Toužíte po vlastním ovoci a zelenině, vypěstovaných bez chemických hnojiv a jedovatých postřiků? Pak se pusťte do pěstování v souladu s přírodou a zahradničení si užijte. Udržitelná zahrada vám nejen poskytne vše, co potřebujete, ale i příjemný prostor k tolik potřebnému odpočinku.
Nepatříte mezi příznivce nalajnovaných poloprázdných záhonků bez jediného stébla plevele a honba za dokonalou, chemií vyhnanou úrodou bez poskvrnky je vám cizí? Není vám lhostejné, co jíte, a zajímáte se o stav přírody kolem nás? Pak byste se měli o permakulturní hospodářství určitě zajímat.
Co je permakulturní zahrada
V první řadě je nutné si uvědomit, že permakultura není jen o zahradničení. Jde o praktickou filosofii založenou na poznání, že příroda člověka bohatě uživí, dá-li jí k tomu příležitost a přestane ji v honbě za vysokými výnosy ničit a drancovat. Slovo permakultura – permaculture – vzniklo ze sousloví permanent agriculture, tedy trvalé či trvale udržitelné zemědělství. Celý pozemek tak tvoří uzavřený, kolující a vše využívající celek, jehož všechny části jsou využívány, společně fungují v rovnováze a vzájemně se podporují, ať už jde o rostliny, zvířata, ale i stavby.
Permakulturní zahrádkář se nesnaží ovládnout přírodu, ale naopak s ní aktivně spolupracuje. Zčásti se navrací k moudrosti našich předků, nebojí se ale ani experimentovat a hledat nová řešení. Nepoužívá chemická hnojiva ani jedovaté postřiky. Pokud přírodě nebudete bránit, nastolí si svůj vlastní pořádek a v boji se škůdci si poradí i bez chemií nabitých pomocníků.
Pozor ale na rozšířený omyl. Permakulturní zahrada se rozhodně nerovná bezúdržbová zahrada. V porovnání se zahradou klasickou na ní ale časem skutečně budete mít podstatně méně práce. Aby ale přinášela užitek a potěšení, bude vždy potřebovat nějaké vaše zásahy, jinak se z ní stane neprostupná divočina. Obecně platí, že vyžaduje více péče na začátku a postupně po letech na ní množství práce ubývá.
Základní principy permakultury
- respektování přírodních zákonů
- etické zacházení s přírodními zdroji
- využití zdrojů místně dostupných
- péče o planetu
- péče o lidi
- spojování více prvků ve fungující celek
- maximální efektivita při minimální vložené energii
- rozmanitost a originalita
- kladný a tvořivý přístup k řešení problémů
- dělení se o nadbytečné zdroje
- produkování pouze recyklovatelného odpadu
- snaha učinit život radostnějším a jednodušším
Jak založit permakulturní zahradu?
Využívat principů permakultury můžete jak na pozemku o rozloze několika hektarů, běžné zahradě, ale třeba i na balkóně. Podstatou je vybírat především rostliny, které do daného podnebného pásma a nadmořské výšky přirozeně patří. Rostliny nejsou sázeny do monokultury, ale tak, aby bylo dosaženo co nejlepších vzájemných vztahů. Dokonce i zelenina je pěstována ve smíšených kulturách nebo polykulturách. Tím omezíte výskyt škůdců a dopřejete všem rostlinám ideální prostředí.
V permakulturní zahradě by měl být zastoupený také vodní prvek – nejlépe v podobě přírodního, případně i koupacího jezírka osázeného vodními rostlinami, které zároveň vodu čistí a mohou sloužit jako úkryty pro užitečné vodní živočichy. A chybět by samozřejmě neměla ani zvířata, ať už ta domácí, ale i divoká. Při vytvoření vhodných podmínek a úkrytů můžete do zahrady nalákat množství přínosných živočichů, jako jsou ježci, žáby, ptáci a užitečný hmyz.
Důležité jsou i používané materiály, které by samozřejmě měly být za všech okolností přírodní. Z nich můžete vytvářet cestičky, záhonky a různé zahradní stavby jako např. altánky, pergoly, můstky a mola, lavičky, nebo také prolézačky, bludiště, dětské domečky a úkryty atd. Všechny tyto prvky dolaďují atmosféru zahrady a tvoří s ní harmonický celek.
Podrobný návod, jak permakulturní zahradu založit, najdete zde.
Permakulturní semena: Kde je koupit v ČR i v zahraničí?
Už je vám asi jasné, že vyšlechtěné průmyslové odrůdy, které se dnes v obchodech zahrádkářům a pěstitelům nabízejí, nejsou pro permakulturní zemědělství vhodné. V průběhu desítek let šlechtění pod ochranou chemických postřiků ztratily totiž odolnost proti plísním. Bez jejich aplikace byste se tak jen těžko dočkali nějaké sklizně. Sehnat tak musíte staré a krajové odrůdy nebo odrůdy vyšlechtěné nezávislými šlechtiteli, kteří nepracují pro velké osivářské firmy.
V Česku je řešením česká semenářská neziskovka Gengel. Kromě české genové banky je to asi jediný zdroj neprůmyslových odrůd, z něhož lze vhodné osivo sehnat. Ta každý rok vydává Seznam starých, krajových, netradičních plodin a odrůd, plevelů a dalších rostlin. Najdete zde řadu původních českých odrůd, které jsou dnes komerčně nedostupné. Obrátit se ale můžete i na semenářské organizace v zahraničí, které mají své vlastní semenné banky. Těmi nejznámějšími jsou třeba rakouská semenářská organizace Arche Noah, irská rodinná firma Brown Envelope Seeds, britská rodinná firma Reel Seeds, nizozemská semenářská skupina Seedsavers NL a další.
