Zkušení pejskaři vědí, že se základním výcvikem psa je nejlepší začít v domácím prostředí. Na co byste při výcviku psa rozhodně neměli zapomínat?
Během pandemie lidé zatoužili po společnosti čtyřnohých kamarádů. V mnoha městech se vyprázdnily psí útulky a na štěňata s průkazem původu se čeká i několik měsíců.
Pořídit si domů psa ale není jen tak – zvíře potřebuje nejen pravidelně venčit, ale potřebuje pozornost svých majitelů a také alespoň základní výcvik. Jen poslušný pes totiž může být svým majitelům spolehlivým parťákem a zdrojem radosti. Aby byl výcvik efektivní, je třeba zvolit správnou taktiku i čas. Nemusíte čekat, až otevřou cvičáky, základní povely se pes stejně naučí doma.
Úvodní foto: iStock
Na štěně je třeba jít pomalu
Štěně je nejen malé a roztomilé, ale hlavně ještě nezralé. S jeho výchovou je tak třeba začít pozvolna. Jedním z prvních úkolů, se kterým se musí noví majitelé vypořádat, je socializace. To je období, během něhož se štěně seznamuje se světem kolem sebe. Je to stejné jako v případě dítěte, čím víc podnětů dostane, tím lépe se rozvíjí. I štěně by se tak mělo seznámit se vším, co bude v budoucnu tvořit jeho život – lidé, další psi, jiná zvířata, dopravní prostředky…
K základním dovednostem správného psa patří zvládání hygieny a začlenění se do smečky, ať už je v ní další pes, děti, nebo jen dospělí. Zároveň platí, že je třeba jakýkoliv výcvik udělat zábavný a jakýkoliv pokrok je dobré odměnit.
Jak hravě začlenit štěně do lidské smečky, mrkněte na video:
Štěně je ještě nevyzrálé a stejně jako dítě se nedokáže dlouho soustředit. Jakýkoliv výcvik by proto měl trvat jen pár minut a ze strany majitelů vyžaduje velkou dávku trpělivosti a nadšení. Na štěně, ale vlastně ani na dospělého psa nekřičte a už vůbec je netrestejte. Pokud dělají něco špatně, je to proto, že jste jim to dostatečně nevysvětlili nebo jste na to šli špatným způsobem. Chybu vždy hledejte u sebe.
Mezi základní povely, které by štěně mělo umět, patří „sedni“, „lehni“, „přines“, „zůstaň“ a přiběhnutí na zavolání. Postupně by štěně mělo zvládnout i chůzi na vodítku, kterou je vhodné začít trénovat až po 4. měsíci věku. To se trénuje napřed na vodítku a posléze bez vodítka. Pes by měl jít ideálně na prověšeném vodítku a neměl by tahat.
Cvičit můžete i dospělého psa
Sice se říká „starého psa novým kouskům nenaučíš“, ale není to pravda. S pořádnou dávkou trpělivosti a motivačních odměn dokážete naučit alespoň základní povely i staršího psa, kterého jste si přinesli z útulku.
Všechny pokyny, které svému psu říkáte, musí být jasné, jednoduché a krátké. Taky je třeba podobu povelu neměnit. Psa by měl cvičit jen jeden člověk, který pro něj bude vůdce smečky. Samotný výcvik by neměl trvat příliš dlouho a stále by to měla být zábava, proto je dobré jednotlivé cviky prokládat hrou. Aby byl pes pozorný, je třeba pracovat s jeho energií – před samotným výcvikem je nejlepší jít se psem na procházku nebo si společně pohrajte. Zvíře se pak bude lépe soustředit.
Cvičit začněte doma
Aby pes mohl výcviku věnovat pozornost, je důležité odstranit ruchy z okolí. S výcvikem proto začněte v klidném a dobře známém prostředí – doma či na vlastní zahradě. Teprve po zvládnutí cviku v těchto „umělých“ podmínkách můžete psa vzít i do veřejných prostor a tam cvik zopakovat.
Pro lepší upevnění cviku je třeba jej trénovat stále dokola. Klidně několikrát denně v krátkých intervalech. Psa cvičte postupně, začínejte u jednoduchých cviků, postupně přecházejte ke složitějším.
Mějte reálná očekávání
Každý pes je jiný, a tak se i učí různou rychlostí. Zatímco jeden pes může zvládnout trik či povel za týden, jinému to klidně může trvat měsíc. Člověku nezbývá, než se přizpůsobit rychlosti psa a postupovat jen tak rychle, jak to jeho inteligence dovolí.
I pes může zapomenout cviky, které již zvládal. Třeba proto, že jeho majitel zanedbal pravidelný trénink. V takovém případě je třeba vrátit se zpět na začátek.
