Zařídili jste si terárium s rostlinami a rádi byste je něčím oživili? Zkuste v něm chovat tropické stromové žabky.
Otázka číslo jedna, která vás hned napadne: Mám tam masožravky, nesežerou mi ty malé žabičky? Když jsem s nimi začínal, bál jsem se toho také.
Stromové žabky jsou často velmi pestře zbarvené. Jedovaté však nejsou
Jak ale čas ukázal, žabky nemají vůbec tendenci lézt do něčeho hlubokého, jako jsou pasti láčkovek. Dokonce jsem je tam zkoušel dostrkat rukama, ale ubránily se.
A když tam spadnou náhodou? S jejich lezeckými schopnostmi o tom silně pochybuji, ale kdyby se to snad stalo, určitě by dokázaly vylézt.
Jedině že by se jednalo o kombinaci extrémně velké pasti a extrémně malé žabičky, ale o extrémních situacích tento článek není.
Které druhy žabek se k masožravkám hodí?
Do pokojového terária se výborně hodí různé druhy tropických rosniček, listovnice, rákosničky a další žabky trávící většinu svého času šplháním ve výškách.
Pasti láčkovek nejsou nepřátelé, ale spíše pohodlné lůžko ke spaní…
Na chov nejsou vůbec náročné a vašemu umělému ekosystému s rostlinami dodají, jak rád říkám, nový rozměr. Už se nebudete koukat jen na rostliny, ale budete kromě nich pozorovat i něco podstatně dynamičtějšího.
…nebo houpačka
Mají podobné nároky jako masožravky
Potřebují vysokou vzdušnou vlhkost a pokojovou teplotu – obě podmínky terárium s vlhkomilnými rostlinami splňuje.
Mnohé druhy preferují teploty ještě o pár stupňů Celsia vyšší, to ale zajistí zářivkové osvětlení, které v teráriu už kvůli světlomilným masožravkám stejně máte.
Sežerou téměř vše, co se hýbe, i škůdce
V podstatě je třeba jen koupit žáby a občas je nakrmit. Tyto žabky jsou masožravé. Milují cvrčky, kobylky, sarančata, ale nepohrdnou ani pakomáry, sekáči a dalšími podobnými živočichy.
V jejich trusu jsem jednou dokonce našel množství ulit drobných šnečků, kteří okusují rostliny. Někdy tedy pomohou i bojovat se škůdci.
Dominantou většiny pokojových vitrín s masožravkami jsou láčkovky (Nepenthes), jež žabkám zajistí dostatek příležitostí ke šplhání
„Krmivo“ musí být živé, jinak o ně žabky nemají zájem. Můžete ho nakupovat nebo sami chytat. Jednou až dvakrát za měsíc vypusťte určité množství živé potravy do terária a sledujte, jak žabky aktivně loví.
Rákosnička žilkovaná (Leptopelis vermiculatus) je mohutnější druh, samičky mohou mít i přes osm centimetrů
Nechytejte kobylky u silnic
Pokud krmíte pouze potravou odchovanou v zajetí, je dobré obohacovat ji koupenými vitaminy. Hmyz lapený v přírodě v sobě potřebné množství živin již má.
Dávejte ale pozor na to, abyste nechytali sarančata u frekventované silnice a žabkám tak zbytečně nezpůsobily problémy. Raději běžte na odlehlou louku.
Listovnice nádherná (Agalychnis callidryas) je pestře zbarvená křehká žabka, velká do sedmi centimetrů
Pokud máte v teráriu ventilátory, raději je zabezpečte, aby do nich žabky omylem nestrčily nožku. Mohlo by je to poranit. Stejně tak různé elektrické kabely.
Důležitá je přítomnost velkého množství rostlin, po nichž mohou žabky šplhat, případně na nich spát. Dobré je zajistit jim i přístup k vodě.
Rosnička karolínská (Hyla cinerea) se zbytky sekáče v tlamě
Pozor na kanibalizmus!
Jestliže se rozhodnete žabku pořídit, nejprve se pokuste zjistit něco o jejích nárocích. Každý druh totiž může mít jistá specifika.
Myslete také na to, že jim není cizí kanibalizmus, a tak pokud k sobě dáte velkou a malou žábu, je možné, že ta malá se jednou beze stop ztratí. Vím, o čem mluvím, bohužel.