Dávno pryč jsou doby, kdy jsme si museli skleník sami svařovat z ocelových profilů nebo stloukat z vyřazených dřevěných oken. Pokud nemáte k dispozici levný, ale skutečně kvalitní materiál, vlastní výroba skleníku se dnes nevyplatí. Jednodušší je vybrat si ze široké škály výrobků od profesionálů.
Volba nejvhodnější konstrukce
V našich klimatických podmínkách se prakticky nesetkáváme s profesionálně vyráběnými skleníky ze dřeva. Je to dáno především tím, že tento materiál nemá tu správnou životnost a odolnost. Zbývá nám tedy kovová konstrukce.
Hliníkové profily: jejich klady a zápory
Vybrat si můžeme ze tří základních systémů. U nás nejméně používané jsou profily hliníkové, důvodem je vysoká cena hliníku. Mají-li být tyto skleníky dostatečně pevné, pohybuje se jejich nákupní hodnota v několikanásobně vyšší relaci než u běžných skleníků, občas je však seženete za zajímavou cenu.
Jestliže se pro ně rozhodnete, počítejte s tím, že nejsou konstruovány na velké zatížení sněhem nebo nárazovým větrem. Často sám výrobce uvádí, že je třeba takový skleník v zimním období vysklít či podepřít pevnou výztuhou.
Kvalitní hliníkové skleníky mají často dělené dveře. Horní část lze tedy použít jako větrací prostor
Kvalitnější hliníkové skleníky se dodávají i s povrchovou úpravou stříbrný elox nebo s vypalovací barvou (většinou tmavě zelená). Skleník potom nešpiní jako čistý hliník, je to však samozřejmě opět znát na ceně.
Výplně se do těchto konstrukcí uchycují různě: podle kvality a provedení skleníku. Od jednoduchých drátěných pružinek až po speciální zasklívací lišty, které znáte třeba z oken. Výplně se navíc často lepí silikonovým tmelem.
Ocelové profily: jejich klady a zápory
Dalším používaným materiálem na konstrukci skleníků jsou svařované ocelové profily, jež jsou buď v surovém stavu (musíte si je pak sami natřít), nebo opatřeny vrstvou žárového zinku. Jedná se o velice stabilní a pevnou konstrukci, jejíž montáž bývá docela jednoduchá.
Sklo je do ocelových profilů natěsno a napevno vlepeno pomocí silikonu či tmele. Skleníky jsou těsnější, na druhou stranu náchylnější na jakýkoli pohyb konstrukce
Složitější však je v tomto případě zasklívání. V naprosté většině případů nelze použít plastové náhrady skla, protože se sklo ke konstrukci lepí silikonovým či jiným tmelem. Tím je daná i větší pracnost a náročnost montáže. Složitá je pak samozřejmě i případná výměna rozbitého skla.
Žárově zinkovaný plech: klady a zápory
Posledním, nejrozšířenějším typem je konstrukce ze žárově zinkovaného plechu, který je profilován tak, aby vydržel zatížení sněhem i větrem. V této skupině najdete asi největší výběr, a to jak v cenách, tak i v kvalitě provedení a výsledných užitných vlastnostech.
Základní zinkovou vrstvu konstrukce lze navíc ještě opatřit kvalitním práškovým vypalovacím lakem, jenž prodlouží o mnoho let životnost skleníku, ale především vám dovolí esteticky přizpůsobit skleník barvě vašeho domu či zahrady.
Nejčastější barva bývá tmavě zelená či bílá. Není však problém ani kanárkově žlutý či purpurově červený odstín, záleží na vašem přání
Konstrukce je šroubovaná, její montáž tedy bývá časově náročnější než v předcházejícím případě, je však většinou docela jasná a logická. Mnozí se možná vzpomínkami vrátíme do dětských let, kdy nás uchvátila oblíbená stavebnice Merkur. Výplně se ke konstrukci většinou nelepí, ale šroubují pomocí speciálních příchytek.
Díky tomu můžete zvolit i různý druh výplně: buď speciální skleníkové rozptylové sklo (přezdívané u zahrádkářů většinou jako helios), nebo komůrkové polykarbonátové desky.
Sklo je uchyceno pouze pomocí příchytek a gumové lemovky, lépe tak odolává případným pohybům konstrukce
Střešní skla (případně samozřejmě i všechna ostatní) lze podložit pro lepší odpružení gumovou lemovkou. U kvalitnějších typů bývá tato lemovka již v základním provedení. Tím, že výplně nejsou lepeny, je dáno i to, že tyto skleníky nejsou vzduchotěsné. Při pěstování to však většinou není na škodu.
Rozptylové skleníkové sklo jako výplňový materiál
Nejpoužívanějším a myslím, že i pro rostliny nejvhodnějším materiálem, je rozptylové skleníkové sklo. Hovoří pro něj jeho bezproblémová životnost a stálost všech základních vlastností – především se jedná o prostupnost světla a dále o možnost kdykoli jej vyčistit.
Při použití kvalitního skleníkového skla se rostliny uvnitř nespálí a mají správnou zdravou barvu
Při pružném uložení a při použití síly skla 4 mm je tento materiál dostatečně odolný i proti běžnému krupobití. Samozřejmě, že kroupám o velikosti několika centimetrů neodolá již téměř nic.
Komůrkový polykarbonát
V poslední době se do skleníků často používá též komůrkový polykarbonát. Jeho obrovskou výhodou je především hmotnost, která činí zlomek oproti sklu, a mnohem větší odolnost proti rozbití. Tyto výhody se uplatní hlavně při montáži.
