Krásná zahrada, kde chcete pobývat, ovšem s jedním negativem: silným větrem, který dokáže potrápit v kteroukoliv roční dobu. Je to váš případ? Ukážeme vám, jak může pomoci větrolam a z čeho jej vysadit.
Tento článek se zaměřuje na větrolamy použitelné na zahradách, s jejichž pomocí se dá vytvořit příjemnější mikroklima. Jak by měly vypadat? Bylo by chybou domnívat se, že svůj pozemek ochráníte před větrem pevnou, nepropustnou zdí, ať už kamennou, cihlovou, betonovou nebo dřevěnou. Přímo za ní sice vznikne závětrná zóna, ale na zbylé části zahrady se budou vytvářet větrné víry. Mnohem prospěšnější je vytvořit větrolam prostupnější, ideálně z rostlinného materiálu, který vítr zmírní a rozdrobí.
Polopropustný větrolam účinkuje nejlépe. Jak ho vytvořit?
Za nejúčinnější je považován tzv. větrolam polopropustný, který vytvoříte kombinací stromového a keřového patra – to by mělo být vyvinuté v menší míře a ani koruny stromů by neměly být příliš zapojené. Cílem tedy není vysadit co nejhustější porost, ale takový, který bude vítr částečně obtékat a současně jím prostoupí, přičemž ale polopropustná překážka zabrání vzniku velké turbulence. Takovýto systém pak funguje tak, že rychlost větru dosahuje své původní velikosti až po větší vzdálenosti.
Jaké druhy stromů a keřů zvolit
U velké části zahrad bude třeba vzhledem k jejich rozměrům vybírat mezi stromy menšího a středního vzrůstu. Jejich přidanou hodnotou mohou být plody, které dávají. Patří sem například myrobalán, rakytník, hlošina, jeřáb jedlý sladkoplodý, mišpule, dřín, hloh velkoplodý, muchovník či hlošina.
Některé z výše uvedených druhů můžete zapěstovat i jako keře určené do keřového patra, například lísku, muchovník, dřín nebo hlošinu, doplnit je lze některou z dužnoplodých růží, černým bezem, moruší, brslenem, čimišníkem, šeříkem, ptačím zobem, tavolníkem, komulí, kalinou, vajgélií a mnoha dalšími. Můžete mít patro jen z keřů užitkových nebo jen okrasných či zkombinovat obojí dohromady.
Pokud vám toto šířka zahrady neumožní, zvolte coby základ místo menších stromů řadu vyšších keřů a před ni vysaďte menší keře, ať už okrasné, či užitkové, jako je rybíz, aronie, josta, zimolez, ostružiník, maliník nebo angrešt. Je třeba počítat s tím, že méně vzrůstné keře nepokryjí tak velký prostor ochrany před větrem jako vyšší stromy, ale v menších zahradách i toto většinou stačí. Proti větru pomůže i samotná řada keřů, ale pokud jich bude více, větrolam se stane účinnějším.
Pravidla výsadby
Pokud se rozhodnete větrolam vysázet, nejvhodnějším obdobím je podzim, případně brzké jaro. Podstatnou roli hraje nejen kvalita výsadbového materiálu, ale i příprava půdy. Je třeba zpracovat ji do hloubky a dobře vyhnojit. Po výsadbě nezapomeňte na pravidelnou zálivku a vhodný mulč, který jednak ochrání sazenice před zaplevelením, ale také před mrazem.
Nepropustný větrolam: Proč není ideální?
Na první pohled by se mohlo zdát, že ideální ochranou proti větru bude co nejhustší živý plot. Takovému větrolamu se říká nepropustný. Krom stromů zahrnuje i keřové patro. Jedná se o velmi hustou výsadbu tvořící dohromady pás zeleně, který musí vítr obtéct. Jeho rychlost se tím sice výrazně sníží, ale jen na krátkou vzdálenost. K nevýhodám takového větrolamu patří i hromadění navátin uvnitř pásu, vysoké teploty na závětrné straně během léta a nebezpečí vzniku vírů. Velmi hustý a zapojený stříhaný živý plot doplněný hustě vysazeným stromovým patrem tak nebude coby větrolam pro zahrádkáře ideální, jak bychom si mohli myslet.
Větrolam propustný: Výhody a nevýhody
Asi znáte klasické aleje podlé cest, ochranu před větrem, ale hlavně sněhovými závějemi. To jsou tzv. větrolamy propustné. Ty jsou složené z jedné nebo i dvou řad vysokých stromů, a sice z odolných lesních druhů či vysokých ovocných stromů (vysokokmeny). Jejich finální výška tak může dosahovat až k deseti metrům. Velmi dobré ukotvení mají druhy jako jeřáb, habr, dub, javor, borovice, lípa, jilm, ořešák nebo olše, které koření do hloubky, a proto se umísťují do středu ochranných pásů. Méně hluboko kotvící kořenový systém má topol, jasan nebo bříza. Keřové patro v tomto typu větrolamu úplně chybí, v důsledku čehož pak v kmenovém prostoru vzniká riziko vzniku tryskového efektu. Proti silnému větru takový propustný větrolam poskytuje jen malou ochranu, kladem je naopak jeho pozitivní vliv na rovnoměrné ukládání sněhu na pozemcích v okolí. Pro ochranu zahrady ho tedy také nevyužijete.
