Opakování je matkou moudrosti, proto si připomeňme, že klika nebo třeba madlo, mušle či zapuštěné úchyty jsou součástí kování. Hlavním úkolem kování je otevírat a zavírat dveře či okna (u okna také polohovat) a k tomu se podle potřeby přidává i funkce zamykání. Kování tedy nejsou jen kliky. U běžných interiérových dveří, bez speciální funkce, se obecně skládá ze závěsů neboli pantů, protiplechu (jde o plech ukrytý v zárubni, do kterého zajíždí střelka zámku), zámku a kliky.
A jak je to u oken? Zde jde o celek složený ze zamykacích bodů, do kterých zapadá protikus na protější straně v okenním rámu, pojistky proti špatné manipulaci, u velkoplošných oken se přidává i náběh pro lehčí manipulaci, převodů, závěsů (pantů) a kliky. Celé kování řešíte při nákupu oken a dveří. Jeho dodatečná výměna je v některých případech možná, ale mnohdy jde o tak složitý úkon, že se spíše vyplatí pořídit si nové okno či dveře. Naopak vyměnit jen kliku složité není, takže pokud chcete osvěžit svůj interiér právě tímto zdánlivě drobným prvkem, pusťte se do toho.
Zaměřeno na dveře
Přestože doba, a tedy i design klik pokročily, základní rozdělení se u interiérových dveří rozlišuje podle kování na kliky rozetové a štítové. Štítové kování je tradiční, kdy se klika a část pro zámek spojují v jeden díl, kdežto u rozety jde o dvě samotné části – kliku a prostor pro zámek. Doma ale můžete mít i samotnou kliku. „Toto řešení je logickým vyústěním faktu, že interiérové dveře téměř nezamykáme, a proto je prostor pro klíč místem, které lze oželet. Navíc dveřní křídlo tím získává na atraktivitě,“ uvádí designér Roman Ulich ze společnosti M&T.
Jiná situace nastává u posuvných dveří. Aby se daly zasunout do stavebního pouzdra, používá se miska neboli mušle. Dveře pak skutečně zasunete celé, nic nikde nepřekáží. Mušle se vybavuje zafrézovanou úchytkou do čelní hrany křídla, díky němuž dveře jednoduše zavřete třeba i jedním prstem. Další řešení nabízí madlo, zde je však třeba počítat s tím, že se dveře nemůžou zcela zasunout do zdi, což platí také pro nejrůznější úchyty, pokud vystupují z profilu dveří. Ovšem když dveře posouváte po zdi, omezení není žádné.
Výběr podle typu
Jak je patrné, i kliku či jiný prvek, jímž manipulujeme s dveřmi, je třeba vybírat nejen z pohledu designu, ale i s ohledem na způsob otevírání. Například u kyvných dveří, kde se předpokládá častá frekvence pohybu, se jako nejvhodnější jeví madlo, u celoskleněných posuvných, ať už do zdi, či po stěně, se nabízí výběr mezi madlem, miskou či úchytky, a tak bychom mohli pokračovat.
U posuvných dveří ze skla je však třeba dát si větší pozor. „Například otevírání pomocí misky je vhodné spíše pro lehčí, tedy i rozměrově menší, například jednokřídlé dveře. Otvor misky je poměrně mělký a pohyb dveří se děje jen špičkami prstů, které se do otvoru misky vejdou. Pro velkoformátové celoskleněné dveře se zase více hodí madla, kvůli manipulaci s těžším křídlem,“ uvádí Petr Paksi ze společnosti
J. A. P. a co okna?
Tady je volba jednodušší, standardně otvíravá okna se obecně vybavují jedním typem kliky, ta se liší hlavně v designu. Pokud však chcete, můžete si pořídit bezpečnostní zamykací kliky. Na výběr jsou dvě varianty. „Klika se zamykacím klíčkem čili přímo v klice je umístěný zámek. Anebo zvolte kliku s takzvaným knoflíkem, u které je nutné při otočení kování zmáčknout knoflík,“ připomíná Miroslav Culka ze společnosti DAFE-PLAST. A dodává, že pokud si však chcete pořídit bezpečnostní okna, měli byste myslet i na čidla proti otevření. Čidlo reaguje, když se pohne klika, a je napojené na elektronický zabezpečovací systém, případně na panel centralizované ochrany.