Přednosti komůrkového polykarbonátu vyniknou na frekventovaných místech, kde hrozí nebezpečí rozbití skla a případného poranění. Nejčastěji se používá komůrkový polykarbonát o síle 4 nebo 6 milimetrů.
Proto ani téměř nemá cenu řešit otázku tepelně-izolačních vlastností oproti sklu. Tenký polykarbonát prostydne pouze o 30 % později než sklo, což podle mého názoru nemá velký praktický efekt v tepelných úsporách.
Skleníky s polykarbonátem jsou mnohem méně náročné na pevnost základů. Často toho využívají ti, kdo nemohou z jakéhokoli důvodu pevné základy budovat
Pro vytápěné skleníky
Chcete-li skleník přes zimu vytápět, je nutné zvolit zcela jinou konstrukci i výplně. Konstrukce by měla mít přerušený tepelný most, jako výplně musí být použito dvojsklo, komůrkový polykarbonát o síle alespoň 20 milimetrů, případně vhodnější komůrkové plexisklo. Takové skleníky se u nás však nevyrábí – jedná se vlastně spíš již o zimní zahradu.
Abyste se ve skleníku nemuseli krčit
Často si při vybírání skleníku nevšimneme třetí dimenze, tedy výšky. Pokud je uvedeno, že výška skleníku je třeba 180 centimetrů, je třeba si uvědomit, že tato výška je pouze v nejvyšším bodě – ve hřebeni, a že se tedy budete muset celý život ve skleníku pohybovat v předklonu.
Pro bezproblémový pohyb ve skleníku je nutné vybírat skleníky o výšce alespoň 2 metry. Dveře se u skleníků dodávají buď klasické na pantech, nebo posuvné. Každé z řešení má své klady i zápory. Záleží jen na vás, čemu dáte přednost.
Dveře do skleníku: na pantech, či posuvné?
Výhodou pantových dveří je bezproblémová funkčnost a dlouhá životnost, u posuvných je to ušetření místa a možnost otevřít je pouze o pár centimetrů, čímž ve skleníku zajistíte slabé větrání. Posuvné dveře však bývají choulostivější na údržbu a čištění vodicích lišt.
Jakmile se do nich dostanou různé nečistoty, nastává většinou problematický posuv. Při výběru je proto nutné dávat pozor na to, zda mají dveře skutečně kolečka či ložiska, která zajišťují posuv, nebo zda se jen neklouže kov po kovu!
Máte-li skleník ve svahu, můžete pantové dveře zapustit hlouběji do základu a uvnitř využít výhody zapuštěného chodníčku: nemusíte se tolik ohýbat
Nejdůležitější je správný základ
Ano, dostáváme se k tomu, čím při realizaci začínáme – základy. Pokud jste si vybrali přesný typ skleníku, vyžádejte si od výrobce plány pro výrobu základů. Je to důležité. Vždy je jednodušší vyrábět základy pro vybraný skleník, než shánět skleník podle hotových základů.
I pevný kovový svařenec jako základ vyhovuje
Některé skleníky vyžadují přesně dané rozměry – a jestli se odchýlíte jen o pár milimetrů, nemusí vám skleník na základech správně sedět. Většina skleníků se však pouze šroubuje (například pomocí hmoždinek) na rovný betonový věnec.
Nejsou tak náročné na přesné rozměry. Každý skleník ale vyžaduje, aby byly základy pokud možno co nejlépe vodorovně, aby strany svíraly pravý úhel. Pokud v tomto bodě základy ošidíte, nikdy se skleník nepodaří smontovat k plné spokojenosti.
Není nad beton
Odpověď na otázku, jaký materiál je pro základy nejvhodnější, je zcela jednoznačná. Je to beton. Vše ostatní jsou více či méně vhodné náhražky. Uvádím-li beton, nemusí to být samozřejmě jen beton litý do šaluňku. Mnohem jednodušší práce je s betonovými prefabrikáty zvanými ztracené bednění.
Základy na pilotech či kovový svařený rám
Skleníku budou zcela jistě vyhovovat i základy pouze na pilotech. Jak však v tomto případě zajistit, aby se dovnitř nedostávali krtci či myši? Stejně tak skleník nebude nic namítat proti kovovému svařenému rámu. Jak však uvnitř rýt, když se vám hlína bude podsýpat a nebude mít pevný okraj?
Velice pěkné jsou i základy vyzděné nebo obložené z lícových cihel
Nevhodnost dřevěných základů je daná tím, že jejich životnost je mnohem kratší než životnost skleníku. Stejně tak nelze spoléhat, že pokud pod skleník pouze podložíte cihly, budou mít stejný tvar i za 10 nebo 20 let. Všeobecně platí to, že skleníky s plastovými výplněmi jsou mnohem méně náročné na pevnost a stálost základů než skleníky zasklívané.
Stejně tak je jasné, že velký skleník potřebuje mnohem pevnější základy nežli skleníček 2 x 2,5 metru. Nezapomeňte skleník při montáži k základům pevně ukotvit. Bude tak mnohem větší pravděpodobnost, že skleníku neublíží ani sněhová zátěž, ani nárazový vítr. Nepřál bych vám vidět, co dokáže vítr udělat se skleníkem o hmotnosti 500 kilogramů, když není pevně spojen se základy.
Foto: Limes