Když přišli v sedmnáctém století misionáři do Jižní Ameriky a uviděli neznámou rostlinu s podivnými květy, vytvořili podobenství o umučení Krista, které jim květ připomínal.
Deset okvětních lístků má symbolizovat deset apoštolů, pakorunka květu připomíná trnovou korunu a tři pestíky hřeby, jimiž byl Kristus ukřižován.
Úponky rostliny pak mají podobnost s důtkami bičujících a špičky listů značí kopí, jimiž byl odsouzenec na kříži probodnut. Také botanický název rostliny – Passiflora, je složeninou ze slov passio = utrpení a flos = květ.
Při detailním pohledu rozeznáte v květu všechny znaky, jež ve své fantazii viděli věřící
Pokojná pokojovka
Ve svých domovinách (neboť mučenka čítá asi čtyři sta druhů, z nichž některé pocházejí z Asie, Austrálie i subtropické Ameriky) dorůstá do výšek několika desítek metrů. Jako pokojová rostlina zůstává pnoucí, ale třicetimetrové přírůstky nečekejte, třebaže šlahouny delší než tři metry zvládne hravě.
Poskytnete-li jí oporu ve formě žebříčku nebo drátěného kruhu, na který budete šlahouny proplétat, vytvoří husté zelené kolo obalené od jara do podzimu květy.
Tohle krásně propletené kolo budete muset na podzim či brzy na jaře ostříhat. Nelitujte, znovu naroste a o to víc pokvete!
Proměnlivé listy mučenek
Není divu, že při tak velikém počtu jednotlivých druhů se najdou i zvláštnosti a zajímavosti. Listy této popínavky jsou tří až sedmilaločné, starší vždy tmavě zelené. Různorodost listů vznikla postupně jako obrana rostliny před škůdci.
Některé druhy napodobují skvrnami na listech drobný hmyz, kterým pak „straší“ další živočišné škůdce. Jiné zas předstírají přítomnost potravy (například vajíček hmyzu) na listech, a lákají tak predátory, kteří je opravdových škůdců zbaví.
Pevné spirály úponků napovídají, že se mučenky spolehlivě přichytí i ve velkých výškách
Mučenky zvládnou teplo i chlad
Neberte to tak, že kterýkoliv druh se dá pěstovat ve všech podmínkách. Nejčastěji pěstovanou a nejméně náročnou je modrá mučenka (Passiflora caerulea). Dobře prospívá v místnostech, přes léto ji můžete nechat venku na terase.
V teplých oblastech se jí daří i celoročně venku, pokud jí poskytnete kryt z listí či slámy a chvoje. Tento druh se seřezává na podzim, venkovní asi na padesát centimetrů, pokojová na patnáct až třicet centimetrů.
Zpětný řez i během vegetační doby podporuje u mučenky růst a tvorbu květů. Částečně mrazuvzdorné by měly podle odborné literatury být i druhy Passiflora incarnata a Passiflora lutea.
Nejen modré květy
Pěstovat můžete i mučenky s květy šarlatově červenými, jaké mají například Passiflora racemosa – teplomilná či Passiflora manicata – bujně rostoucí a chladnomilnější. Obří červené, vonící květy v průměru asi patnáct centimetrů má druh Passiflora alata, plody dosahují váhy půl kilogramu.
Passiflora racemosa
Skromněji kvete Passiflora incarnata, ta má květní plátky v barvě lila bělavé a třepenité. Zajímává je i další červeně kvetoucí mučenka – Passiflora quadrangularis, jejíž květy s průměrem přes deset centimetrů mají purpurový věnec paprsků.
Maracuja v pokoji
Na žlutou barvu jsou mučenky skromné, ale pokud byste zatoužili po tomto druhu, dá se poměrně snadno pořídit Passiflora citrina. Kdo uznává jen květiny „k jídlu“, nebude zklamán. Passiflora edulis je ta pravá, z níž lze sklízet plody známé jako maracuja (k nám se dováží z Brazílie, Columbie, Peru a Ecuadoru).
Když má mučenka vše, co potřebuje
Není toho mnoho, co od vás bude rostlina požadovat. Pravidelná zálivka je potřebná, vlhčí vzduch jí dělá vyloženě dobře. Pokojovou teplotu snáší bez problémů, v zimě, kdy podstupuje období klidu, vezme zavděk šesti až deseti stupni.
Mučenka patří k rostlinám, které pěstovaly už naše prababičky, a přece vypadá tak moderně
Má ráda dostatek světla (i v zimě), úpalu ji ušetřete, ztrácí na něm svěží zeleň listů. Kupodivu bez problémů snese mučenka krátkodobě v létě i teplotu kolem čtyřiceti stupňů. Pravidelné přihnojování jednou za dva až tři týdny v období vegetace vám zajistí bohaté kvetení, postačí hnojivo pro pokojové kvetoucí rostliny.
Přesazovat každoročně můžete mladé rostliny, ale pouze do květníků o málo větších (tak o dva centimetry v průměru), v menší nádobě mučenky lépe kvetou. Starší rostliny není nutné každoročně přesazovat. Nezapomeňte zjara mučenky hluboce seříznout, nebojte se, že jim ublížíte: opravdu narostou bohatě a mnohem více pokvetou.
Tak by měla vypadat mučenka na podzim (na jaře – podle druhu) každý rok po sestřihnutí
Když se objeví škůdci či choroby
Teplomilné mučenky trpívají v chladné a přemokřené zemině hnilobou kořenů a stonku. Ze škůdců se na nich mohou objevit třásněnky nebo svilušky. Hnilobě předejdete úměrnou zálivkou (čím chladnější prostředí, tím mírnější zálivka), škůdce zlikvidujete insekticidy proti savému hmyzu.
Mučenka jako léčivka
Do vaší sbírky domácích léčivek zařaďte mučenku pletní (Passiflora incarnata), skromněji kvetoucí, ale účinnou pomocnici proti různým neduhům. Léčivé listy se dají používat jako syrové, rozdrcené proti kožním plísním: na pár hodin překryjte postižené místo a opakujte nejméně týden.
Z rostliny se sbírá nať dvakrát ročně (v době nejvyšší tvorby květů) a rychle se suší při teplotě kolem čtyřiceti stupňů. Nasušená se uchovává jako ostatní bylinky.
Čaj z mučenky pletní:
1 čajová lžička nati
150 ml vroucí vody
Nať spaříte a necháte odstát deset až patnáct minut. Užívá se třikrát denně, naposledy půl hodiny před spaním. Odvar lze použít i do sedacích koupelí. Čaj pomáhá proti nespavosti, stresům a úzkosti, je vhodný proti migréně a snižuje krevní tlak. Mučenky vám tedy přinesou nejen radost, ale i zdraví!