U posuvných oken se pak zpravidla volí madlo, ale u velkoformátových oken se nabízí i řešení bez kliky, jež využívá elektrický pohon. Je to logické, protože takové okno váží doslova několik set kilogramů. Pohon se skládá ze tří integrovaných motorů: první slouží k uzamčení či naopak odjištění dveří, druhý motor umožní, že se dveře nadzvednou, aby nebránily posunu, a třetí zajišťuje posun okna po kolejnici. S okny pak můžete manipulovat například stiskem tlačítka, čtečkou otisku prstu, dálkovým ovladačem či kódovou klávesnicí. Navíc se tento systém dá napojit na centrální automatizované řízení objektu, pak byste mohli s okny „komunikovat“ i prostřednictvím počítače nebo mobilu.
Co říkají trendy
„Směřují k používání kombinací materiálů, například různých typů kovů na jedné klice, spojení dřeva, kůže a nerezu či skla. Z hlediska tvarů je dnes moderní klika, která se dá pohodlně uchopit a má spíš jednoduchý tvar, právě proto, aby vynikl samotný materiál. Povrchové úpravy můžou využívat lak matný či lesklý, lakuje se i dřevo, kdežto mosaz a nikl se používají hlavně u designů určených pro rekonstrukce. Z hlediska trvanlivosti je nejpraktičtější kvalitní nerez broušený i leštěný. Záměrně zdůrazňuji kvalitu nerezového materiálu, jež může být různá a má zásadní vliv na životnost kliky,“ uvádí architektka Hana Medková ze společnosti Tiracs. A upřesňuje, že zapomínat bychom neměli ani na přítomnost pružiny u kliky, která zvlášť u masivních typů napomáhá k bezchybnému fungování.
Další moderní řešení sází na zapuštěné rozety, lícující s plochou dveří, zapuštěné úchyty na posuvné dveře, kování v hraně dveří a podobně.
Materiálové okénko
Kromě plastu, který je stále v nabídce, se používají například i hliník a zamak (slitina různých měkkých kovů). „Tyto dva materiály však svým složením nejsou vhodné pro galvanické pokovení tvrdou vrstvou chromu nebo niklu a z tohoto důvodu mají omezenou otěruvzdornost povrchu. Proto by se hliníkové nebo zamakové kliky měly používat pouze tam, kde nepožadujete dlouhodobou životnost a design. Kdežto nerezové kliky a kliky z masivní mosazi s kvalitním galvanickým pokovením dlouho vydrží v dobrém stavu,“ připomíná Roman Ulich.
Jak už jsme zmínili, povrchově lze kliku opatřit lesklým či matným lakem nebo další vrstvou materiálu, například z niklu, chromu či třeba i titanu. Právě povrch z titanu slibuje mimořádnou odolnost proti oděru a poškrábání a tvrdost, rovněž si můžete vybrat z více barevných úprav.
Jak ji uchopit
Klasický tvar dveřní kliky připomíná písmeno L, avšak na trhu najdete i jiné, například v podobě písmene T. Tato klika se uchopuje jinak a doporučuje se u ní hloubka minimálně 60 mm, aby její část nenarážela do zárubně dveří. Ovšem na výběr máte i řadu dalších variant. Některé výrobky pohledově splývají s dveřmi, další se zapouštějí, rovněž se používají takzvané ploché rozety. Bát se nemusíte ani moderních hranatých klik. Aby se daly pohodlně vzít do ruky, jemně se zaoblují v zadní části.
Když je chceme měnit u dveří
Možná doma máte dveře či okna, jež dobře slouží, a vy byste je chtěli oživit nebo sjednotit právě výměnou klik. Je to složité? „Dveřní i okenní klika se dá snadno vyměnit, pokud máte standardní novodobé dveře a okna. Důležité je vědět, jaký je ve dveřích zámek, s jakou roztečí (vzdáleností kliky od zámku) a hloubkou (vzdáleností kliky od hrany dveří), případně s jakým vnitřním hranolem. Rozteč však není tolik podstatná, pokud si pořizujete kliku s oddělenou rozetou,“ uvádí architektka Hana Medková.
Složitější ale bývá výměna u starých dveří se zámky z konce 19. či počátku 20. století, tehdy se používala větší rozteč než dnes. Obvykle se na tyto dveře montují kliky štítkové kvůli zachování autentického stylu, s klikou se mění i zámek a protikus zabudovaný v zárubni. „Stejný případ může nastat u okenních klik starých špaletových oken, kde se zavírací mechanismus odlišuje od dnešních eurooken nebo oken repasovaných. Proto se u nich tento starší typ málokdy používá, neboť nedovoluje výklop okna na větrání,“ upřesňuje architektka.
