Uvažujete o založení skalky? Poradíme vám, jak naplánovat jednotlivé kroky. Nejdřív je třeba vybrat vhodné místo a odplevelit ho. Potom je na řadě stavba skalky a její osázení.
Tipy na rostliny najdete i ve videu v úvodu článku.
Zahrada ve svahu si přímo říká o vybudování skalky, ale její založení není práce na jedno odpoledne, i když se jedná o skalku nevelkou. Proto této činnosti věnujte část dovolené, kdy budete mít dostatek klidu a času na práci i potřebný odpočinek. Stačíte i vysázet první nenáročné skalničky a ještě se potěšit výsledkem svého snažení. Důležité při zakládání skalky je také počasí – letní, suché, v němž se kameny neobalují blátem a nekloužou z rukou.
Než budete pokračovat ve čtení dál, podívejte se na video v úvodu článku, kde vám poradíme s výběrem nenáročných rostlin.
Problém s plevely
Na ploše s přiměřeným sklonem nemusíte dělat velké terénní úpravy (navážku); i na mírném svahu se skalka bude dobře vyjímat. Nejdůležitější práce vás čeká ještě před samotnou stavbou: Zbavit pozemek vytrvalých plevelů je víc než nutné!
Ušetříte si do budoucna spoustu nepříjemností s dobýváním kořenů pampelišek, bodláků, pýru, podbělu, svlačce a jiných houževnatců ze spár mezi kameny. Nezbavíte-li se vetřelců předem, už se vám to patrně nikdy nepovede – jen za cenu, že budete skalku bourat. Nejohroženějším místem je úpatí skalky, kde je zem vlhčí a mezi kameny může prorůstat plevel z okolí.
Kamzičník, malá žlutá sluníčka, vám na jaře zaručeně zvedne náladu
Plochu proto zryjte a důkladně vyberte všechny oddenky. Na hluboce kořenící plevely (svlačec dokáže prorůstat až do několikametrových hloubek a vzdáleností) použijte povolené herbicidy, ručním odplevelením se jich nezbavíte.
Z čeho stavět skalku?
Pokud má být skalka chloubou zahrady, musíte dodržet určité postupy a zásady jak při stavbě, tak při výběru rostlin a osazování. Ani začátečník se nemusí obávat, že by stavbu nezvládl. Jen pozor na ruce, raději pracujte v rukavicích, uchrání vás před odřeninami způsobenými neposlušnými kameny.
Aby skalka vypadala přirozeně, použijte na její stavbu kámen, který se vyskytuje v daném místě nebo nejbližším okolí. Stačí domluva s lesním závodem a můžete si z lesa přivézt kameny omšelého vzhledu nebo nasbírat kámen v polích. Někdo má „štěstí“, že kdekoliv na zahradě kopne, narazí na pořádný kámen… to se pak buduje!
Levisii uchraňte před nadbytkem vody dobrou drenáží
Pokud nemáte jinou možnost, kámen lze koupit například v lomu. Důležité je, aby kameny byly dostatečně velké a ze stejného materiálu. Vyhněte se oblým kamenům, dále různobarevným a křemenům.
Skalka není hromada kamení
Vysypat kameny z valníku a nazvat to skalkou si asi nikdo netroufne, často je ale vidět opačný extrém: Kameny pravidelně rozmístěné působí dojmem hrací plochy, dokonce není nouze vidět malý „Himálaj“ – na výšku postavené, čnící kameny.
Ani jeden způsob není vhodný a s přírodou nemá nic společného. V přírodních alpinech jsou vždy největší kameny na úpatí svahu, kameny (až na vzácné výjimky) leží naplocho.
Při výběru kamenů zvolte jeden druh a další nepřidávejte
Pokud to terén vyžaduje, může být pata skalky postavena jako celistvá řada plochých, velkých kamenů, záleží na tom, jaké kameny máte k dispozici. Jinak zbudujte základ skalky ze solitérních, největších kamenů doplněných sutí a úlomky – tak, jako by v přírodě padaly ze skal.
Kameny vyrůstají ze země
Poskládat kameny do budoucí skalky „jen tak“ nelze. Aby byl dojem přirozenosti co největší, musí stejně jako v přírodě ze země vyrůstat, proto je potřeba zapustit je do země. Dalším důvodem je stabilita kamenů, na něž pak budete moci bez obav stoupat při pletí či osazování.
Zbytečnou námahu se zakopáváním a opětným dobýváním kamenů při stavbě si ušetříte, pokud je rozestavíte jen po povrchu a dílo zhlédnete s odstupem. Nezapomínejte na štěrbiny pro výsadbu rostlin, raději nechte širší mezery (později zarostou skalničkami).
Kameny musí držet pevně, vždyť se po nich budete pohybovat
Zdá-li se vám rozmístění kamenů v pořádku, můžete je postupně od paty skalky zabudovat na pevno. Stane se, že kámen vezmete do ruky mnohokrát, než najdete to správné místo, proto nespěchejte; stavte tak, abyste byli s výsledkem spokojeni.
Skalničky a další rostliny vhodné na skalku
Jak skalka funguje, co potřebuje, to všechno zjistíte během určité doby. Možné je, že zanedlouho, jakmile získáte zkušenosti, skalku přestavíte a rozšíříte. Pro začátek a také pro případ, že se nemůžete věnovat skalce často, vysaďte nenáročné rostliny, například:
- na slunečná stanoviště – lomikámen, mateřídoušky, netřesky, nízké kosatce, nízké kobercové floxy, pochybek plazivý, pupalka, rozchodník, rozrazil, rožec, tařice horská
Kobercové floxy se rychle rozrostou, takže skalka získá ještě přirozenější vzhled
- do polostínu – dymnivka žlutá, dlužicha krvavá, dřípatka horská a karpatská, hosta, kandíky, prvosenky, trávnička přímořská, zběhovec výběžkatý
- pro sušší stanoviště – čistec, hlaváček jarní, kostřava (okrasná tráva – všechny druhy), karafiáty skalkové, lomikámen vždyživý, mateřídoušky, netřesky, opuncie, rozrazil východní
Opuncie vnese do zahrady nádech exotiky
- na vlhčí stanoviště – hořec čínský, písečnice nachová, pryskyřník, prvosenka růžová a japonská, škornice, zběhovec plazivý
Osázet skalku můžete i skalničkami okrasnými listem, bude tak pěkná i v době, kdy rostliny odkvetou. Vděčné jsou (některé už zmiňované) dabécie, draby, dryádky, hebe, karafiáty, pochybky, trávničky nebo zběhovce.
Méně odolné rostliny budou vděčné za zimní pokrývku
Skalka pro začátečníky
Praktickou ukázku rostlin a skvělé tipy má pro vás připravené Vojtěch Ptáčník na videu v úvodu článku. O skalkách a skalničkách najdete také spoustu literatury. Z vlastní zkušenosti bych vám ráda doporučila publikaci Skalka pro radost od autorů Řeháčka a Vaňka. Menší rozsahem, ale dobrá je také příručka P. Pasečného Skalky a skalničky.
