Strom rostoucí dříve ve smíšených lesích i samostatných porostech téměř vyhynul. Dnes naštěstí opět nachází místo v sortimentu pěstitelů a zahradních architektů: věřte, že jilm si to zaslouží.
Zkáza rodu
Jilm (Ulmus) je nenáročná dřevina, která roste všude s výjimkou vysokohorských oblastí. Byl kdysi součástí naší flóry. Když však na něj přišla ve dvacátých letech minulého století pohroma v podobě neznámé choroby, nevěděl si nikdo rady.
Zdálo se, že jilmům odzvonilo, ale naštěstí je to jinak
Nemoc dostala jméno grafióza, také se jí říkalo holandská nemoc jilmů. Způsobuje ji druh houby, ucpávající vodivá pletiva: stromům prosychají větve a v důsledku ucpání pletiv usychají na nedostatek vody postupně celé stromy.
Houba navíc šíří jedovaté látky a oslabené stromy nemají sílu s nemocí bojovat. Nákazu rychle šířili brouci bělokazové, kteří se zažírají do kmenů stromů.
Padesát let nejistoty
Pohroma neskončila a v sedmdesátých letech byl na světě nový klon nemoci jilmů, ještě horší a útočnější než předešlá varianta. V celé Evropě hynuly stromy nevídaným tempem, a dokonce i odborníci se domnívali, že některé druhy jilmu nenávratně vyhynou.
Proto se stromy přestaly do výsadeb používat – než riskovat, že za pár let bude nutné kompozici přebudovat a výsadbu obnovit, raději jilm nevysazovat. Tohle přesvědčení většiny zahradníků a zahradních architektů stálo jilmy několik desetiletí existence.
Větší druhy se hodí do rozlehlejších zahrad
Botanické druhy nesázejte
Původní druhy jilmu jsou velmi velké, až třicetimetrové stromy, hodí se opravdu do volné přírody. Pokud nebyla o stromy nouze, používali hojně jejich dřevo truhláři k výrobě nábytku, koláři z něj vyráběli kola žebřiňáků a vyráběly se z něj i pažby pušek.
Vám se bude ovšem do zahrady hodit spíše některých z nových kultivarů jilmů – jsou odolné vůči grafióze a velikostí budou úměrné zahradě rodinného domu.
Popletený propletenec
Málokdy je v pojmenování druhu takový zmatek jako u jilmů. Botanici se nesjednotili do dnešních dnů na jednotném názvosloví, což není jejich vina: hlavním viníkem je jilm, rostlina nadmíru proměnlivá.
Proto má v mnoha případech jeden druh několik synonymních jmen. Jak se nezmýlit při koupi a přinést si domů přesně ten jilm, který jste si vybrali? Řiďte se názvem kultivaru, ten je neměnný.
To znamená, že pokud si vyberete jilm kvůli barevnému olistění a velikosti, která vám bude vyhovovat, měli byste vědět, že je to například Ulmus parviflora ‘Geisha’, přičemž důležité je poslední slovo v názvu – ‘Geisha’. Pak si přinesete určitě domů takový jilm, jaký jste si představovali.
Stromkové kultivary šetří místo
Vzpřímené, převislé…
Jilmy pro zahrady rodinných domů mívají výšku mezi čtyřmi až pěti metry a menší kulovitou korunu, například jilm habrolistý (U. minor) s kultivarem ‘Umbraculifera’. Má ovšem i vzrůstnější kultivar ‘Wreidei’s výškou kolem osmi metrů a korunou spíše sloupovitou, je výrazně žlutě olistěný v době rašení, později světle zelený.
Pro milovníky převislých forem je v nabídce jilm lysý (U. glabra) ‘Pendula’, dorůstající nejvýš do pěti metrů, s korunou kaskádovitě převislou. Zajímavý kultivar ‘Camperdownii‘ je roubovanec na kmínku s většími listy.
Kultivar ‘Camperdownii‘
… dekorativní i miniaturní
Jilm dobře snáší řez, můžete proto tvarovat korunku, zmenšit nebo omezit velikost stromku. Pokud provedete takový úkon s citem v ruce a oku, bude zákrok ku prospěchu.
Pro takovéto tvarování je vhodný jilm holandský (U. hollandica) ‘Jacquelline Hillier’. Ten dobře snáší i hluboký řez. Určitě teď zbystřili pěstitelé bonsají – a právem: kultivar je pro tvar bonsaje mimořádně vhodný.
Chcete-li pěstovat jilm v truhlíku nebo korytu, pořiďte si kultivar ‘Hokkaido’(U. parviflora). S droboučkými listy se uplatní i ve skalce a nadšeni z něj budou i bonsajisté. Má jedinou nevýhodu v tom, že bývá málokdy ke koupi.
Bez nároků na váš čas
Starat se o jilm nedá opravdu žádnou práci a pěstovat ho zvládne i úplný začátečník. Stromy i keřové formy rostou dobře v každé zahradní půdě, na slunci i ve stínu. Pestrolistým kultivarům pochopitelně vyhovuje slunná poloha, v zastínění se nevybarví listy a zůstávají spíše světle zelené.
Ulmus parviflora ‘Geisha’: listy jsou nápadné svojí krásou
Dobře kořenící jilmy snesou to, co málokterý strom: díky bohatému kořenovému systému lze přesazovat i vzrostlé exempláře. Trochu potrápit vás mohou jedině kultivary roubované na jiné podnoži, pak musíte čas od času odstraňovat výhony původního druhu.
Magie a léčitelství?
Prý již Keltové věřili ve vzácnou léčivou moc jilmů a připravovali ze sušené kůry prášek jako základ léčivých placek na poškozenou pokožku. Ty léčily neuvěřitelně rychle, měly i protizánětlivé účinky.
Jilm je také jedním ze stromů keltského horoskopu, který připisuje lidem narozeným v jeho znamení toleranci, smysl pro humor, píli, pohotovost a tvůrčího ducha.