nich ideální dvojice. Celer má stejné nároky na výživu a podle pravidel permakultury oběma plodinám „spolužití“ na jednom záhonu velmi prospívá.

4. Kam s kterým typem: Kde pěstovat tyčková a kde  keříčková rajčata a jakou odrůdu vybrat

Způsob pěstování záleží na typu rajčete a vhodném výběru odrůdy. Tyčková rajčata se většinou pěstují venku, ve fóliovníku nebo skleníku, nižší keříčková a zakrslá rajčata se uplatní na záhoně či v nádobách. Stále oblíbenou odrůdou jsou klasické 'Stupické polní rané' a široký výběr hybridů F1, například 'Toro', 'Tipo', 'Start', 'Tornádo' nebo takzvané biftekové rajče s masitými velkými plody 'Beefmaster'. Zaujmout by vás mohlo i tyčkové rajče s protáhlými oválnými plody 'Marzano Gigante 3', vhodné pro kuchyňské zpracování na protlaky a kečupy, stejně tak vynikající 'Sonet F1'. Z keříčkových odrůd můžete vyzkoušet výnosné hybridy 'Semaking F1', 'Semapeel F1' nebo 'Semalate F1'.

5. Vysaďte je správně

Základem úspěchu jsou kvalitní sazenice. Musejí být zdravé, nízkého vzrůstu, nejlépe s násadou prvního květenství. Při nákupu se vyplatí sazenici prohlédnout listy z rubu, zda nejsou napadeny mšicemi nebo jinými škůdci.

Pří výsadbě rajčat vyhloubíme jámu o něco hlubší, než je délka kořenů sazenice. Rostliny není nutné sázet příliš hluboko, kořenový bal by neměl být hlouběji než 10 cm, protože v době výsadby je půda ještě nevyhřátá a studená. Rostlinu zasadíme šikmo tak, že ještě asi 10 až 15 cm lodyhy zahrneme zeminou. Rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vláhy.

Vzdálenost sponu záleží na typu rajčete: Tyčková rajčata vysazujeme k opoře ve sponu 1 x 0,40 m. Keříčková a kompaktní balkonová rajčata mohou být k sobě blíž, a to asi na vzdálenost 40 cm. Nic nezkazíte ani širším sponem, výsadba bude vzdušnější. Při výsadbě respektujeme mohutnost vzrůstu jednotlivých kultivarů, a proto pro vysoká tyčková rajčata počítejme s dvěma až třemi sazenicemi na metr čtvereční, u keříčkových a nízkých se čtyřmi až pěti na metr čtvereční.

6. Rajčata pod fólií: Jak na ně, aby dobře rostla?

Pěstování rajčat ve fóliovníku má svá specifika, která se liší od výsadby do záhonu. Při výběru odrůdy k pěstování ve fóliovníku přihlédneme k jejich vlastnostem. Především volíme tyčková rajčata, která vysazujeme do dvouřádků k tyčce nebo k drátěnému vedení. Dalším důležitým faktorem je regulace teploty ve fóliovníku. Pro optimální vývin rostlin jsou vhodné teploty v rozmezí 20 až 25 °C. Proto je třeba stále hlídat, aby nedocházelo k přehřátí fóliovníku za slunečních dní, a dostatečně větrat. S tím souvisí i problém se vzdušnou vlhkostí, kterou částečně ovlivníme výsadbou na černou fólii. Ta totiž zabrání, aby se vzdušná vlhkost ve fóliovníku zvýšila nad 60 %. Vyšší hodnoty podporují vznik a šíření houbových chorob, především plísně bramborové.

7. Výsev tyčkových rajčat nepromeškejte

Nejvhodnější termín pro výsev tyčkových rajčat je první dekáda dubna, kdy je již dostatečně dlouhý den, aby se sazenice nevytahovaly do výšky. Pro vyklíčení semen potřebujeme teplotu 18–21 °C. Na předpěstování použijeme fóliovníky, pařeniště či rašelinové sadbovače. Jakmile se objeví první pár pravých listů, semenáčky rozsadíme do sadbovačů či kelímků a umístíme je na světlo, kde je denní teplota 25 °C a noční 15 °C.  Při stále vysoké teplotě by se semenáčky „vytáhly“, byly slabé a neduživé.

8. Využijte skleník i pro výsev, máte-li ho. Sazenice budou otužilejší

Máme-li k dispozici skleník, je možné zkusit i jiný způsob – výsev semen přímo do půdy, například na široko, vzešlé semenáčky vyjednotit a ponechat jen ty nejsilnější. Výhodou je, že sazenice budou otužilé, a není třeba je pikýrovat. Když sazenice dostatečně zesílí, vysadíme je v druhé nebo poslední dekádě května na venkovní záhony. I v tomto případě můžeme nastýlat záhony černou fólii, která podporuje prohřátí půdy, což ocení zejména pěstitelé ve vyšších chladnějších polohách.

Nač rozhodně nesmíte zapomenout

  • Vlhkost vzduchu podporuje opylení a násadu květů. Optimální hodnota je 70 až 80 %. Ale pozor, vlhkost nesmí být trvalá, hrozí pak infekce houbovými chorobami.
  • Spodní závlaha zabraňuje šíření plísní a houbových chorob.
  • Tyčková rajčata potřebují oporu. Spirálové tyčky usnadňují vyvazování.
  • Vylamování postranních výhonů podporuje u tyčkových rajčat násadu a velikost plodů.
  • U keříčkových rajčat postranní výhony neodstraňujeme, zaštípnutím však podpoříme rozvětvení.

Doporučujeme

Články odjinud