A designér Roman Ulich ještě k otázce výměny klik u interiérových dveří doplňuje, že je třeba měnit stejný typ kliky – tedy štítovou za štítovou, rozetovou za rozetovou. Nejlépe od jednoho výrobce, protože každý může používat šrouby o různých průměrech. Jinak by se mohlo stát, že předem vyvrtané otvory jsou příliš velké, takže šrouby upevňující novou kliku by v nich „plavaly“, či naopak.
Výměna okenní kličky
Podobně jako u dveří také u oken měníme kliky spíše z důvodů estetických. Přestože nelze paušalizovat, k výměně kvůli poškození téměř nedochází. Ani rozdílná tepelná roztažnost v zimě a v létě nemá na správné fungování okenních klik vliv. Pokud tedy nemůžete s klikou dobře manipulovat, může jít o výrobní vadu, byť spíše půjde o chybu v používání.
Až budete pořizovat svým oknům nové kliky, nezapomeňte, že stejně se mění jak obyčejná klika, tak i klika se zámkem, a v obou případech vám tento úkon zabere několik minut. Miroslav Culka rovněž doporučuje, abyste využili i staré šrouby. Až když jsou poničené, nezbývá než si pořídit nové, stejných rozměrů. „Pokud jste si omylem koupili šrouby delší, zkraťte je na potřebný rozměr, vhodné je také jejich hrany spilovat. Nikdy ovšem nemůžete použít delší šrouby a chtít je zašroubovat hlouběji do okna.“
WC pojistka
Klika pro dveře do koupelen či toalet neřeší jen design a způsob otevírání dveří, ale i samotné zamykání, jež se zpravidla vybavuje WC pojistkou. Abyste dveře mohli „odemknout“ šroubovákem z druhé, tedy venkovní strany, když se jiný člen rodiny (zpravidla dítě) zamkne uvnitř tak, že si sám nedokáže otevřít.
Co dělat, když…
…klika skřípe Nejde o vadu kliky, ale zámku. „U dřevěných dveří v něm nejspíše zůstaly zbytky pilin, takže zámek musíte vyndat a očistit. Zároveň doporučujeme i promazání zámku. Ale pozor, vždy pouze silikonovými oleji, které jsou k tomu určené, nikoli běžnými kuchyňskými,“ vysvětluje Roman Ulich. …je klika svěšená Může se jednat o špatné utažení červíků (šroubků), případně opět zbyly piliny z výroby dveří v zámku, což se děje u levných dveří s méně kvalitními zámky. Znovu je třeba zámek vyjmout a očistit ho. …se s klikou špatně manipuluje Zámek je zřejmě příliš dotažený, tedy i v tomto případě ho odšroubujte a znovu přišroubujte, ale už ne tak pevně.
Domů i na chalupu
Železné masivní kliky se hodí do stylově zařízených interiérů, na chatu nebo chalupu. Aby byl výsledek dokonalý, ze železa se vyrábějí nejen kliky, ale i další prvky včetně zámků, západek nebo třeba klepadel. Speciální proces výroby kovaného kování umožňuje stárnutí železa přirozeným způsobem.
Ladění na druhou
Jak si stojí okenní kliky? Často jsou k vidění jednoduché čisté linie v bílém či titanovém provedení, ale vybrat si můžete i z barev, nabídka umožňuje sladit kliky s odstíny okenních rámů. Abyste však doma nemuseli řešit různé kliky pro dveře a okna, výrobci nabízejí také ucelené kolekce klik jak pro okna, tak i interiérové dveře, jež vycházejí ze stejného designu a materiálu. Pokud byste kliky kupovali od různých výrobců, o kolekcích nemluvě, může se stát, že například odstín nerezu bude jiný, odlišný může být i brus nebo lesk a samozřejmě také tvar.
Jak si stojí vchodové dveře
Ty slouží nejen ke vstupu do domu, ale musejí také byt či dům ochránit před neoprávněným vniknutím zvenčí. Proto je zde mechanismus kování odlišný. Pokud se však zaměříme opět na prvek, za nějž lze dveře uchopit a otevřít, nabízí se využít kliku či madlo různých tvarů (koule, krychle, kvádr). Zajímavě vypadá i dlouhé madlo, je elegantní, a protože se nevyužívá příliš často, určitě bude poutat pozornost. Ovšem dveře se dnes dají otevírat i jinak než mechanicky.
Elektronické řešení nabízí využít například kartu, čip, kódovou klávesnici, dálkový ovladač nebo čtečku otisků prstů (právě posledně jmenovaná možnost patří dnes k nejpoužívanějším). V těchto případech se dveře vybavují motorickou vložkou, která je tím prvkem, jenž je skutečně odemyká, jakmile jí dáte impulz.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.