Pořádná chumelenice
Jakmile klesne teplota vzduchu k nule, dočkáme se místo deště krásné a romantické chumelenice velkých sněhových vloček. Pokud trvá sněžení déle a zem byla po předchozích mrazech dostatečně studená, přikryje sníh zahradu načechranou peřinou, pod níž se tak dobře odpočívá trvalkám i dvouletkám.
Stejně pěkně může chumelit i při teplotách nad plus pět stupňů – pak ovšem celá krása velmi rychle pomine, jak známe ze sněhových přeháněk, jež se objevují i během března a dubna.
Nebojte se budoucnosti: jarní sníh a mráz neublíží ani prvním cibulovinám
Při poklesu teplot pod minus pět stupňů už velké sněhové vločky neuvidíte: můžete se podívat na takzvané sněhové hvězdice, což jsou všem známé jednotlivé hvězdičky sněhu v mnoha rozmanitých tvarech. Při větších mrazech ustává vydatné sněžení úplně.
Jak vypadá sníh?
Jistě si myslíte, že je to nepatřičná otázka, kdo by u nás nevěděl, jak sníh vypadá! Přesto vám to povím od začátku: při teplotách minus dvanáct až minus šestnáct stupňů zmrznou ve vzduchu přechlazené vodní kapky a vytvoří se sněhové krystalky různých tvarů.
Základními tvary jsou šesticípá hvězdice, šestiboká destička, šestiboký sloupek a jehlička (tenoučký sloupek). Průměr sněhových krystalků začíná na pěti tisícinách milimetru a může dosáhnout i několika milimetrů, přičemž tloušťka bývá desetinou průměru. Jestli se kdo pokusil sněhovou vločku zvážit, nevím, možná je to úkol, čekající právě na vás.
Pokud se tyto krystalky při teplotách kolem nuly spojují, vzniknou výše zmíněné sněhové vločky, s klesající teplotou pak klesá i vzdušná vlhkost, a proto postupně sněžení ustává (nejsilněji sněží ve středních šířkách, v polárních oblastech se takové srážky nevyskytují)..
Za mlhy a mrazu se stromy obléknou do bílé a jinovatka vytvoří zimní pohádku: co na to rostliny?
Drahokamy ve vzduchu
Je-li silnější mráz, pak sněží výjimečně, zato můžete ve vzduchu vidět „diamantový prach“. Jsou to jednoduché, drobounké ledové krystalky – jehličky, třpytící se na slunci opravdu jak diamanty. Po vydatném sněžení bývají v nižších oblastech předzvěstí oblevy.
Sníh v zahradě
Pro zahradu je sníh potřebný a vysoce užitečný. Říkáte si – jistě, žádná novinka! Holomrazy jsou pro rostliny víc než nepříjemné, vlhká půda promrzá rychle a hlouběji ke kořenům. Mělce kořenící rostliny – hlavně trvalky a dvouletky, okrasné trávy a na podzim vysazené rostliny mohou při delších holomrazech vymrznout.
Sníh chrání před mrazem opravdu skvěle, deseticentimetrová pokrývka snižuje mráz o pět centimetrů a pod půlmetrovou vrstvou sněhu dlouhodobě přežijí rostliny i třicetistupňové mrazy.
Co si se sněhem počne zahrádkář?
Po zahradě se musíte pohybovat i v zimě, potřebujete schůdnou přístupovou cestu k domu, ke garáži… Na chodníky a zpevněné cesty můžete bez obav použít hrabla na sníh – plastová, kovová, dřevěná, koupená či vyrobená podomácku.
Sníh lze bez obav odklidit na trávník, a pokud není příliš těžký a mokrý, prospěje v rozumné míře trvalkám i keřům, dát ho můžete i pod jehličiny (nikoli na ně!).
Pozor na okrasné trávy, ty by měly být zazimovány spíše vrstvou listí (chvojím) než nadměrnou hromadou sněhu, většinou nesnáší dlouhodobé přemokření. Nezapomínejte také, že odklízený sníh se více slehne, už není provzdušněný a mohl by rostliny udusit.
Okrasné trávy přežijí pod sněhem – nechcete-li o ně přijít, neházejte k nim odklizený sníh
Sníh v užitkové zahradě
Do jahodníků odklízený sníh nepatří, přemokření jim poničí listy a rostliny uhynou. Naproti tomu můžete sníh bez obav navršit k maliníkům, ostružiníkům, keřovým rybízům a jiným ovocným keřům.
Ke kmenům ovocných stromů jej příliš nehrňte, i když si myslíte, že stromkům vláha prospěje. V relativním teple pod sněhem se bude dobře „rejdit“ myším i hrabošům, kteří jsou schopni vám stromky ohryzat tak, že už se nevzpamatují.
Na prázdné záhony, pokud jsou zryté, můžete sníh odházet – při pozvolném tání se vláha stačí vsakovat a zůstane na zahradě. Na udupaných plochách nebo záhonech po sklizni utužených se voda nezdrží a bez užitku při tání odteče. I v mírném svahu s sebou vezme nejjemnější půdní částice, a způsobí tak půdní erozi.
Nepřátelský sníh
Mokrý, těžký sníh vadí hlavně okrasným stálezeleným keřům a jehličinám. Za teplejšího počasí, kdy je předpoklad, že sníh během několika hodin roztaje, se rostliny s takovou nadílkou vypořádají samy.
Horší situace nastane, pokud na vrstvu těžkého mokrého sněhu začne po ochlazení přibývat další sníh a vše na větvích přimrzne. Pokud jste před zimou jehličiny, zvláště sloupovité a pyramidálně rostoucí, nesvázali, může se lehce stát, že se keře rozklesnou, v horším případě i rozlomí.
Budou-li pod sněhem delší dobu, ztratí dokonce nadobro původní tvar. Odstraňovat těžký, mokrý nebo namrzlý sníh se raději nepokoušejte – polámali byste větve a očesali poupata (u pěnišníků), křehké jsou i zimostrázy a cesmíny.
Lýkovec v lednu: květy nechte klidně pod sněhem, kde vydrží bez úhony až do jara
Setřásejte s citem
Pokud nemáte na zahradě třicetimetrové jehličiny, pak vám na sklepání sněhu postačí dostatečně dlouhá tyč s vidlicí v přední části, kterou zapřete o kmen stromu (keře) a zatřesete. V nouzi i starý vyřazený smeták splní účel a sníh celkem bez problémů setřesete.
Nesnažte se v mrazech oklepávat po vnějším obvodu jednotlivé větve, jsou křehké a lehce se lámou. Silnější větve starších jehličin a stálezelených keřů lze považovat za „slabší kmeny“ a zbavit je sněhu podobně třesením v místech, kde větev přirůstá ke kmeni.
Takováto sněhová přikrývka okrasným jehličinám neublíží
Nikdy nespěchejte, také se nesnažte shodit sníh z větví jako ze střechy – poničíte si rostliny. Raději pár centimetrů sněhu navíc než nevratné škody na rostlinách.
Je jasné, že záleží jen na vás, bude-li sníh v zahradě hlavně přítelem a pomocníkem, či nepřítelem.